www.infoglobe.cz » Bolívie – pohledná vesnička Coroico

Bolívie – pohledná vesnička Coroico

Publikováno: 28.7.2023
Ze slunné Copacabany jedeme přes bolivijskou metropoli La Paz rovnou do malé vesničky Coroico, kterou jsme cíleně vybrali k několikadennímu odpočinku v přírodě. Z La Pazu jede do této vesnice přímé colectivo (hromadná přeprava – dodávka) kolem tří hodin. Z nadmořské výšky 3 600 m n. m. (La Paz) musíme vystoupat ještě o další výškový kilometr, abychom následně sestoupali serpentinami rovnou do oblasti Yungas (přechodová oblast mezi vysokohorskou krajinou And a nížinatými pralesy). Vede tudy i vyhlášená bolivijská atrakce „cesta smrti“, která je nyní jen turistickou podívanou. Od roku 2006 se jezdí po nové asfaltové cestě, a tak bahnitá „nejnebezpečnější cesta světa“, kde údajně ročně zahyne až 300 lidí, je využívána převážně jen pro sjezdy na kolech.

Coroico leží ve výšce 1 600 metrů nad mořem na úpatí kopce Cerro Uchumachi v západní části Bolívie v provincii Nor Yungas. Kolem dokola této vesnice je zvlněná zalesněná krajina, za kterou vykukují zasněžené vrcholky Cordillery Real – Huayna Potosí, Tiquimani a Mururata.

pohled na město Coroico z Uchumachi

Samotná víska je malá a klidná. Centrum zdobí zeleň a malebný kostel s kamennou zvonicí (kostel San Pedro y San Pablo), který dominuje tomuto prostranství. Na několika místech této obce je vyobrazen skalňák andský (tunqui), červený pták s chocholkou, jenž je místním symbolem. Městečko je protkané úzkými dlážděnými uličkami, které jsou lemované krámky s drobnostmi. Večer je zde otevřeno několik stánků s grilovanými kuřaty a každý den je tady největší pozdvižení, když se od čtyř hodin prodávají na náměstí housky, jež právě domácí pekaři dopekli.

kostel San Pedro y San Pablo

Zůstáváme v Coroicu tři noci, abychom se pokochali zdejší lesnatou krajinou a prošli si okolí. První den se vydáme nekonečně dlouhým traverzem ke třem vodopádům, které by měly být vzdáleny asi dvě hodiny od Coroica.

tunqui – červený maskot města

Trasa vede kolem sytě zelených kokových polí, která místní ženy a děti zrovna obírají. Čím dále jsme od vesnice, tím je cesta zarostlejší a hůře průchodná. Je dobré si sem vzít plné boty a dlouhé kalhoty. Nejlépe i rukávy a pokrývku hlavy. Nejenže vegetace dost škrábe, ale zároveň tady létají malé otravné mušky, které koušou a zanechávají nateklou a zarudlou kůži. Jelikož se na Bolívii nacházíme poměrně nízko, je tu dost horko a vlhko.

jedno z mnoha kokových polí

První vodopád – San Felix – je znetvořen betonem a trubkami a vypadá to, že z něj obec Cruz Loma odčerpává vodu. Když pokračujeme k dalším dvěma vodopádům, dojdeme akorát ke kamennému zátarasu a pletivovému plotu s ostnatým drátem. Na metr a půl široké pěšině je to tak šikovně postavené, že je z jedné strany vysoká skála a z druhé prudký sráz. Dojde nám, že k těm dvěma vodopádům se tudy asi nedostaneme. Jediná cesta k nim je od města Cruz Loma.

vodopád San Felix

Tuhle cestu uzavřeli, aby se tam nedalo dostat jinak než autem nebo s nějakou cestovkou. Vodopády jsou zpoplatněny (nebo to aspoň říkal pán z infocentra). O uzavření této cesty však neřekl nic. A jelikož se asi výběrčím nechce stát někde v lese u vodopádu a vybírat peníze, vybírají je dole u města a tuto cestu raději zatarasili, aby se tam náhodou někdo nedostal odjinud.

zalesněná hora Uchumachi, 2 500 m n. m.  

Další den brzo ráno se jdeme podívat na nedaleký vrchol Uchumachi, který je vysoký necelých 2 500 m n. m. K malému kostelíku nad vesnicí vede oblíbená poutní „křížová cesta“. Odtud pokračuje prašná pěšina až k vyhlídkovému místu, odkud se dá příjemně kochat pohledem na nízké zelené kopce oblasti Yungas, za kterými se tyčí ledovcové špičky Cordillery Real.

oblast Yungas s vesnicí Cruz Loma

Ranní mlha, v této oblasti častý jev, pomalu ustupuje a obloha se barví do modra. Na ní se krásně vyobrazují siluety kroužících dravců (zřejmě orli andští), které máme nad hlavami. Pak se pěšina smrskne na půl metru a každým krokem víc a víc zarůstá trávou a keři, až nakonec stromy vytvoří vegetační tunel. Jsme rádi alespoň za náznak vysekané cesty. Když dojdeme na vrchol Uchumachi, odpočineme si na pár místech s výhledy, ale hora je spíše porostlá stromy. Cestou zpět po nás vystartují nějací potulní psi, kteří se nebezpečně přibližují až na metr. Většinou v Bolívii psi jen štěkají, ale nepřibližují se. Tihle dost cení zuby a nebýt mikiny a kamenů, těžko říct, kam až by se svými tesáky dostali.

pohled na oblast Yungas a Cordilleru Real

Krom zajímavých výletů po okolí, procházky po městě a překrásných výhledů na všudypřítomnou krajinu stojí za návštěvu v Coroicu i místní neupravovaný, dokonce až strašidelný hřbitov. V Jižní Americe jsou nebožtíci, vzhledem ke skalnatému podloží, často pochováváni nad zemí. Hojně pak ve vybetonovaných stavbách s otvory pro rakve. Stavba je většinou vysoká kolem dvou a půl metru, něco přes dva metry hluboká s délkou dle možností hřbitova (2–15 metrů). V řadě je pak několik podlouhlých otvorů, kam se rakev i s tělem vkládá a následně zabetonuje nebo zazdí kamennou deskou se jménem. Takový panelák pro mrtvé... Pár těchto hrobů je zde otevřeno a vybrakováno. V jedné hrobce je dokonce ještě ztrouchnivělá rakev, ale již bez těla.

hřbitov v Coroicu

Večery v Coroicu trávíme jako místní obyvatelé – příjemným posezením na hlavním náměstí, kde je několik laviček. Večer je v Coroicu teplo a pofukuje mírný vánek. Několik týdnů předtím jsme se pohybovali ve vyšších nadmořských výškách, kde bylo po setmění chladno, tak si to tady užíváme a bavíme se nad dováděním malých místních dětí. Je hezké, že se na všech bolivijských náměstích či jiných prostranstvích schází vždy spousta lidí a dětí, kteří se baví, skotačí, tráví volný čas venku a nesedí doma u počítače. Možná proto, že jej nejspíš ani nevlastní.

 

GPS: 16°11'17.7"S 67°43'40.1"W

Text a foto: Tomáš Novák



Diskuze u článku (0)

Vložit nový příspěvek


Souvisejicí články

Paraguay, Asunción - pohodové hlavní město
Publikováno: 22.9.2023
Než dojedeme do města Asunción, musíme projet přes Gran Chaco. To se rozprostírá na území státu Argentina, Bolívie a Paraguay. V Paraguayi zabírá velkou část severního území, o které byla ve 30. letech 20. století vedena válka s Bolívií, kterou Paraguay vyhrála. Příčina byla v tom, že se obě strany mylně domnívaly, že se zde nachází ropné bohatství. Dnes je to jen suchá a vyprahlá rovina, řídce zarostlá pastvinami a stromy.

Bolívie – Santa Cruz de la Sierra
Publikováno: 15.9.2023
Santa Cruz de la Sierra je největší město Bolívie a leží ve středovýchodní části země. Daleko od And se rozprostírá v rovině pouštní oblasti a zajímavostí na tomto městě je pohled na něj z ptačí perspektivy. Oválný půdorys tvoří čtyři obchvatové kruhy (anillos). Tyto kruhy spojují radiales – paprsky hlavních silnic, které jsou číslovány po směru hodinových ručiček a je jich 27.

Bolívie, Samaipata - klidná vesnička
Publikováno: 8.9.2023
Kupování lístků na autobus v Bolívii je perfektní zážitek a zkouška nervů na obou stranách. Ve městě Sucre kupujeme lístky do vesnice Samaipata, která je směrem na Santa Cruz de la Sierra, což by mělo být naše poslední město v Bolívii. Ve vesnici Samaipata si chceme na chvilku oddychnout, protože v posledních dnech jsme víceméně létali v davech lidí.

Bolívie – krásné město Sucre
Publikováno: 1.9.2023
Sucre je nejhezčí a koloniálně nejzachovalejší město Bolívie, které jsme na naší cestě navštívili. Je to také nejupravenější a nejčistší město v tomto státě. Tak nějak tady jde cítit ten řád a chuť lidí udržovat své město v uhlazeném stylu. Je elegantní a barevně jednoduché a místní jsou na to hrdí, když městem procházejí. Velikostně je podobné Potosí a žije zde necelých čtvrt milionu lidí. Od roku 1991 je právem zařazeno na seznam UNESCO.

Bolívie – koloniální město Potosí
Publikováno: 25.8.2023
Cesta z Uyuni do města Potosí trvá pouze tři hodiny a nedívat se z okna by bylo hříchem. Od ploché pouštní oblasti se silnice zvedá a přejíždí se přes nevysoké, ale o to krásnější duhové hory. Stále má krajina pouštní charakter, oblast je dost vyprahlá a bez velké vegetace. Kolem cesty můžete ale zahlédnout lamy i nandu.

Bolívie – Uyuni a solná pláň
Publikováno: 18.8.2023
Když na terminálu ve městě Cochabamba zjistíme, že se autobusové společnosti rozhodly stávkovat, trochu nám to naruší následující plány. V Bolívii stávky nejsou nic neobvyklého. Jsme tady druhý týden a už zažíváme druhou. Zaměstnanci i samotní obyvatelé tuto věc berou sportovně a nějak je to neznepokojuje. Bylo nám několikrát sděleno, že taková stávka bývá nejméně na tři dny.

Bolívie – Národní park Torotoro
Publikováno: 11.8.2023
Nejrychlejší a nejjednodušší přejezd do vesnice Torotoro z La Pazu je nočním autobusem do Cochabamby, kde následně přestoupíte na colectivo (místní hromadná doprava). O tři čtvrtě na šest ráno bloudíme terminálem Cochabamby a zjišťujeme, ze kterého nástupiště jede nějaký spoj do vesnice Torotoro. Paní u informací je ještě rozespalejší než my, tak komunikace malinko vázne, avšak i tak z ní s přestávkami na zívání vyloudíme, že musíme na jiný terminál.

Bolívie – metropole La Paz
Publikováno: 4.8.2023
Na město La Paz jsem byl v Bolívii zvědavý asi nejvíc, protože mě vždy svou nezvykle vysokou polohou (pro metropole) lákal. Říkal jsem si, jak tam lidé v těch 3 600 metrech nad mořem vlastně žijí. Poté, co jsem v těchto výškách v Andách pobýval v Ekvádoru nebo Peru, jsem zjistil, že to tak složité není. Prostě si člověk zvykne. I tak je svou nadmořskou výškou La Paz raritou mezi světovými velkoměsty.

Bolívie – Copacabana a Isla del Sol
Publikováno: 21.7.2023
První město v Bolívii, které navštíví cestovatel jedoucí pozemní cestou z Peru, je většinou Copacabana. Pokud ne, měl by určitě návštěvu zvážit. Když městu odpustíme povinný a zbytečný poplatek, je Copacabana hezké a klidné místo k odpočinku, umocněné požitkem při pohledu na jezero Titicaca. Město je malé, což dodává tomuto malebnému jezernímu letovisku neuvěřitelné kouzlo a dá se zde dlouze procházet a vychutnávat si jej.

Bolívie, Cochabamba – vzhůru do střední Bolívie
Publikováno: 2.8.2013
Cochabamba je hlavním městem Cochabambské správní oblasti, která pokrývá plochu velkou přibližně jako Slovensko. Tento správní celek je v zemi znám pro svoji úrodnou půdu a proto se mu přezdívá „obilnice Bolívie“. Mezi plodinami, které se zde nejvíce pěstují patří obilí, tabák, cukrová třtina, dále to jsou brambory nebo kakaové boby.


Souvisejicí fotogalerie

Bolívie – srdce Jižní Ameriky
Pro mnoho turistů není Bolívie při návštěvě Jižní Ameriky hlavním cílem, ale naštěstí ji náš auto...


Lokace:

Česká republika
Kalendář akcí:

Partneři:

I díky vám jsme získali certifikát:

Dôveryhodná firma 2017

 

Průvodce:

Fotosoutěž:

V tuto chvíli není žádná soutěž aktivní. Předchozí soutěže najdete v našem archivu soutěží.

Aktuální stavy řek:

Aktuální informace o stavu vody na českých řekách můžete sledovat ZDE

Aktuality:

27.3.2024
Ať vám Velikonoce přinesou hodně radosti, zdraví, klidu i splněných cestovatelských tužeb. Běžte se ve dnech volna projít do přírody a načerpejte novou energii.
1.3.2024
Klub slovenských turistů, Fakulta informatiky РEVŠ a OZ Karpaty Vás zvou na 38. ročník mezinárodního setkání expedičních turistů a netradičních cestovatelů EXPEDICE 2024.
15.1.2024
Novoroční číslo časopisu Krásy Slovenska přináší zajímavý rozhovor s geografem z Geografického ústavu Slovenské akademie věd  - RNDr. Jánem Hanušinem, CSc., pozve vás napříč Kubínskou holí na Oravské Maguře a představí tajemné Javorníky.
Archiv aktualit

Důležité informace:

Informace a upozornění před cestovaním do zahraničí najdete ZDE 

 

(včetně výskytu koronavirus COVID-19 i válečného konfliktu na Ukrajině).

.

Každý týden na facebooku nová soutěž o knižní ceny! Přidejte se a
soutěžte!

Nejčtenější články:

Mobilní aplikace:

aplikácia Infoglobe

stiahnuť zadarmo pre Androidstiahnuť zadarmo pre iPhone

 

 

Interaktivní katalogy:

dnes:čtvrtek 28. 3. 2024
svátek:Soňa
dnes:
čtvrtek 28.3.
6 °C
zítra:
pátek 29.3.
5 °C

TIP: Mobilní aplikace INFOGLOBE je pro vaše zařízení ke stažení ZDE.

X

TIP: Mobilní aplikace INFOGLOBE je pro vaše zařízení ke stažení ZDE.

X