Jižní Korea: Soul – duše Korejské republiky II.
Podzimní čtení vám přináší:
KLI 63 Building je jeden z nejvyšších mrakodrapů v Jižní Koreji. Mnozí tuto budovu přirovnávají k neslavně známým dvojčatům v New Yorku. V mrakodrapu se nachází mnoho možností, jak strávit volný čas. Mně se celkem líbila Observatoř. Nacházela se na posledním poschodí a bylo tam přes 20 000 druhů rozličných potvůrek. Další ze zajímavostí této budovy byl prosklený uzavřený balkón. Byl to zvláštní pocit stát na hrubém skle a dívat se dolu do hloubky, kde pod vámi není dlouho-dlouho nic a až na samém spodku tvrdý dopad. Výhled na město však byl příliš lákavý na to, aby člověk odolal bez ohledu na neopodstatněné obavy.
Další ze zajímavých budov je Jongo Tower. V tomto případě označení budova je možná urážka. Přesněji řečeno jde o architektonický skvost. Už jen pohled na něj stojí za to a rozhodně byste si ho neměli nechat ujít.
Trh Namdaemum se vyjímá tím, že se tam setkává venkovský a městský život. Zahlédnete dámu, oblečenou podle nejnovější módy, ale i neupravenou venkovanku s veselým úsměvem. Zajímavé místo i díky zboží, jaké tam objevíte. Od oblečení přes květiny až po různé kuriozity, jaké byste u nás jistě neobjevili.
V případě mizerného počasí se dá odskočit do Lotte worldu. Je to nákupní středisko přímo v centru města. Je tam neskutečné množství obchodních domů, k dispozici jsou vodní sporty – co mne trochu zarazilo, a také Disneyland, kde se z dospělého rázem stane malé dítě.
No, mě však nejvíce okouzlil Cheonggyecheon – umělý potůček, protékající středem Soulu a lemovaný vydlážděným chodníkem. Místy vytváří vodopády, kde voda teče u zídky. Někde najdete jakoby přírodou vytvořený přechod z kamenů, přes něž se dá přeskákat na druhou stranu břehu. Můžete si sednout na břeh a smáčet nohy ve vodě. Je čistá a vůbec nezapáchá. O to se důkladně postarali. Případně si můžete lehnout do trávníku a se zavřenýma očima poslouchat tekoucí vodu. Je to dokonalá ukázka toho, že i ve velkoměstě se dá vybudovat kousek pozemského ráje.
Kromě zmíněných měst určitě stojí za vidění i palác Changgysonggung, Korejské buddhistické muzeum, Národní korejské muzeum, Brána Namdaemun, T´apkol park, World trade center, Hanok (tradiční vesnička), Olympijský stadion s olympijským parkem, a plno dalších míst, jenže čas plyne až příliš rychle, proto si musíme důkladně zvážit, co nás zajímá především.
Zvláštností Soulu je i to, že při procházce po chodníku podél stromořadí se jako na povel rozezvučí množství cvrčků. Na pohled ne moc lákavé, ale uším celkem lahodné. Trošku přerostlí se tak trochu podobají smaženým broukům, jaké prodávají ve stánku na ulici.
Jídla jsou většinou pálivá, ale o to zdravější. Ne nadarmo korejský lid vypadá mladší, než ve skutečnosti je. Rozhodně se patří ochutnat súši. Pro mne to byla první zkušenost s tímto jídlem, a popravdě jsem měla problém s tím spolknout chapadlo malé chobotnice, které se ještě svíjelo v posmrtné křeči, ale co člověk nezkusí, to nezažije.
Každopádně v Soulu se mi líbilo hlavně to, že bylo úplně jedno v jakou denní či noční hodinu se člověk vydal ven. Vždy se dalo něco dělat a vždy se všude potulovalo množství lidí. Dá se zažít půlnoční návštěva v jednom z mnoha otevřených shopping center, zaskočit si do lékárny nebo zaplavat si na plovárně. V Soulu není nic nemožné, nikde nenajdete zavřeno, protože Soul byl, je a vždy bude pro své obyvatele.
GPS: 37°30'42.0"N 127°06'07.8"E
Text: Mária Koczová
Foto: Pixabay.com, Wikipedia.org - DoulosCore, Schölla Schwarz
Diskuze u článku (0) |
Vložit nový příspěvek