Maroko, údolí Ourika – vodopády Setti Fatma
Pokud přijedete od západních liduprázdných a rozlehlých plání, bude pro vás vjezd do údolí nezapomenutelným zážitkem. Najednou jsou všude barvy, vůně, zvuky a především lidé. Lidé, kteří vás lákají na parkoviště před jejich domem, do rodinných restaurací, jejichž barevné plastové židle a stoly jsou rozprostřeny doslova všude, dokonce i v korytu všudypřítomné řeky, do malých stánků se suvenýry. Ze zajímavé přírodní památky se tu stal takový malý super byznys po marocku.
Právě na konci tohoto údolí se nachází vesnička Setti Fatma, ze které je ideální vyjít, pokud se chcete podívat na vodopády, které ve zdejších kopcích regulují tok Ouriky. K vodopádům se vychází přes jeden z mnoha dřevěných mostů přes řeku. Je vlastně úplně jedno, přes který půjdete, všechny vedou do bludiště budov, nad kterými se vodopády nachází. Právě zde je docela jednoduché se ztratit, toho využívají místní, kteří se k vám zcela bezostyšně připojí a za poplatek vás chtějí dovést nahoru. Jejich služeb však není vůbec potřeba využít, brzy jsme zjistili, že nelze jít špatně, stačí jít proti proudu řeky. Průvodci vás totiž protáhnou přes všechny obchůdky se suvenýry.
U prvního vodopádu byly i přes naši mimosezonní návštěvu docela davy a jak je tu zvykem, pěkně uprostřed cesty bylo občerstvení. Naštěstí právě zde průvodci zbytek návštěvníků otáčeli dolů s tím, že to už je vše, my se tak mohli s klidem vydat k dalším vodopádům, které měly být podle mapy stejně hezké jako ten první. A skutečně tomu tak bylo. Cesta k zapomenutým vodopádům byla o něco kostrbatější a téměř neprošlapaná, odměnila se nám však výhledy do údolí Ourika a na svém konci také vstupem na zcela odlehlou, ze všech stran krytou plošinu, do které stékal největší vodopád. Díky klidu, který v tomto místě vládl, se nám taktéž naskytl pohled na ničím nerušenou opičí kolonii, která obývá protější skály. Dolů lze jít kratší cestou, která vede přímo nad vesnicí a otevírá tak zcela nové pohledy do údolí.
Celý výlet k vodopádům nám zabral asi 3 hodiny i s obědem, který jsme si poctivě vynesli nahoru. Jedná se o krátký, nicméně docela prudký výšlap, doporučuji tedy vybavit se dobrou obuví a zejména v letních měsících dostatečnou zásobou tekutin.
Text a foto: Barbara Nováková
Diskuze u článku (0) |