Cestovatelský průvodce

Itaipú - titán na Paraná
Jméno Itaipú bylo vybráno podle jednoho ostrůvku ležícího nedaleko staveniště. Philip Glass
dokonce složil symfonickou kantátu na počest stavby. Ta přinesla Paraguaji nevídaný počet pracovních míst a příliv kapitálu, ale kvůli špatnému plánování jak vlády i soukromého sektoru nebyla země schopna vytěžit z projektu jeho plný potenciál.
Práce započaly v roce 1975, přičemž o tři roky později na elektrárně pracovalo neuvěřitelných 30 000 lidí! Přibližně 80% veškeré práce na elektrárně bylo zajištěno lokálním paraguaysko-brazilským průmyslem. Rozdělení prací mělo být půl na půl. Ovšem skutečností bylo, že malý paraguayský průmysl se nemohl měřit se svým
gigantickým brazilským protějškem a tak Brazilci obstarali tři čtvrtiny veškerých prací. Kromě toho zajistili i téměř všechen klíčový materiál jako ocel, cement, stroje a speciální technické expertízy. Dokonce i materiály na výstavbu ubytoven pro paraguayské dělníky byly dovezeny z Brazílie.
Roku 1978 dosahovala měsíční se postavilo 338 000 m³, což je pro představu 15 Eurotunelů. Do roku 1982 byly dokončeny práce na elektrárně, přehradě a výpustích. Kvůli ekonomickým problémům v Brazílii během let 1983 a 1984 se práce na hydroelektrárně zpomalily. Avšak už 25. října 1984 zde byla vyrobena první elektřina.
Parametry stavby jsou vskutku úctyhodné. Výška dosahuje 196 metrů a délka 7,76 kilometrů.
Přiléhající jezero obsahuje 29 miliard tun vody a je 170 kilometrů dlouhé. Energetická kapacita elektrárny je 14 GW, přičemž je vybavena 20 generátory o 700 MW. V roce 2000 bylo dosaženo rekordu v produkci energie, bylo vytvořeno 93,4 miliard kilowatthodin, což pokrylo 93% paraguayské a 20% brazilské spotřeby roku 2005.
Text. Maxim Kucer
Foto: Google
| Diskuze u článku |



















