Svátky
Svátky v České republice
Den obnovy samostatného českého státu
Připadá každoročně na 1. ledna a slaví se současně s Novým rokem. V tento den je připomínán vznik samostatné České republiky po rozdělení Československa na přelomu let 1992 a 1993.
Nový rok
Slaví se 1. ledna společně se Dnem obnovy samostatného českého státu.
Velký pátek
Je součástí tzv. svatého týdne během Velikonoc. V ČR je státním svátkem teprve od r. 2016 a jeho termín připadá na období od 20. března do 23. dubna. Velký pátek je svázaný i s lidovými pověrami: je spojován s magickými silami – v tento den by se měly otevírat hory, které vydávají poklady (podle pověsti se otevírá i hora Blaník), nemělo by se prát prádlo nebo okopávat půdu. V tento den se neslaví mše.
Velikonoční pondělí
Velikonoční pondělí je pohyblivým svátkem, který souvisí jak s křesťanskou tradicí umučení a zmrtvýchvstání Krista, tak s pohanskými tradicemi přechodu zimy v jaro. V tento den se koná množství náboženských mší a poutí a zároveň je zvykem chodit s pomlázkou. Chlapci jí vyšlehají dívky („aby příští rok neuschly“) a za to dostanou malovaná vajíčka. Další velikonoční zvyky se liší podle krajů.
Svátek práce
Svátek práce se slaví 1. května. V období socialismu byl jeho význam zúžen na oslavu dělnického hnutí, takže u některých lidí dodnes vyvolává nepříjemné pocity.
Den vítězství
Každoročně se oslavuje 8. května, na památku 8. května 1945, kdy bylo Československo, do té doby okupované Německem, osvobozeno americkými a ruskými vojenskými jednotkami. Došlo tak k ukončení jedné z nejhorších a nejničivějších novodobých válek v historii Evropy.
Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje
Den příchodu slovanských věrozvěstů, kteří kolem roku 863 přinesli na území dnešní České republiky křesťanství a některé z dalších základů evropské vzdělanosti (např. nový typ písma), se oslavuje 5. července.
Den upálení mistra Jana Husa
Hned den poté, 6. července, se připomíná jeden pohnutý okamžik českých dějin. V roce 1415 byl v německé Kostnici upálen za své názory český myslitel, reformátor katolické církve a kněz Jan Hus. Na kostnický koncil odjel vybaven ochranným glejtem krále Zikmunda. Domníval se, že bude moci při řešení rozkolu církve prezentovat své myšlenky, avšak byl vyzván, aby své učení, které pohnulo Evropou, odvolal. To neučinil. Za propagaci a rozvíjení myšlenek Johna Wicklefa a katolické reformace byl již dříve papežem Janem XXIII. uvržel do klatby.
Den české státnosti
Pravděpodobně druhý nejdůležitější státní svátek se slaví 28. září. Jedná se o svátek úzce spjatý s křesťanskou tradicí a tradicí svatováclavskou. Právě v tento den byl tehdejší panovník a budoucí patron české země – svatý Václav – zavražděn svým bratrem Boleslavem ve Staré Boleslavi. Každoročně se zde v tento den koná svatováclavská pouť a na Pražském hradě uděluje prezident republiky svatováclavské medaile osobnostem, které přispěly české státnosti.
Den vzniku samostatného československého státu
Přesně měsíc poté, 28. října, je připomínán snad úplně nejdůležitější den spojený se samotnou existencí České republiky. V roce 1918 došlo po několik desetiletí dlouhé snaze Čechů a Slováků o uznání svých národních práv a ukončení první světové války ke vzniku samostatného Československa. Jednoho z nástupnických států Rakouska-Uherska složeného z Čech, Moravy, části Slezska, Slovenska a Podkarpatské Rusi. Prezident republiky a významní státní činitelé v tento den pokládají kytici na hrob prvního prezidenta a lídra zahraničního odboje za 1. světové války Tomáše G. Masaryka na zámku v Lánech a také u památníku na Vítkově. Večer vyznamenává prezident republiky významné osobnosti kulturního a společenského života.
Den boje za svobodu a demokracii
17.listopadu 1939 se uskutečnila studentská demonstrace proti nacistické okupaci, při které byl zastřelen student Jan Opletal. Okamžitě poté došlo k zavření vysokých škol a perzekucím i popravám dalších studentů. V roce 1989 byla komunistickými úřady povolena studentská připomínka této události, která se na Národní třídě v Praze změnila v otevřenou protikomunistickou demonstraci. Ta byla tvrdě potlačena policií, avšak odstartovala přechod České republiky k demokracii.
Štědrý den
24. prosinec, je spojen s očekáváním narození Ježíše. V českých domácnostech se v tento den setkáte se sladkým cukrovím, pohádkami, jmelím, vánočním kaprem a samozřejmě i nazdobeným vánočním stromečkem. Ke Štědrému dni se pojí také spousta tradic – celodenní půst (kdo jej dodrží, uvidí večer zlaté prasátko), lití olova (věštění budoucnosti podle tvaru ulitého kusu) nebo házení střevícem (míří-li špičkou ke dveřím, dívka se do roka provdá).
1. svátek vánoční
25. prosince se oslavuje 1. svátek vánoční – Boží hod nebo také svátek Narození Páně. Je tradicí uspořádat bohatý oběd a sejít se s rodinou.
2. svátek vánoční
26. prosince následuje 2. svátek vánoční – svatý Štěpán. Svatý Štěpán se stal prvním mučedníkem, když byl ukamenován za obviňování Židů ze smrti Ježíše.
Zdroj: Oficiální web ČR