Ostrov Bali a jeho dvě významná místa

Převládajícím naboženstvím na Bali je Hinduismus, a právě jeho chrámová architektura je jednou z nejvyhledávanějších turistických atrakcí. Na ostrově se nachází několik důležitých „mořských chrámů“ založených již v 16. století mnichem Nirartha, který přišel na Bali z ostrova Jáva, aby poctil bohy moře.

Za nejdůležitější chrám je považován Pura Luhur v obci Uluwatu na jihozápadním výčlenku poloostrova Bukit. Tento chrám patří k tzv. devíti „směrným chrámům“, které jsou umístěny po obvodu celého ostrova tak, aby z každého chrámu bylo možné spatřit ten následující i předchozí. Všech devět lokalit tak vytváří uzavřený směrný kruh. Uluwatu je zároven jednou z nejslavnějších surfařských lokalit na světě.

Historicky bylo hlavním centrem Bali město Ubud, jehož první známé dějiny se datují do 8. století našeho letopočtu, kdy sem z Jávy zavítal buddhistický kazatel Rsi Marhandya. Ubud si dodnes zachoval status královského města a představuje jedno z nejdůležitějších kulturních a uměleckých center celého ostrova i přes svou odlehlou polohu uprostřed centrálního pohoří mezi rýžovými terasovými políčky a strmými kopci se zemědělskými usedlostmi. Na rozdíl od klíčových turistických středisek, která se nachází na jižní straně Bali kolem měst Denpasar a Kuta, Ubud se díky své lokalitě, mírnějším teplotám a absenci dopravních zácep soustředuje hlavně na kulturu, yogu a přírodní turismus.

Dle Hinduistické tradice je zesnulému z královské rodiny či významného společenského postavení zasvěcen vznešený pohřební obřad vrcholící kremací jeho tělěsných ostatků s následnými několikadenními náboženskými rituály, které jsou nedílnou součástí místního společenského života. Takové ceremoniály se zde konají pouze jednou za několik let. Na jaře roku 2008 zesnul vůdce Ubudské královské rodiny Tjokorda Gde Agung Suyasa a v celé komunitě ihned započaly veřejné předoslavy a přípravy na rituální slavnosti. Samotný obřad se pak konal v polovině července a byl zasvěcen nejen zesnulému vůdci královské rodiny, ale i několika jeho příbuzným a dalším 68 členům Ubudské komunity. Řemeslníci z více než 70 vesnic se podíleli na stavbě hranic, dekorací a ostatních příprav. Hlavní hraniční věž pro tělo královského vůdce byla 27 metrů vysoká, vážila přes 11 tun a celkem ji na trase dvou kilometrů neslo kolem šesti tisíc mužů. Přes 300 žen a dětí neslo obřadní dary v čele slavnostního průvodu. Na konci kremace byl popel zesnulých přenesen na lodě, které ho převezly a rozprášily do moře. Tento obřad a slavnosti gigantických rozměrů navštívilo kolem 300 tisíc místních občanů a turistů. Byla to skutečně podívaná, kterou návštěvník Bali jen tak nezažije, a přímý náhled to stále ještě živé kultury Balinéžanů.  

Text/foto:Katka Konečná-Rivera