ČR, Kuks: barokní hospitál se představí v novém kabátě – VIDEO

Všechno v Kuksu je ušito na míru turistům - kromě hlídaného parkoviště, zejména trasa vedoucí k hlavní turistické atrakci – baroknímu hospitálu. Auta sem nesmí, a tak se davy lidí můžou strmým kopcem bezpečně dostat až na místo určení a přitom si vychutnat všechno, co tohle místo nabízí.

Cesta samotná vede podél roubených chalup, tehdy vystavěných pro zaměstnance hospitálu. Ano, hospitál v Kuksu skutečně sloužil také jako špitál neboli nemocnice, máme-li použít to nejsrozumitelnější slovo. Ještě dřív ale jako lázně, kam si movitější klienti jezdili kurýrovat své neduhy. O to vše se mezi lety 1692 – 1724 zasloužil František Antonín Špork, zakladatel komplexu.

Všechno podstatné si návštěvníci můžou přečíst na informačních tabulích rozmístěných po trase. Zvlášť zajímavé je srovnání dobových fotografií s dneškem. Černobílé snímky věrně dokumentují dobu, kdy to na Kuksu žilo čilým lázeňským životem, kdy se dámy v dlouhých šatech loudaly po labském břehu.

Zkus Kuks!

Zkus Kuks!, hlásá billboard nad centrálním parkovištěm a láká tak zejména zahraniční turisty na jednu z devíti pro letošek vytipovaných českých památek nazvaných „Devět tváří Česka“. Kromě Kuksu se v zahraničních mediích psalo nebo hovořilo třeba o Mikulově, historickém jádru Prahy, Tančícím domě v pražské Resslově ulici, moravské vinařské oblasti Pálavě nebo třeba o Mariánských Lázních, Českém Krumlově nebo Lokti.

Kuks se má turistům představit jako ostrov barokního umění, ale také místo s dojemným příběhem budovatele Šporka, snílka, který s dobrým záměrem celý projekt zrealizoval, aby ho zanedlouho spláchla povodeň na Labi. Ale také jako místo, kde člověk nedostane krásu této památky naservírovanou na zlatém podnose, ale kde se ji pokouší objevit sám.

Jestli ovšem Kuks chcete zkusit v dnešní trochu pošramocené, o to však přirozenější podobě, měli byste ho navštívit co nejdřív. Tenhle pěkný kousek baroka totiž čeká rozsáhlá rekonstrukce. V novém kabátě by se měl impozantní hospitál představit už v příštím roce, a tak jsou horlivé diskuse místních obyvatel na místě.

Několik z nich vysedává na vyhlídce nad kamenným schodištěm, kde kdysi tančívali lázeňští hosté a nad rychle teplajícím pivem vzpomíná na staré časy a pokouší se vidět do budoucnosti, která snad podle všeho má být příznivá. Hrstka obyvatel ale stejnou věc vidí jinak, ví, jak tam život chodí i v době mimo turistickou sezonu a tak mají na trochu kritiky a skepse nárok. A k českému folkloru věčné lamentování a pochybování prostě patří. Tak co.

Granátové jablko za několik milionů

Letos se na Kuksu začaly dít věci. Pod hlavičkou mnohamilionového projektu „Granátové jablko“ se na místo sjeli archeologové a dělníci. Do zimy by měla být hotová nová kanalizace a také přívody zemního plynu. Návštěvníky ale tento zvláštní režim na Kuksu prý nijak neohrozí, jen na nádvoří a v prostoru před hospitálem si musí dát pozor, aby jim něco z rukou restaurátorů, kteří mají na starost obnovu maleb znázorňujících tanec smrti, nespadlo na hlavu. Dokonce všechny kulturní akce mají běžet podle plánu. Zahrada má být přístupná do konce srpna.

Text/foto/video: Klára Svobodová