Finsko: Ochutnáváme národní speciality

Národní jídla a zvyky

Finové tradičně obědvají velmi brzy, kolem jedenácté hodiny dopolední. Rituál oběda je v této kultuře o něco odlišnější, než v ostatních zemích Evropy. Oběd obvykle začíná pečivem, které si Finové namažou máslem, margarínem či pomazánkou. Teprve poté začínají jíst hlavní chod, který následně zapíjejí běžným či kysaným mlékem.

Budete-li si chtít ve Finsku dopřát typické místní jídlo, určitě zvolte v jídelním lístku Hernekeitto, neboli hustou hrachovou polévku, která je snad nejoblíbenějším národním pokrmem. V polévce můžete najít i kousky masa a tradičně je podávána s párkem (makkara) či s palačinkou (pannukakku) a marmeládou. Druhá zmíněná kombinace je vskutku zvláštní, ale polévku můžete sníst samotnou s pečivem a palačinku si následně vychutnat jako sladký dezert. Tato specialita je ve Finsku podávána tradičně vždy ve čtvrtek.

Jak už bylo v jednom z předchozích článků zmíněno, ve Finsku můžete ochutnat i sobí maso. Nejčastěji jej Finové připravují v kameninovém hrnci v troubě, kde se maso pokrájené na malé kousky dusí společně s vodou, cibulí a kořením. Někdy bývá maso smícháno půl na půl s hovězím. Finské tradice velí podávat tento pokrm společně s pečenou bramborovou kaší a případně jej doplnit zavařenými brusinkami.

Významné události

Mnoho dalších speciálních finských jídel je spjato s mimořádnými událostmi a významnými dny. Během Vánoc nesmí v žádné finské domácnosti na stole chybět pečená šunka (joulukinkku) s dušenou zeleninou. Sladkou vánoční tečku představují joulutorttu neboli větrníčky z listového těsta zdobené terčem švestkových povidel a kořeněné perníčky, které jsou stejně populární i v sousedním Švédsku.

Další místní sladkou specialitou, která se na finských stolech i v regálech všech obchodů objevuje každoročně 5. února, jsou Runebergovy dortíky (Runebergin torttu). Jedná se o malé kulaté dortíčky z rumového těsta, které zdobí na vrchu „oko“ z marmelády a marcipánu. Dortíčky byly údajně oblíbenou pochutinou významného finského básníka Johana Ludviga Runeberga, a proto se servírují každoročně v den výročí jeho narození, který je zároveň ve Finsku uznáván jako významný den.

Během velikonočních svátků se ve Finsku, stejně jako u nás, konzumují vajíčka ve všech možných podobách. Speciální a typické pro finskou kulturu jsou pak velikonoční dezerty. Velice oblíbený je dezert Pasha vyráběný z ochuceného tvarohu, který se přecedí přes plátýnko a nechává 24 hodin v chladu odstát. Finové jej nejraději konzumují s ovocem a sladkým velikonočním bochánkem Kulitsa, který se pramálo liší od klasického českého mazance. Další oblíbenou sladkostí, která je neodmyslitelně spjata s finskými Velikonocemi, je žitná kaše Mämmi. Kaše se tradičně vaří na kamnech celý den a poté se peče několik hodin v troubě. Finové si tento zvláštní dezert vychutnávají doplněný cukrem a smetanou.

Prolínání kultur

Ve finské kuchyni je znatelný i vliv sousedních kultur. Některé speciality jsou, dalo by se říci, přeshraniční. Jedná se nejen o již zmíněné perníčky (Švédsko), ale také například o uvedený sýrový dezert Pasha či pirohy, za jejichž kolébku je všeobecně považováno sousední Rusko. Ať už se jedná o dříve zmíněné karelské pirohy či smažené pirohy plněné masem a rýží nebo jablky, jsou tyto pochutiny ve Finsku velmi oblíbené a rozšířené.  

Text/foto: PhDr. Josef Levý