Kypr: Ostrov dvou světů V. – poloostrov Karpaz
Vjíždím do vesničky Dipkarpaz, kde vedle sebe stojí kostel a mešita, turecká čajovna a řecký kafenion, turecká škola a řecká škola. Lidé tu pospolu žijí bez problémů. Možná je to tím, že o kus dál je vyhlášené poutní místo sv. Ondřeje, který léčil oční neduhy. A sem podnikají pouť Řekové i Turci. Biskup kostela přijíždí do vesničky Dipkarpaz sloužit při příležitosti svateb a křtin. Přestože je Karpaz vyhlášeným národním parkem a je zakázáno zde stavět domy nebo hotely, mohou se zde lidé věnovat zemědělství. Navíc je tu úplně rudá úrodná půda. Všude tu jsou olivovníky, svatojánské chleby a uvidíte tu doslova koberce květin. Ale orchideje jsem ještě nenašla.
Zastavím se na panoramatické vyhlídce nad „zlatou pláží“. A přes bránu a velkou ohradu mířím k zázračné vodě pramene sv. Ondřeje. Zajdu do kostelíka s nádhernými freskami. Na nádvoří stojí houf oslíků, kterým jsem koupila mrkev. A teď už následuje ta nádherná, dlouhá a hlavně prázdná „zlatá pláž“, ze které v dálce vidím hejno delfínů.
Vracím se do Famagusty a pak se hned chystám přes hranice na jih Kypru – do bývalého hlavního města Pafos. Město mělo mohutné hradby a lidé zde byli velmi bohatí. Proto zde v domech najdeme přes 100 nádherných mozaik, na které se moc těším. Ale cesta vede nejdříve přes Larnaku. Tady je taky mezinárodní letiště, které Řekové vystavěli za 7 měsíců poté, co Turci zabrali severní Kypr a s ním i tehdejší mezinárodní letiště Ercan.
Cestou je v dálce vidět pohoří sopečného původu Troodos s nejvyšší horou Olympos (1957 m n. m.). Z pohoří Trodos lidé získávali měď a také cedrové stromy na výrobu lodí.
Dále jedu kolem vesničky Lefkara, známé výrobou krajek, ale také zde vyráběli mramorové desky na stoly. A věřte nebo ne, když se tu stavil Leonardo da Vinci, prý jednu desku koupil. Na jeho známém obraze Poslední večeře sedí Ježíš s apoštoly právě u stolu s touto deskou. A teď míjím dvě místa, kde se našlo osídlení již z doby kamenné. Lidé tu bydleli v kulatých domcích z kamene a mrtvé pohřbívali do země uprostřed svých obydlí. Na hruď jim dali velký kámen, aby i v noci hezky zůstali v hrobě a nechodili je strašit.
A teď už vidím velké město Limassol, což znamená mezi dvěma. Nacházelo se totiž mezi královstvím Kurion a Amasos. Je tu velký přístav a kousek za městem slané jezero. Na podzim tu bývá festival vína, protože 14 vesnic z okolí vyrábí slavné kyperské víno, v únoru bývá karneval a v květnu zase festival květin.
Text: Sylvie Halouzková
Foto: Sylvie Halouzková, Wikimedia Commons: Plamen Matanski, Flikr
Diskuze u článku (0) |