Lvov - historický klenot Ukrajiny II.

Náměstí Rynok (Trhy) překvapí svými různobarevnými domy. Zůstaly zde pozůstatky gotického Lvova s křížovými přemostěními, která sotva zůstala celá po požáru v roce 1527, když město skoro vyhořelo do základů.  

V centru náměsti se nachází Lvovská radnice, administrativní budova, postavená v roce 1835 ve slohu vídeňského klasicismu. Nad budovou se tyčí věž s hodinami a výhlídkou, odkud je překrasný pohled na město.

Dům č. 6, stojící na náměsti, představuje příklad renesanční architektury, jsou zde otevřené lodžie a polookrouhlé arkády. Mezi kolonami jsou rozestavěny stolky místních kaváren, které jsou známé svou dobrou kávou.

Na náměsti se také nachází ústřední městská lékárna, která se jmenuje „Lekárna-muzeum“. Zachovala se zde alchymistická laboratoř a také vitráže. Lékárná byla otevřena v roce 1775 a pracuje nepřetržitě až do dnešních dnů.

V blízkosti náměstí Rynok se vine ulice Arménská. Pro život středověkého Lvova totiž Arméni hráli významnou roli. V centru města na území komplexu Arménského chrámu ze 14. století se kdysi nacházela arménská škola a tiskárna. Chrám byl postaven v roce 1363 architektem Doringem pravděpopodbně za účasti armenských stavitelů. Do chrámového celku také patří klášter armenských benediktýnek (1682), arménská banka (17. století), arcibiskupský palác (konec 18 století) a zvonice (16. - 18 století). Architektonický celek Arménského chrámu je unikátní památkou středověké armenské architektury na Ukrajině.

V sousedství chrámu se nachází gotická katedrála se zvonicí v barokním slohu. Katedrála je zdobena nejen prvky gotiky, ale během staletí na ní přibyly znaky renesance, baroka a klasicismu. Na Muzejním náměstí stojí socha k poctě prvního tiskaře Ivana Fedorova a je také zde místní knižní bazar.

Hlavní městská třída – Prospekt svobody – je jednou z nejkrásnějších a nejprestižnějších ulic města. Její délka činí 350 metrů a začíná budovou opery S. Krušelnické, jež byla otevřena v roce 1900. Nachází se zde také Národní činoherní divadlo, které je, co se plochy týče, největší v Evropě. Dále zde naleznete sochu největšího ukrajinského basníka Tarase Ševčenka, památník polskému basníkovi A. Mickiewiczovi a sochu Panny Marie.

Vysoký zámek (Zámková hora) -  je jedním z nejvyšších bodů ve městě, který se nachází v bezprostřední blízkosti centra. V minulosti byl navíc obklopený hradbami. Název pochází od starého opevnění Lvova – Vysokého zámku (jako protipól druhého – Nízkého zámku), který existoval v 13. - 19. století. Koncem 19. století byl zámek rozebrán a na vrchu byl založen park. Na místě zámku byla svezena hlína a vytvořen umělý kopec na počest 300. výročí Lublinské unie (unie Litvy a Polska). V roce 1957 zde byla postavena televizní vysílací věž. V současnosti je na kopci zřízena vyhlídka.

Jednou z pozoruhodnosti Lvova je Ličakovský hřbitov pocházejí z roku 1786. Jsou zde pohřbeni známé osobnosti kultury, historie, politiky, vědy a to nejen Ukrajiny, ale také bývalého SSSR. Na obrovských kryptách a rodinných hrobkách se sloupy můžete vidět nápisy v němčině, polštině, maďarštině, arménštině, ruštině a ukrajinštině. Hřbitov se rozprostírá na ploše 40 hektarů.

Muzeum zbraní „Arsenal“ (1554-56) je památník obranné architektury období renesance. V 18. století byli zajatí ukrajinští kozáci mučeni v jeho sklepech vybavených mučícími celami a přístroji, kterým vévodil kat.

Synagoga „Beis Aaron ve Izrael“ – stavající synagoga lvovské židovské obce se nachází v ulici Bratří Michnovských. Budova byla postavena v roce 1924 architektem Albertem Kornblutem a otevřena byla roku 1925. Během německé okupace Lvova a po válce se používala jako sklad. V roce 1989 byla navrácena židovské obci.

Text: Maxim Kucer

Foto:Wikimedia Commons: Lestat, Lestat foto 2, Lestat foto 3, Lestat foto 4 

Wikipedia: דוד שי, Lestat