Chile: Z Coyhaique do Argentiny a zase zpět do Chile po Route 40
Jarní čtení vám přináší:
Chtěli jsme se tam jít projít, ale opět nás na začátku rezervace čekala budka s kasičkou jako ve všech parcích v Chile. Za vstup chtěli dost peněz, a tak jsme se rozhodli pokračovat dál. Cestou jsme narazili na vodopád Cascada de la Virgen. O pár set kilometrů dál se před námi začal rozprostírat nádherný výhled na město Coyhaique. Udělali jsme tady pár fotek a pokračovali jsme dál do města.
Je jedním z větších měst široko daleko, a tak jsme mile překvapeni ruchem lidí v okolí. Jeho hlavním bodem je náměstí Plaza Armas, kde se shromažďují snad všichni místní. V okolních uličkách najdeme snad úplně všechno – od malých krámečků s místní tematikou až po různé obchody, kavárny, restaurace a banky. Také jsem zde našla poštu a konečně jsem mohla koupit pohledy a poslat je do ČR. Jinak tady perfektně funguje i informační centrum, kde dokonce mluví anglicky. Dokoupili jsme zásoby jídla a vydali se dál – na hranice Chile a Argentiny.
Jeli jsme přes Coihaique Alto do Paso Colhaipue. Na těchto hranicích to byla ještě hračka, ukázali jsme pasy a odevzdali spousty dokumentů, které jsme museli mít už před naší cestou. Dostali jsme tisíce razítek a pokračovali dál. Další zastávka proběhla na argentinské straně, opět jsme ukázali haldu dokumentů, dostali tisíce razítek a mohli jsme zase jet. I když slovo jet bych teď neměla používat, vhodnější bude kodrcat. Čekala nás snad ta nejtěžší část – 117 km do nejbližšího městečka Río Mayo.
Cesta byla kamenitá a plná výmolů. Po třech hodinách jsme konečně najeli na asfaltovou silnici s označením Route 40. Je to druhá nejznámější silnice po Route 66. S délkou 5 000 km se jedná o nejdelší argentinskou silnici. Říká se o ní, že se řadí k nejhezčím silnicím, protože se táhne výjimečnou krajinou Patagonie a podél pohoří And. A je to pravda. Jeli jsme 4 dny 2 000 km a zážitek to byl neuvěřitelný.
Prvních 500 km jsme sem tam potkali auto. Projížděli jsme argentinskou pampou a bylo vidět na tisíce kilometrů daleko. Jakmile jsme dorazili do vesničky Gobernador Costa, čekala nás silniční kontrola, což jsme kvůli chilské značce očekávali, ale vše bylo v pořádku. Po dalších 500 km se krajina náhle změnila a všude okolo byly samé lesy a kopce. Zajeli jsme do městečka Esquel, kde jsme si v místní restauraci dali argentinský steak. Projeli jsme centrem a zase pokračovali dál. Nejkrásnější částí je asi cesta přes Ruta de los 7 Lagos. Sedm opravdu hezkých jezer v krásné přírodě. Některá jezera byla úplně průzračná a některá byla zase temně modrá. U některých jezer byly dokonce kempy, kde se dala strávit noc, ale opět za dost peněz. Takže to nebylo nic pro nás. Nám se většinou vždy podařilo najít nějaké hezké místečko ve volné přírodě, kde jsme rozbalili stan.
Pak naše cesta pokračovala opět k hranicím s Chile, ale tentokrát jsme zvolili přechod hodně frekventovaný. Cesta byla dlouhá, ale alespoň po asfaltu. Z Las Lajas jsme odbočili podle ukazatelů na hranice směr Chile. Tím, že přes tento přechod projede hodně lidí, kontroly zde byly drsnější a důkladnější. My jsme naštěstí prošli v pohodě a mohli jsme pokračovat až do Santiaga de Chile.
Tím naše cestování po Chile se zastávkou v Argentině končí. Jestli cestu do Jižní Ameriky zvažujete, obě země můžu jen doporučit.
GPS: 45°34'18.3"S 72°04'08.0"W (Coyhaique)
Text a foto: Kateřina Janovská
Diskuze u článku (0) |
Vložit nový příspěvek