Čukotka I.

Čukotský autonomní  (do r.1980 – národní) okruh vznikl 10. prosince 1930. Status samostatného subjektu Ruské federace získal 17. července 1992.

Územní rozloha činí 737,7 tis. km², je to 7 % z celkové plochy oblasti ruského Dálného východu (v Rusku označované jako „Krajní sever“) a přilehajících území.

Okruh zahrnuje pevninu mezi dolním povodím Kolymy na západě a Děžněvovým mysem na Čukotském poloostrově a také ostrovy: Wrangelův, Ayon, Arakamčečen, Ratmanovův, Herald aj. Region na pevnině sousedí s republikou Sacha (Jakutsko), Magadanským krajem a Korjakským autonomním okruhem. Beringův průliv odděluje Čukotku od amerického státu Aljaška.

Čukotka je rozmístěna na severovýchodním okraji  světadílu Eurasie mezi Tichým a Severním ledovým oceánem. Omývá se Východosibiřským, Čukotským a Beringovým mořem.

Nejjižnější bod Čukotky je mys Rubikon (62° s.š.); nejsevernější – Šelagskij mys (70° s.š.); nejzápadnější – levý břeh dolního toku řeky Omolon (158° vých.d.); nejvýchodnější - Děžněvův mys, který je zároveň východním cípem Ruska a celé Eurasie (170° záp.d.).

Větší část Čukotky se nachází na východní polokouli, Čukotský poloostrov – na západní polokouli, a kolem poloviny území Čukotky – za Polárním kruhem.

Podnebí a příroda

Podnebí Čukotky je drsnější než na sousední Aljašce. Zima je zde dlouhá, a léto je krátké. Teploty nejteplejšího měsíce – července – kolísají mezi +4 až +14°С. Pobřeží patří k největrnějším místům v Rusku. Rekordní vichřice dosahují 80 m/s. Velká část poloostrova má trvale zmrzlou půdu. 

Moře omývající Čukotku obývají plejtváci, kosatky, velryby grónské a šedé, tuleni vousatí, něrpy, tuleni pruhovaní a mroži. V řekách na pobřeží Beringova moře se rozmnožuje tichooceánský losos. Vodní plochy poloostrova jsou bohaté na ryby jako siven severní, lipan podhorní, štiku a tresku. Na Čukotce žije jelen severní, ovce tlustorohá, čilos. Vyskytují se zde sobol asijský, liška polární, rosomák sibiřský, vlk, medvěd hnědý. V údolí řeky Anadyr a v jejích přítocích žijí lasice hranostaj, lasice kolčava a rys. Wranglerův ostrov a ostrov Herald a také severní pobřeží Čukotského poloostrovu jsou hlavními oblastmi rozmnožování ledního medvěda. Na březích moří a jezer, v arktické tundře a lesích lze potkat hnízdiště racka šedého a jeřába kanadského, husy sněžní a bělokura rousného, jestřába lesního a kukačky…

Rostlinný svět Čukotky je velmi rozmanitý – od trpasličích rostlin arktické tundry po hustý porost modřínové tajgy. Na Čukotce je také hodně termálních minerálních pramenů sloužících jako domov pro mnohé vzácné druhy rostlin poloostrova.

V hlubinách Čukotského poloostrova jsou uložené ložiska zlata, olova, stříbra a mědi, wolframu, rtuti, platinových kovů, ropy a plynu, uhlí a jiných nerostných surovin.

Text: Maxim Kucer, Slava Pavlyuk

Zdroj: Chukotka.org, Chukotken.ru, web2.0chukotka.ru/?p=52

Foto: Слава Павлюк, Петр Тихомиров

Související články:

Čukotka II.