Bhútán - země hromových draků I.

Království Bhútán se nachází v jihovýchodní Asii na jižních svazích východních Himalájí. Na severu a severovýchodě stát sousedí s Čínou, na jihu, východě a jihozápadě s Indií. Bhútán je stát ve vnitrozemí, nemá žádný přístup k oceánu. Jeho celková územní plocha činí 46,5 tisíc km². Hlavní město je Thimphu. 

Celkový počet obyvatel Bhútánu je dle odhadu 708 tisíc osob, Factbook CIA uvádí, že tento odhad je v souladu s údaji z prvního sčítání lidu v moderních dějinách Bhútánu.

Obyvatelstvo Bhútánu tvoří převážně národ Bhote (50%) - mongoloidní etnická skupina blízká Tibeťanům. V západních a centrálních oblastech Bhútánu žijí Naglong, což jsou potomci Tibeťanů, žijící na území Bhútánu od 9. století. Na východě země žije etnická skupina Sharchop, která je považována za původní obyvatelstvo Bhútánu. V západních a jihozápadních oblastech žijí Lhotshampa - národnost nepálské skupiny, k níž patří přibližně  35% obyvatelstva.  Úřední jazyk dzongkä (v překladu jazyk pevností), nebo též známý bhote, se považuje za jeden z dialektů tibetského jazyka. Na periferii a východě země je rozšířen jiný dialekt bumthang.  Nositelé obou dialektů se velice liší ve svých zvycích, a proto se často říká, že většina obyvatelstva se skládá ze dvou národností. Dzongkä a bumthang nemají stanovené normy své písemné podoby. Ve vládních a náboženských kruzích se odedávna široce používá tibetština.  Ve školství se v posledních desetiletích rozmáhá výuka angličtiny.

Většina obyvatelstva (75%) vyznává tibetský buddhismus - lamaismus, který ve státě zavedl v 9. století král Singh.  V Bhútánu je hodně lamaistických mnichů, kteří žijí v ústraní v klášterech. Ostatní obyvatelé vyznávají hinduismus (25%) a křesťanství.   

Politický systém

Království Bhútán nebo Druk Gyalkhap a  Druk Yul (Země hromových draků) - je konstituční monarchie. Hlavou státu je král Jigme Khesar Namgyel Wangchuck (od r. 2006). Výkonná moc je zastoupena Radou ministrů a Královským poradním sborem. Rada ministrů je jmenována králem a následně schválena parlamentem - Národním shromážděním, na dobu 5 let.

Roku 1953 král Jigme Dorji Wangchuck (1928-1972) v rámci demokratických reforem ustanovil stotřicetičlenné Národní shromáždění a roku 1968 následovalo vytvoření kabinetu. Poslední volby do Národního shromáždění se konaly v roce 2008. Po králově smrti nastoupil na trůn jeho šestnáctiletý syn Singye, který během své vlády přišel s důležitými reformami, které velkou část jeho moci předaly kabinetu ministrů.

V roce 1999 vláda zrušila zákaz televize a internetu, což z Bhútánu činí jednu z posledních zemí na světě, kam se dostala televize, což byl jeden z důležitých kroků na cestě k modernizaci země a také významný příspěvek k národnímu štěstí, jak se vyjádřil král.

Právní systém v Bhútánu je založen na civilním právu, které pramení z buddhistického náboženského práva. Nejvyšším odvolacím soudem je král, soudce Nejvyššího soudu jmenuje sám monarcha.

Administrativně je stát rozdělen na 20 okresů - dzongkhagů, které jsou: Bumthang, Chhukha, Chirang, Daga, Gasa, Geylegphug, Ha, Lhuntshi, Mongar, Paro, Pemagatsel, Punakha, Samchi, Samdrup Jongkhar, Shemgang, Tashigang, Tashi Yangtse, Thimphu, Tongsa, Wangdi Phodrang.

Bhútánci patří mezi jedno z nejsvébytnějších etnik na zemi, zachovali si totiž rysy nejstarších horských asijských kmenů, kočovných národů Indočíny a početných národů indického kontinentu. Jako stát se Bhútán formoval pod vlivem tibetských lámů, proto náboženské instituce a moc jsou dominantní také v současnosti.  

Příště: bhútánské pozoruhodnosti

Text: Maxim Kucer

Foto: Wikipedia, Wikimedia Commons - Tillman, Stephen Shepard, Antho0603, BetaCommandBot, Reiner Haessner