ČR, Krkonoše: Sněžka - výstup na nejvyšší českou horu z Pece II.
Naše poslední putování jsme zakončili pod Luční, resp. Studniční horou, na vůbec největší z krkonošských "nocleháren", tedy Luční boudě. Zlatavý mok z domácího minipivovaru snad nezpůsobil nějaké rozsáhlejší škody na našem vnímání krás okolní krajiny a i kdyby, mrazivý dech hor a ostré slunce, dříve či později, každého z kocoviny vyléčí. Po snídaní, tedy obřím borůvkovém koláči a půllitru čaje, opět vyrážíme na cestu k cíli, jenž se s každým dalším krokem valem přibližuje. V létě vedou přes slatinná jezírka dřevěné mostky, které se však za dlouhých zim na náhorní planině úpských rašelinišť halí pod vrstvu navátého sněhu. Naučná stezka, vedoucí okolo pramene říčky Úpy, zde nese jméno "Dědictví doby ledové" a zejména v zimě se rozhodně není čemu divit. Zanedlouho stojíme na česko-polské hranici, kde se v místě nazývaném také Obří sedlo můžeme krátce před výstupem osvěžit ve žluté chatě - schroniska Dom Ślaski, jejíž název nám napovídá, že jsme již na krok v Polsku. Bohužel, ceny zde nejsou, alespoň přes léto, nijak zvlášť přívětivé a ani přepočet polské měny na českou korunu není zrovna v tom nejvýhodnějším kurzu...
Co naplat, čeká nás závěrečný výstup. Od polské chalupy (1400 m n.m.) vedou defacto dvě cesty. Jedna, delší ze severu obkrouží vrchol a napojí se na východní českou cestu. Druhá, ostřejší, vás na vrchol vede přes jihozápadní hřeben, odkud je krásně vidět např. Obří důl, Studniční jámy, hřebeny našich nejvyšších hor i celou plochu náhorní plošiny s dominantní Luční boudou.
Netrvá dlouho a stojíme na poměrně rozlehlém vrcholku Sněžky, který se podobně jako většina příhraničních vrcholů půlí mezi Česko a Polsko. To, co je pro čechy nejvyšší horou, je pro poláky pouze nejvyšším vrchol sdíleného Krkonošského masivu. Naši severní sousedé si berou svůj díl prakticky ze vše nejvyšších českých a především pak slovenských velehor. Nejvyšší horou Polska jsou tedy slovenské Rysy s výškou 2499 metrů.
Vrchol Sněžky, ač relativně hustě zastavěn, byl v minulosti, alespoň dle dobových rytin doslova menší vesnicí. Nejstarší stavbou je opět na polské straně se nacházející kaple sv. Vavřince z konce 17. století. Asi nejdominantnější vrcholovou stavbou je pak Polská bouda z 80. let, asi každému známé UFO talíře, které interiérem, nevábným odérem a vybaveností i tak trochu mimozemskou loď připomínají. Nicméně, i ta již tak nějak zlidověla, ale odvahu na občerstvení stále nachází relativně málo odvážlivců, alespoň z české strany. V roce 1900 byla na vrcholu postavena meteo stanice. Osmnáctimetrová stavba pak na konci druhé světové války byla jedinou fungující meteorologickou stanicí v celé střední Evropě. Tam, kde dnes stojí velmi zajímavá stavba České poštovny, nesoucí krom tohoto pojmenování i dívčí jméno Anežka, stála od roku 1868 do roku 2004 Česká bouda, kterou po letech chátrání v roce 2004 definitivně nahradila právě poštovna. Původní stařičká pošta, stojící jen několik metrů opodál, byla v létě roku 2009 rozebrána a převezena na Javorskou skálu na Vlašimské pahorkatině.
Nová poštovna, z nákresů architektů Martina Rajniše a Patrika Hoffmana, se nerodila nijak lehce. Ochranářům vadil především moderní a na Krkonoše netradiční vzhled mírně kostrbatého kontejneru na podpěrách. Vzniklo celkem devět alternativních návrhů, avšak vyhrál ten původní ač lehce modifikovaný. Převážně dřevěnou eko skládačku, obsahující na 20 tisíc! komponent je možné přeměnit, pomocí speciálních okenic, z letní prosklené budovy na izolovanou dřevěnou boudu, na níž je i menší vyhlídková terasa. Dnes již neodmyslitelná část Sněžky byla počátkem srpna 2007 vysvěcena známým českým arcibiskupem Karlem Otčenáškem a otevřena prezidentem Václavem Klausem. Cena unikátní stavby a přilehlých pozemků je odhadována na cca 20 milionů Kč.
Samostatnou kapitolou by mohla být lanová dráha, ale ta v současnosti prochází kompletní rekonstrukcí, které budeme časem věnovat více pozornosti v příslušném článku.
To je z našeho výstupu nejspíš vše a záleží pouze na Vás, kterým směrem se vydáte zpět. Zda-li na Pomezky, do Pece či v zimě trochu náročnějšího sestupu do Špindlerova mlýna.
Text: Jan Chaloupka
Foto: archiv autora
Diskuze u článku (0) |
Vložit nový příspěvek