ČR: Nový Bydžov - bývalé město studentů - VIDEO
Nový Bydžov býval kdysi, přesněji roku 1751, sídelním, dnes bychom ale řekli krajským městem tehdejšího bydžovského regionu. Ten v těch dobách sahal od krkonošského Vrchlabí až po dnešní středočeskou Sadskou. Asi o třicet let později se správa kraje stěhovala do výhodněji položeného Jičína. Na název Bydžovský kraj si ale lidé zvykli a tak mu ještě nějaký čas zůstal. I dnes je výhodně položený Nový Bydžov, jen 30 kilometrů vzdálený od současného krajského města Hradce Králové, střediskem několika úřadů a významným turistickým centrem.
Zažloutlá fotografie z roku 1870 zachycující to, co bylo a nikdy se nevrátí, vypovídá o životě v Novém Bydžově leccos. Na náměstí se tísní davy lidí. Někteří se snaží něco prodat, většina jich ale upírá své zraky směrem k radnici. Jestli šlo o protest proti podražené mouce, očekávání významné návštěvy nebo merendu, o které bude řeč později, není z obrázku jasné. Co je ale vidět na první pohled je to, že dnešní život se pohnul podstatně kupředu. Lidí v ulicích ubylo. Taky pospolitost se kamsi vytratila, a to samozřejmě nejen v Novém Bydžově.
Novobydžovská tradice – studentské merendy
Důvodem k radosti v tomhle městě byl vždycky konec léta, kdy se konaly tzv. studentské merendy. Tradici, která město později proslavila v celé zemi, si oblíbila řada básníků, spisovatelů a politiků. Na originální dvoudenní slavnosti se volil pantáta s panímámou, recitovaly se verše, ale především se tam lidé dobře bavili. Studentské merendy byly jakousi zástěrkou jedné velké pitky, oficiálně se ale studenti, kteří na čas následujících deseti měsíců odcházeli za vzděláním jinam, loučili po prázdninách se svým domovem. Kdyby se jednalo jen o mladé z Nového Bydžova, jen těžko by se ale mohlo jednat o nějakou masovou akci, o které by psaly plátky v celé zemi. Na bydžovské čtvercové náměstí se tehdy sjížděli lidé z okolních měst.
Tradice studentských merend upadla zcela logicky v průběhu druhé světové války. S nepochopením se ale potýkala i v restriktivních dobách komunistického režimu. Po jednačtyřicetileté pauze podobná, ale podstatně skromnější merenda proběhla až roku 1998 při příležitosti 125. výročí bydžovského gymnázia. Další pak roku 2005, kdy město slavilo 700 let od svého založení.
Nová tvář Nového Bydžova
Podobně skromnější jako pokusy o uspořádání kdysi věhlasné studentské merendy je taky dnešní život ve městě, a to i ve všední den. Po náměstí, které spolu s několika přilehlými ulicemi tvoří chráněnou památkovou zónu, která kromě několika dominant včetně krásné secesní radnice chrání hlavně vzácně dochovaný půdorys města dokládající středověký urbanismus, se prochází jen pár lidí.
Přesto, že většina budov své město svým zevnějškem zdobí, Nový Bydžov samotný se jeví spíš jako město bez duše. V pravé poledne se v poloprázdném městě rozezní zvony gotického kostela sv. Vavřince, který tam stojí od 14. století. Starší paní si podle vyzvánění srovnala čas, auta dál krouží po kruhovém objezdu a čas, kdy se slunce posunulo do nejvyššího bodu, na tom nic nemění. Rychlá, neosobní doba panuje teď všude – i v Novém Bydžově. Možná je to ale jen pohled turisty, který letmo nakoukl do atmosféry krásného městečka pod horami.
Text/foto/video: Klára Svobodová
Diskuze u článku (0) |
Vložit nový příspěvek