Island - setkání na jiné planetě VI.

15. 8. 2013

Norröna - Island, Seyđisfjörđur

Musím konstatovat, že na nás Atlantik byl velmi mírný a cestu jsme si báječně užili, žádné velké vlny se nekonaly a slunce nás  velmi často provázelo. Tak tomu bylo i dnes ráno, jež bylo jako stvořené pro fotografování.

Poté, co připlujeme na Island, jako první absolvujeme celní kontrolu. Na Islandu byla dlouhou dobu prohibice, a i nyní tady není snadné a levné si nějaký alkohol pořídit. Nejen proto, ale také proto, že Češi jsou milovníci piva, je náš autobus tímto nápojem značně naplněn. Na osobu je povoleno dovézt až 12 plechovek, jenže ouha, každý z nás by musel těch 12 plechovek přenést přes celnici samostatně. Protože pivo zůstává v kufru autobusu, je nám nekompromisně odebráno. Nálada tímto zákrokem poněkud poklesne.

Pomalu opouštíme přístav a vyrážíme na ostrov - první zastávka -  město Egilsstaðir. Potřebujeme nakoupit zásoby potravin a směnit peníze. Současný kurz 100  EUR = 15702 ISK. Nyní již nic nebrání začít průzkum ostrova.

Cestu autobusem nám zpříjemňuje Jarda četbou islandských pohádek nebo Zdeněk, který doplňuje vyprávění zajímavými informacemi. Dozvídáme se například, že každý den v týdnu je zasvěcen jednomu z vikingských bohů - středa patří bohu Ódinu (bůh smrti, války a magie), Thórovi (hromovládce) je zasvěcen čtvrtek a pátek náleží bohyni Freya - bohyni, která přeje milenecké lásce a všem lidským vášním. Islandské názvy jsou nesmírně složité a těžko vyslovitelné, nicméně mají svá pravidla, jedná se vždy o složeninu, která vytváří samotný název. Lze tedy odhadovat, zda se jedná o název pro vodopád (součástí je slovo FOSS), řeku (Á), údolí (DALUR), ostrov (EY), ledovec (JÖKULL) nebo záliv (VÍK).

Ihned, jak vyjedeme z města, můžeme pozorovat spoustu mini vodopádů, výhledy jsou to pěkné, ale čekají nás mnohem mohutnější přívaly vody. Island - místo, kde se rodí vodopády, nám může mnohé nabídnout. První dva z nich nyní právě navštívíme. Dettifoss a Selfoss, oba vodopády jsou od sebe vzdálené pouhých 1,4 km. Dettifoss je nejmohutnější vodopád nejen na Islandu, ale i v Evropě. Jeho průtok je neskutečný - pohybuje se mezi 100 – 500 m³/sec. Vodu sem přivádí největší islandská řeka Jokulsá, která jí sbírá pod ledovcem Jökulsárlón. Na mohutný tok zde čeká propad do hloubky 44 metrů. Druhý z vodopádů, Selfoss, je trochu ve stínu většího bratra… a je škoda, že nevynikne jeho půlkruhovitý tvar a šířka. Jistě by si zasloužil více pozornosti.

Pokračujeme do kempu, kam se dostáváme až okolo 21. hodiny. Jsem zvědavá, co se zde dá podniknout, protože další den je v programu náročný trek - tedy jak tvrdí Zdeněk, Jarda mne zase přesvědčuje, že tak dramatické to není a že mohu s klidem vyrazit s ostatními. Informační centrum je už bohužel zavřené, vracím se zpátky po velké louce a najednou si všimnu, že všude okolo mne rostou kozáci. Je opravdu těžké neposbírat všechny. Původně jsem myslela, že požádám kuchaře, aby nám houby přidal do nějakého pokrmu, ale z tohoto omylu jsem rychle vyvedena. Čerstvé houby je zakázáno používat v "závodním stravování"; tak mi Jarda alespoň dovolí, abych si udělala malou smaženici sama.

Stanujeme v kempu poblíž golfového hřiště, sprchy jsou zde placené - 500 ISK za 5 minut. Najdete zde pračky a skvělé sušárny prádla. Sušárna vypadá jako skříň, kde zespoda fouká horký vzduch, ve kterém se vše rychle vysuší. Velmi praktické zařízení, našli jsme je jen občas v některém z kempů.

Příště vás čekají skalní formace a rozmanité útvary Ozvěnových skal.

Text a foto: Magdaléna Radostová