Argentina: Tierra del Fuego - Ohňová země I.

Souostroví Ohňová země se nachází na jihu Argentiny. Skládá se z největšího stejnojmenného ostrova Isla Grande de Tierra del Fuego a množství malých ostrovů (kolem 40 tisíc), z nichž mnohé nejsou obydlené. Plocha území činí  73 753 km², přičemž samotná Isla Grande zabírá kolem 48 tisíc km². Od pevniny je Ohňová země oddělena Magalhãesovým průlivem a od Antarktidy Drakeovým průlivem. Velký ostrov Isla Grande a ostrovy na jihu Oste a Navátino jsou oddělené průlivem Beagle.  Nejvyšším bodem je hora Darwin (2488 m).

Jedna část souostroví patří Chile a druhá část Argentině. Magalhãesův průliv odděluje souostroví od jihoamerického kontinentu.

Podnebí Ohňové země není tak moc drsné, jak se může jevit na první pohled. V prosinci a lednu průměrná teplota vzduchu činí +9°C a  přes den, když svití slunce, se může dokonce vyšplhat na +18°C. Průměrná teplota v červenci činí +3°C a světlo během dne trvá jenom 7-8 hodin. Počasí je velice proměnlivé, častokrát se může velmi měnit i během dne.

V roce 1520 Magalhães vedl výpravu, hledající obchodní cesty do Asie. Když proplouval průlivem, který byl později pojmenován na jeho počest, uviděl kouř stoupající nad ostrovy, který byl způsoben velkým množstvím ohnišť, založených indiány. Právě to dalo mořeplavci podnět k tomu, aby souostroví pojmenoval Ohňová země. Španěly ovšem tato území nezajímala, protože byla obydlena napůl divokými kmeny lovců a rybářů Jaganů, Selků a dalšími. Roku 1834 tyto ostrovy navštívil Charles Darwin, který napsal, že místní obyvatelé se od Evropanů liší více, než domácí zvířata od divokých. Dokonce je srovnával s divokými psy, když mu přišlo, že domorodci postrádají jakékoliv známky duchovního života. Nicméně místní kmeny měly vlastní náboženství: lidé věřili ve vyšší božstvo Vataineva a šamany, kteří mluvili s bohy, měli autoritu a moc. Během obřadů na počest plnoletosti mužů  se indiáni kmene Jagan oblékali do masek psů a svá těla barvili uhlím. Tančili a drželi masky různých duchů: Kipa Mnami – ochránce, Tuvela Jaka – učitele, Chani Jaka – poskytujícího energii.

Sen o zlatě přinutil Španěly uskutečňovat další výpravy na jihoamerický kontinent. Rumunský důlní inženýr Julius Popper byl také posedlý zlatou horečkou a fámy o zlatě v Ohňové zemi ho podnítily k organizaci expedice do tohoto odlehlého konce světa. Expedice byla úspěšná a nadchla  Angličany, Italy, Iry a Skoty, kteří se k ní připojili v zátoce San Sebastian, v městečku El Paramo, kde Popper a jeho tým těžili denně až 1 kilogram zlata. Popper se prohlásil za „Ohňového diktátora“ a začal razit zlaté mince o váze 1-5 gramů. Požadoval neomezenou moc a kontrolu nad zdejším územím a platil své lidi za vraždy indiánů. Popper založil první ranče na chov ovcí, avšak panovačnost a chamtivost tohoto člověka znepokojovala vládu a proto byla v roce 1890 společnost uzavřena. Doly se rychle vyčerpaly a Popper dožíval své poslední dny na ostrově v chudobě. Zlaté doly se zachovaly do současnosti a jsou otevřeny pro návštěvníky. Chov ovcí v těchto končinách vzkvétá dodnes.

V současné době je pro obyvatele Ohňové země rodným jazykem španělština, ale mnozí hovoří také anglicky. 

Příště: Ushuaia

Text: Maxim Kucer

Foto: Wikimedia Commons -  Zuarin, Dentren, Nestor Galina, Pmsyyz