ČR: Praha - Vyšehradská kapitula - místo posledního odpočinku prvního krále
Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě byla založena prvním českým králem Vratislavem v roce 1070. Kvůli neshodám s bratrem Jaromírem, pražským biskupem, Vratislav přesídlil z Pražského Hradu na Vyšehrad a založil tam kapitulu, která byla podřízena přímo papežské kurii a byl ji darován značný majetek (např. město Prachatice) a která měla stát protiváhou pražskému biskupství a svatovítské kapitule. V roce 1092 Vratislav zemřel a byl pochován ve vyšehradském kapitulním kostele.
Do roku 1420 vyšehradská kapitula měla v Čechách mimořádné postavení, protože byla podřízena přímo papežské kurii a její nejvyšší představený – probošt – byl dosazován přímo králem a po roce 1222 měl hodnost královského kancléře, tím pádem mohl ovlivňovat vnitřní a zahraniční politiku českého státu. Ke kapitulním hodnostářům patřili příslušníci významných šlechtických rodin, členové vládnoucích dynastií Přemyslovců a Lucemburků a jiné přední osobnosti, např. probošt Jindřich Břetislav (později český kníže), Petr z Aspeltu (později arcibiskup), Jan Volek (nevlastní bratr královny Elišky Přemyslovny a olomoucký biskup) aj.
Přelomem v historii vyšehradské kapituly byly husitské války, během kterých došlo ke zničení Vyšehradu husity – již nikdy kapitula neměla tak výsadní postavení jako před rokem 1419. Až v první polovině 18. století došlo k jejímu dalšímu vývoji, kdy se uskutečnila barokní přestavba kapitulního kostela sv. Petra a Pavla.
V druhé polovině 19. století za výrazného přispění vyšehradské kapituly došlo k obnově Vyšehradu a přeměně vyšehradského hřbitova v národní pohřebiště. Významnou roli v této obnově měli probošti V.Ruffer, V. Štulc a M. Karlach, jejichž přičiněním byl vybudován Slavín a uskutečněna novogotická přestavba kapitulního kostela.
Během první světové války a pozdějšího vzniku státního útvaru Čechů a Slováků v roce 1918 na vyšehradské kapitule působil F. Zapletal, který se stal jejím proboštem a později pražským biskupem, a B. Stašek, jeden ze zakladatelů Československé strany lidové, bojovník proti nacismu.
V roce 1948 vyšehradská kapitula byla znárodněna a přišla o většinu svého majetku, včetně hřbitova. Až po sametové revoluci byla kapitule navrácena většina vyšehradských kapitulních budov, takže mohla obnovit svojí činnost, poté byla uskutečněna rekonstrukce kapitulního chrámu sv. Petra a Pavla aj. V roce 2003 papež Jan Pavel II. udělil kapitulnímu chrámu sv. apoštolů Petra a Pavla titul papežské baziliky minor.
Kapitulní chrám svatých apoštolů Petra a Pavla představuje trojlodní chrám s kaplemi na bočních lodích, po stranách průčelí se nachází dvě věže. Fasáda kostela je novogotická.
Rotunda svatého Martina představuje drobnou stavbu s lodí kruhového půdorysu s apsidou, oddělenou od lodi ústupkem. Byla postavena pravděpodobně v druhé polovině 11. století, v roce 1878 byla zrestaurována do současné podoby. Je jednou z nejvýznamnějších a nejzachovalejších románských staveb v České republice.
V současné době na Vyšehradě v bazilice sv. apoštolů Petra a Pavla a v rotundě svatého Martina se pro věřící konají bohoslužby, které celebrují významné osobnosti církví, např. kardinál Miroslav Vlk, pražský světící biskup Václav Malý. Kapitula pořádá cyklus přednášek a koncertů (např. přednáška kardinála Miroslava Vlka na téma sv. Ludmila), poutní zájezdy do míst spojených s duchovním a církevním životem (srpen 2011, Rakousko – návštěva barokního augustiniánského klášteru sv. Floriana atd.). Kapitulní knihovna a archiv patří k nejstarším a nejvzácnějším knihovnám v českých zemích, je tam uloženo 40 prvotisků, stovky tisků od nejstarších dob až do konce 18. století, na 1500 bohemikálních tisků cizojazyčných bohemik z let 1500 - 1800 a stovky dalších starých vzácných děl.
Text a foto: Maxim Kucer
Diskuze u článku (0) |
Vložit nový příspěvek