ČR, SR – po stopách Dušana Samuela Jurkoviče

Pokud byste chtěli vidět Jurkovičův nejrozsáhlejší soubor architektonických děl, musíte se vydat na Moravu, konkrétně do malebného městečka Luhačovice. V místních lázních se nachází ojedinělý soubor zachovalých staveb, postavených během pouhých tří let ve stylu lidové secese. Všechny jsou kulturními památkami a dodnes přispívají ke světové slávě těchto lázní.

Mistrovo působení v Luhačovicích bylo jeho důležitou životní etapou. V letech 1902 až 1907 zde postavil čtrnáct staveb, z nichž osm se zachovalo dodnes. V prvním roce se Dušan Jurkovič zhostil přestavby Janova (dnes Jurkovičova) domu a Chaloupky, následně blízko postavil pavilon Mlékárny. Jestřabský mlýn přestavěl na Vodoléčebné lázně s přilehlým areálem Říčních a slunečních lázní.

Během druhého roku vyrostly v lázních novostavby Jestřabí, Inhalatoria, Hudební pavilon, Lázeňská restaurace, přístavba verandy u Lázeňského hotelu a Hospodářský dvůr. K nim postupně přibyly soukromé stavby Vlastimila, Valaška a v roce 1906 slovenský Budai.

Jurkovičova spolupráce s lázněmi v letech 1902–1903 byla limitována nedostatkem finančních prostředků a časovým tlakem. Jurkovičovi se přesto podařilo vybudovat v Luhačovicích lázeňský komplex mimořádné kvality.

Avšak nejen v Luhačovicích se výletníci mohou seznámit s Jurkovičovými realizacemi. I okolí poskytuje možnost ocenit jeho tvorbu, ať už je to na Svatém Hostýně (křížová cesta), v Rožnově pod Radhoštěm (rozhledna), na Pustevnách (Libušín, Maměnka), nebo v Brně (Jurkovičova vila). Na slovenské straně hranic je to na bradle mohyla M. R. Štefánika nebo ve Skalici (Slovenský dům). Zapomínat nesmíme ani na urbanistické projekty a návrhy vojenských hřbitovů a památníků.

Dušana Samuela Jurkoviče řadíme mezi významné osobnosti evropské moderní architektury. Narodil se v Turé Lúke (23. srpna 1868, nyní součást Myjavy) a dětství strávil v atmosféře slovenského obrozeneckého hnutí v Brezové pod Bradlom. V evangelické rodině Jurkovičových i v širokém příbuzenstvu byl již v 19. století pěstován úzký vztah k české kultuře. Jurkovič studoval stavitelství na Státní uměleckoprůmyslové škole ve Vídni a poté nastoupil do praxe.

V devadesátých letech působil ve Vsetíně u stavitele Michala Urbánka, pak se přestěhoval do Brna, kde se zapojil do slovenského kulturního a společenského života, kde v okruhu Klubu přátel umění vznikla myšlenka na vytvoření slovanského kulturního střediska v Luhačovicích.

Na Moravě prožil Jurkovič více než 30 let svého života. Pro jeho další tvorbu byla rozhodující účast na přípravě Národopisné výstavy českoslovanské v roce 1895, kde zrealizoval valašskou osadu. V rámci příprav na výstavu se v terénu důkladně seznámil s lidovou architekturou a s tradičními konstrukčními postupy. Tyto znalosti využil pak při realizaci souboru romantických staveb slovanských útulků Pusteven na Radhošti.

Od počátku 20. století začal Jurkovič volněji nakládat se secesním tvaroslovím i lidovými motivy, kterými se ve své tvorbě inspiroval, stejně jako evropskou modernou. Charakter svých staveb podtrhoval barevností. Z jeho dalších realizací uvádíme práce pro brněnský spolek Vesna, stavbu letoviska na Rezku a takto bychom mohli ještě dlouho pokračovat.

Významný architekt, který zemřel 21. prosince 1947 v Bratislavě, po sobě zanechal architektonickou klenotnici děl, která by měl každý z nás určitě vidět. Proto využijte letní období a naplánujte si výlet alespoň k jedné z jeho unikátních staveb.

GPS: (lázně Luhačovice) 49°06'24.8"N 17°45'42.1"E

Zdroj a foto: Lázně Luhačovice, a. s., Blanka Petráková, Petr Všetečka, Věra Kučová

Textová úprava a foto: Oskár Mažgút, Olga Maňáková

Překlad: Stanislava Waniová