Indie – expedice Tygr: sledujeme mláďata
Šelmy se drží u vody. Hostina je to vážně úchvatná. Jídla je dost, takže vyjde na každého, v konzumaci se střídají, občas jeden z nich drobet zavrčí, to když má pocit, že ten druhý chce ochutnat právě to sousto, které si vybral. Když jsem se na expedici připravovala, snažila jsem se hodně studovat, a tak třeba vím, že tygři jsou zdatní plavci a někteří jedinci si poradí i s krokodýlem. Za celý pobyt jsem však nebyla svědkem lovu.
Je zvláštní, jak blízko šelmám se pohybuje jejich potrava. Sambaři, axisové a další zvířata jsou nedaleko. Také mají žízeň, a tak se potřebují dostat k vodě. Nejspíš mají velmi dobře vyvinutý instinkt, aby vyhodnotili, že tenhle tygr je nažraný, unavený a že žádné nebezpečí od něj nehrozí, nebo naopak, pozor, tenhle je nebezpečný, mějme se na pozoru. Sama jsem slyšela, jak vydávají takový zvláštní zvuk, kterým varují okolí.
Dlouhou dobu se nic zvláštního neděje, stravy mají dostatek. Až později odpoledne se jeden dorostenec rozhodne, že prozkoumá, co se skrývá za vrškem, který je všude okolo. Tůňka je v takové prohlubni, z které ti okolní jeleni nejsou vidět. Jeden kluk se vydává na průzkum. Je to vtipné, je celý schovaný ve stráni a jen natahuje nos, aby ucítil, co dalšího je tu k snědku a oni ho nevidí. Nakonec si lov přeci jen rozmyslí, vystoupá nahoru a lehne si naproti nám. Nastal čas siesty.
Vracíme se do hotelu. Následuje klasika, večeře, záloha dat a pivo. Nejdůležitější je pořádný odpočinek, zítra nás čeká další dobrodružství.
Je to vždycky jen mžik, jen co usnu, už zase zvoní budík. Tentokrát si prohlédneme sekci číslo 3. Co se týká prostředí, je vážně nejkrásnější. Právě zde jsou úžasná jezera Padam Talao a Raj Bagh Talao, mezi nimiž se rozprostírají ruiny paláce Raj Bagh. Už samotný vjezd do zóny je tajemný. Těsně před jednou branou projíždíte obrovským banyánem, jehož vzdušné kořeny jsou samy o sobě kouzelným přírodním tunelem do ráje divočiny.
Naši průvodci jsou velmi pozorní. Teprve se rozednívá, ještě jsem se nestačila pořádně rozhlédnout a už stavíme. Nejdříve zaregistruji opice, které pobíhají blízko džípu a doslova hulákají. Mě vážně nenapadlo, proč to dělají, ale Nafees se pečlivě rozhlíží, až zacílí. Ukazuje rovně na kopec před námi, nic zvláštního nevidím, ale fotím tím směrem. Až pak zjišťuji, že je před námi levhart. Tato zvířata jsou velmi plachá a je velké štěstí, že jsme ho byť jen zahlédli.
Dnes ráno nikam nespěcháme. Projíždíme malebnou krajinou, pozoruji všechna zvířata kolem nás. Na chvíli sjedeme k i paláci Raj Bagh, ke kterému se budeme během našeho pobytu ještě často vracet. Zóna 3 je teritoriem nádherné tygřice Arrowhead, která nedávno přišla o mladé.
Jak to vlastně tygři mají s rozmnožováním? Samice dosahují pohlavní dospělosti dříve než samci, již mezi 3 a 4 rokem. Kluci musejí počkat zhruba o rok déle. Aby nebylo pochyb, že je připravena, označuje tygřice své území močí se specifickým zápachem a navíc hlasitě přivolává potenciální nápadníky. Podobně jako lvi, i tygři mají velkou výdrž při milostných hrátkách a páří se i padesátkrát denně. Samice je březí zhruba 100 dnů a nejčastěji mívá 2–4 mláďata. Jejich úmrtnost je však velice vysoká, dosahuje až 60 %, nejnebezpečnější jsou pro ně cizí dospělí samci. Koťata zabíjejí jen proto, aby tygřice znovu zabřezla právě s nimi a oni získali své potomky. Mláďata se zhruba dva měsíce živí výhradně mlékem, asi okolo půl roku zkoušejí lovit některé opeřence nebo menší kolouchy. Někdy okolo roku a půl již loví samostatně. Většinou jsou mláďata s matkou do 2 let. Když se jedná o samice, mohou ještě zůstat v matčině teritoriu. Samci však musejí pryč.
GPS: 26°01'38.9"N 76°27'24.9"E
Text a foto: Magdaléna Radostová
Diskuze u článku (0) |