Indie: Mé představy o "Incredible India" III.

Velbloudi také dostali svůj příděl potravy a spokojeně přežvykovali. Vystoupali jsme nahoru na písečnou dunu, abychom se podívali na překrásný západ obrovského červeného kotouče. Zářící slunce a denní vedro, pohybující se v lednu kolem 35 stupňů, nás přimělo nosit sluneční brýle a beduínský šátek kolem hlavy. O něco hůře bylo na poušti v noci, kdy jsme čelili nočnímu chladu pod vatovými dekami. Nicméně noční obloha nás odměnila neskutečně nádhernou plejádou hvězd, které ve městech nikdy neuvidíte. Přemýšleli jsme, čím se živí všechny ty kozy, které jsme cestou potkávali spolu s jejich pastevci. Zdá se, že malé zakrslé křoviny mají nevídané nutriční hodnoty, turisty možná ještě neobjevené.

Náš radžastánský velbloudí průvodce nám ukazoval knihu, svůj památníček, kde byla napsána v různých jazycích poděkování a přání všeho dobrého od turistů ze všech koutů zeměkoule. Hari, tak se jmenoval, neuměl číst ani psát, tak jsme mu některá přání přečetli a připojili i to naše. Doma už měl několik takových památníčků, svoji činnost průvodce začal jako devítiletý chlapec. Bylo mu 25 let, šetřil si peníze, aby si mohl koupit za 15 let vlastního velblouda a založit si rodinu. Rozvázal si svůj turban umně složený ze sedmi metrů krásné oranžové látky, v délce ho předčilo už jen sárí složené z deseti metrů.

Konečně moře! Ne, to je Indický oceán, v kterém jsme se koupali spolu s delfíny. Překvapivě v lednu je voda krásně teplá. Jsme na nádherné písečné pláži pod kokosovými palmami, jako v Karibiku. Samozřejmě neodoláme a čerstvé kokosy ochutnáme, jsou sladké, barvy zelené a v tom horku osvěžující. Bydlíme v krásných dřevěných domkách a k obědu máme čerstvé ryby právě vylovené z oceánu. Spolu s námi na pláži rovněž spokojeně odpočívají krávy, mají rády lidskou společnost, byly tak vychovány. Necháme se krášlit a malovat henou místními děvčaty. Taky nějaké korálky si od nich kupujeme na památku. Blíží se večer, a to rybáři vytahují své sítě a počítají úlovek.

Nadešel čas našeho odletu. Bilancujeme a vzpomínáme, co všechno jsme během našeho pobytu v délce tří týdnů zažily. Samozřejmě jsme si opravily naše představy. Ta spousta nových zážitků ale i poznání, že žijeme v té části světa, kde pitná voda, elektřina, teplo, dostatek potravin, je zcela samozřejmostí. Nebyly jsme připraveny na tolik bídy, špíny, žebroty. O to víc obdivujeme lidi této země za jejich zářivé úsměvy, za sílu dále žít i v tak pro nás nehostinných podmínkách. Děkujeme, za nový pohled na život.

Text/foto: Štěpánka Rysová