Itálie, Sicílie: Valle dei Templi - památka na slavnou minulost

Několik minut jižně od jihosicilského města Agrigento se rozkládá monumentální a úchvatné Valle dei Templi neboli Údolí chrámů, na které si musíte vyhradit nejméně půl dne. To, co jsou dnes z velké části ruiny a sutiny, kdysi byla chlouba nejen antického Řecka (Sicílie byla nejprve řeckou kolonií), ale rovněž celého tehdejšího světa. Chrámy totiž byly dominantou Akragasu, předchůdce Agrigenta, který byl založen roku 581 př. n. l. a ukázkou fantastického řeckého umění a architektury. Komplex se sestává ze zbytků sedmi svatostánků: Juna, Concordie, Hérakla (Herkula), Dia, Kastora a Polydeukése, Vulkána a Asklépiose.

Nenechte se však zmást názvem „údolí“, protože chrámy leží z velké části na hřebenu, který kdysi sloužil jako mocná hradba starověkého města a zároveň umožňoval, aby chrámy byly vidět jako silueta na obzoru. Z této pozice je rovněž jako na dlani vidět samotné Agrigento, které je svou rozlohou pouhým fragmentem svého antického předchůdce. Tehdy totiž město za jeho největší slávy obývalo na 200 tisíc lidí.

Chrám Juno, v řecké mytologii Héry, byl postaven cca kolem roku 450 př. Kr. o délce 38 a šířce 16,9 metru. Bohyně, které je zasvěcen, byla na vrcholu božské hierarchie a podobně jako její manžel Zeus, který byl zároveň jejím bratrem, měla schopnost házet blesky. Kromě toho Héra byla patronkou manželství, dbala na posvátnost a neporušitelnost manželských svazků a byla také patronkou zrození. Lidé se do chrámu dostávali po čtyřech schodech. Střecha chrámu byla podpírána třináct metrů vysokými sloupy v dórském stylu.

Další chrám je zasvěcen Concordii, jehož velikost je téměř identická s Héřiným chrámem. Se vzestupem křesťanství byl chrám přeměněn na kostel, což znamenalo také zničení původního oltáře a ve východních rozích vznikly sakristie.

Héraklův chrám patří jednoznačně k největším, které můžete na posvátném místě spatřit. 38 dórských sloupů vztyčených pravděpodobně v 5. století př. n. l. na ploše 67 na 25 metrů podpíralo mohutnou střechu, která na svém východním konci skrývala oltář.

Vůbec největší svatostánek v dórském stylu, který kdy svět spatřil, byl zasvěcen olympskému bohovi všech bohů – Diovi. Podobně jako Héraklův chrám, Diův chrám byl postaven pravděpodobně v 5. století př. n. l. za využití kartáginských otroků zajatých během válek s Kartágem. Diův dóm, který nakonec nikdy nebyl dokončen a dodnes z něho zbyly pouhé ruiny, stále fascinuje svými impozantními rozměry. Na délku stavba měřila téměř 113 metrů, na šířku 36. Střecha byla podpírána 15 metrů vysokými sloupy, mezi nimiž bylo 38 mohutných atlantů vynášejících chrám až do výšky 30 metrů. Celá oblast Diova chrámu je od první, kde jsou chrámy Héry, Herkula atd., oddělena silnicí a parkovištěm, na němž se nachází také stánek se suvenýry a kavárna s tradičně vysokými turistickými cenami.

Text/foto: Maxim Kucer