Lichtenštejnsko - nejen daňový ráj III.
Dějiny
Podle legendy svatý Lukáš kolem roku 300 obrátil na křesťanství obyvatele této oblasti, která byla pod nadvládou Římanů. Později, v roce 536, sem vtrhli Frankové. Za dob Karla Velikého byl z postu správce země odvolán biskup a na jeho místo začali být jmenováni světští panovníci. Oblast byla pod nadvládou Karlovců do roku 911, do doby než se germánská říše rozpadla na větší a menší vévodství. V hranicích Švábského vévodství na území současného Lichtenštejnska se nacházela feudální panství Schellenberg a Vaduz, která se poté stala součástí Svaté říše římské.
V roce 1507 císař Maxmilián poskytl Vaduzu zvláštní práva a privilegia včetně suverenity a výběru daní. Tato práva byla předána rakouské rodině Lichtenštejnů. V roce 1699 bylo panství Shellenberg prodáno lichtenštejnskému knížeti a v roce 1712 rovněž panství Vaduz. Roku 1719 byla obě území spojena do jednoho knížectví, s tímto datem je spojován také vznik státu Lichtenštejnsko. V letech 1815–1866 bylo Lichtenštejnsko součástí Německého spolku, v roce 1860 se Lichtenštejnové stali dědičnými členy horní komory rakouského parlamentu a v roku 1866 za Johanna II. Lichtenštejna (1840–1929) knížectví získalo nezávislost. V rakousko-pruské válce 1866 bylo Lichtenštejnsko spojencem Rakouska, ale později, v letech 1876–1918, udržovalo těsné vztahy s Rakousko-Uherskem.
Po první světové válce Lichtenštejnsko zrušilo dohodu s Rakouskem a přeorientovalo se na Švýcarsko; v roce 1921 byla podepsána dohoda o obchodu a poštovních službách, v roce 1924 uzavřená celní unie. Od té doby je v Lichtenštejnsku v oběhu švýcarská měna (švýcarský frank), vlastní měnu Lichtenštejnsko nemá. Od roku 1919 Švýcarsko zastupuje diplomatické a konzulární zájmy Lichtenštejnska v zahraničí. V roce 1990 Lichtenštejnsko vstoupilo do OSN, a v roce 1991 se stalo členem Evropské asociacie volného obchodu.
Veřejný a politický život je vymezen ústavou přijatou v roce 1921 s dalšími úpravami. Ve státě jsou aktivní tři strany – Pokroková občanská strana (FPB), Vlastenecká unie (VU) a Svobodná listina (FL). Ve volbách v roce 2005 zvítězila FPB (12 mandátů), VU získala 10 mandátů. V souladu s ústavou je vláda zformována ze zástupců vítězné strany.
Ekonomická prosperita je podmíněna významem Lichtenštejnska jako finančního a obchodního mezinárodního centra. V této souvislosti ho často obviňují z praní špinavých peněz a nezákonných finančních operací. Po skandálech, ve kterých byli zapleteni zástupci z vlivných politických a obchodních kruhů, vláda v roce 2000 zavedla nová přísná opatření proti praní špinavých peněz.
Tradiční kultura
Tradiční kultura obyvatel knížectví je blízká rakouské a švýcarské. Mají stejný typ osad a obydlí. Mužský národní kroj se skládá z bílé košile, červené vesty, šedivých nebo žlutých kalhot se šlemi, bílých pletených podkolenek a střevíců s přezkami, šle a pásek jsou zdobené barevnou výšivkou. Na hlavě se pak nosí kožená čepice nebo klobouk s velkými okraji. Ženy nosí krajkové blůzy a sukně se zástěrami.
Zvláštní národní atmosféru vytváří malé kavárny, kde servírují tradiční jídlo. Během svátků nebo po večerech se zde scházejí muži a mluví o politice, sportu a životu. Jsou to svérázné kluby, které turisti navštěvují jen zřídka, přičemž jsou velice zajímavé. Návštěvníci sedí za kulatými nepokrytými stoly, nad kterými nízko visí lampy s velkými staromódními stínidly.
Obyvatelé Lichtenštejnska jsou velkými milovníky hudby a folkloru. V létě tančí na tyrolské melodie a jódlují. Tradičními slavnostmi jsou slavnosti pastevců a vinařů. V den začátku sklizně hroznů se v kostelech rozeznívají zvony a vesničané přicházejí na své vinice v národních krojích.
Tento stát fakticky nemá žádné hranice. Když u švýcarského města Bux přejdete přes řeku Rýn, hned se ocitnete v Lichtenštejnsku. Lichtenštejnsko nemá ani pohraniční stráž, ani armádu. Nenaleznete zde velká města, ale přesto jsou zde turisticky atraktivní místa.
Text: Maxim Kucer
Foto: eliseo carlos martín…, 360x180.ch, Kozalik Attila, MAL10587, 尼尔伯甲, Bernd Lang KN, paul.ion, Alpensoft
Diskuze u článku (0) |
Vložit nový příspěvek