Japonsko: Tradiční jídlo

Těžko vyjádřit, jak moc jsou potom tito lidé v Japonsku překvapeni, když zjistí, že česká kuchyně zdaleka není tak pestrá, jako ta japonská. 

Na druhou stranu je pravda, že v Japonsku lze narazit i na jídla, nad kterými Evropan nechápavě kroutí hlavou. V horkých letních dnech si zde můžete pochutnat na čajové či fazolové zmrzlině. Místo sýru můžete k vínu přikusovat sušenou oliheň. A fajnšmekři jistě nepohrdnou brčálově zeleným, čajovým chlebem k snídani. Vždycky je co ochutnávat a ti, kdo se nebojí experimentovat, si v Japonsku bezpochyby přijdou na své.  

Na začátku chvilku zůstaneme u toho nejtypičtějšího pokrmu, který minimálně z doslechu zná snad každý. Totiž u suši. Suši si v Japonsku turista může koupit téměř kdekoliv. V restauracích, v suši barech (takzvaných sušárnách, jak jsme těmto podnikům s kamarádkou přezdívaly), v obchodech s potravinami nebo jen tak na ulici, jako u nás párek v rohlíku. A vždy je vynikající.

Důvodem, proč je suši v Japonsku o tolik lepší než suši v Česku, jsou samozřejmě lahodné, čerstvé ryby a kvalitní rýže. Vedle tradičního suši, plátku syrové ryby na rýži, si můžete rovněž dát velmi oblíbené suši maki, rolky, jejichž náplní nemusí být vždy nutně ryba, ale například i zelenina, vejce či kaviár. Některé podniky potom se suši experimentují a vytváří suši s mozzarellou, rajčaty nebo třeba ledovým salátem.

Pokud by se vám při procházce Tokiem zachtělo navštívit suši bar, vyskytuje se jich zde celá řada. Jeden z těch známějších naleznete na Omotesandu. Po vstupu do restaurace budete nejspíš překvapeni, kolik lidí se natěsná do tak malého prostoru. Uprostřed místnosti stojí kruhový bar. Zde po pohyblivých pásech jezdí talířky s různými druhy suši. Podle toho, jakou má talířek barvu, poznáme, kolik dané suši stojí. Za suši na zeleném, nejlevnějším talířku zaplatíme sto třicet jenů. To nejdražší suši, na červeném talířku, nás vyjde na čtyři sta osmdesát jenů.

Kuchaři vytváří suši přímo za barem před zraky zákazníků, kteří sedí rozesazeni pod pásy s talířky a pijí senču, japonský zelený čaj. Podél zdí pak ve frontách stojí zákazníci, kteří čekají, až se někde uvolní místo. Na suši chodí do suši barů celé rodiny. Krom suši totiž na talířcích najdete i ledacos sladkého, což ocení hlavně děti.

V Japonsku samozřejmě nemusíte navštěvovat pouze suši bary. Rozhodně stojí za to zavítat i do tradičních podniků, kde vám uvaří třeba okonomijaki, jídlo známé také pod názvem japonská omeleta, nebo oblíbenou polévku rámen. Obecně platí, že čím tradičněji podnik vypadá, tím spíše obsluha nebude umět anglicky. Anglicky se pravděpodobně nedomluvíte ani v restauracích v malých městech. Ne vždy vás to ale musí odradit od večeře. Řada restaurací v Japonsku vystavuje před vchodem ve vitrínách plastové, velmi realistické napodobeniny všech pokrmů svého menu. Přestože to může vypadat zvláštně, rozhodně je to praktické. A pokud budete zrovna spěchat, nezklame vás široká škála fast foodů, mezi nimiž vyniká v první řadě Makudonarudo, neboli McDonald.

Rychle se občerstvíte také na řadě tržnic, kde vám kuchařky nalijí jídlo přímo z hrnce. Přestože se vám ne vždy podaří zjistit, z jakých ingrediencí se takové jídlo skládá, v Japonsku se na rozdíl od některých jiných asijských zemí skutečně nemusíte bát, že by vám kdekoli úmyslně podali něco zkaženého.

Ani o sladkosti v Japonsku není nouze. Cukrovinky wagaši, vytvářené z fazolové pasty, ale i jiné druhy sladkého mají v Japonsku velkou tradici. Podávají se například při čajových obřadech, mohou posloužit jako svatební dar nebo jako poděkování někomu, kdo pro nás něco vykonal. Bonbóny bývají zabaleny ve vkusných sáčcích a samotný tvar cukrovinek je často velmi nápaditý. Některé typy cukroví se potom v Japonsku jí pouze při specifických příležitostech, jakou je například Nový rok.

Na své si v Japonsku rozhodně přijdou i milovníci zmrzliny. Vedle tradičních příchutí si zde lze pochutnat i na zmrzlině čajové či fazolové. Obě jsou velmi chutné. A pokud nemáte rádi zmrzlinu, jistě nepohrdnete ledovou tříští nebo oblíbenou palačinkou do ruky.

Před čím by si turista měl dát pozor? Zelené potraviny nemusí být vždy vyrobeny z čaje. V Japonsku má při výrobě potravin velké slovo i wasabi, zelený, velmi pálivý křen…

Text a foto: PR, Anna Jarchovská