ČR: Praha - pražské mosty VI. - Hlávkův most
Hlávkův most je dvanáctým mostem přes Vltavu na území hlavního města Prahy, v současnosti je součástí severojižní magistrály a spojuje Florenc a Holešovice přes ostrov Štvanici. Most byl pojmenován po českém architektovi a mecenáši Josefu Hlávkovi (1831 - 1908).
Důvodem pro jeho stavbu bylo postavení ústředních jatek v Holešovicích, regulace toku řeky Vltavy a rozhodnutí postavit na ostrově Štvanici elektrárnu. Kvůli náročným přípravám a projednávání návrhů v roce 1900 byl postaven provizorní dřevěný most. Město Praha muselo také od soukromých majitelů vykoupit ostrov Štvanici (dříve se jmenoval Velké Benátky).
Protože mezi stavebníky panovaly rozdílné názory na to, z jakého materiálu má být budoucí most, výsledkem byl kompromis mezi zastánci železné a železobetonové konstrukce. Projekt železné části mostu vznikl podle návrhu Mečislava Petrů a železobetonové části podle projektu Pavla Janáka a Františka Mencla.
Stavba mostu probíhala ve dvou etapách: v letech 1908 - 1910 byla vybudována jižní část mostu s ocelovou konstrukcí spojující Těšnov a Štvanici a v letech 1910 - 1911 byla vybudována severní část mostu spojující Holešovice a Štvanici.
Jižní část mostu tvoří ocelová konstrukce z konvertorové oceli Thomasovy, která má dvě příhradová segmentová pole a která byla vyrobená mostárnou Bratří Prášilů. Délka této části mostu byla 96 metrů, šířka – 16 metrů, po stranách byly třímetrové chodníky. Uprostřed mostu byla dlážděná vozovka široká 10 metrů.
Severní betonová část Hlávkova mostu byla postavena firmou Karel Herzán, měla tři velké oblouky nad řekou a čtyři menší oblouky nad ostrovem Štvanicí. Všechny části mostu včetně výzdoby jsou vyhotoveny z betonu nebo umělého kamene, kromě spodních částí pilířů, obložených kamennými obklady.
Celková šířka mostu i s chodníky činila 16,8 metru, délka 297,4 metru. Most překlenoval dvě vltavská ramena a ostrov Štvanici pomocí sedmi oblouků (nad Vltavou tři, nad Štvanicí čtyři).
Výzdoba je dílem Myslbekových žáků Bohumila Kafky a Ladislava Kofránka, kteří vytvořili reliéfy mužských torz vysoké 2,5 metru. Při rekonstrukci mostu během fáze jeho rozšiřování reliéfy zmizely, ale později, v 80. letech, byly vyhotoveny jejich kopie a zase instalovány nad Štvanicí. Na bocích mostu nad jeho pilíři jsou rozmístěny medailony – podobizny 12 radních - od sochařů Josefa Mařatky a Otty Guttfreunda. Na holešovickém konci mostu se nacházejí nejznámější plastiky Práce a Humanita od Jana Štursy, který v postavě muže s kladivem na sousoší Práce ztvárnil sám sebe jako kameníka.
V letech 1958 – 1962 byl most rekonstruován. Jeho kovová část byla odstraněna a nahrazena železobetonovou konstrukcí, současně byla rozšířena vozovka mostu na 28 metrů. Při této přestavbě zanikla část výzdoby mostu.
Zvláštností Hlávkova mostu je skutečnost, že jeho název zůstal po celou dobu jeho existence nezměněn.
Text a foto: Maxim Kucer, Aktron / Wikimedia Commons
Diskuze u článku (0) |
Vložit nový příspěvek