Procházka Banskou Bystricou

Z podhůří Nízkých Tater je to sem coby kamenem dohodil, přesnějí řečeno celých 45km, které ujedeme zhruba za stejný časový úsek v minutách. V následujícím článku si krom historie města příblížíme i jeho současnost, navštívíme některé z mnoha památek i známý památník SNP...  

Z historie města  
 
Banská Bystrica leží ve Zvolenské kotlině po obou březích řeky Hron. Staré osídlení města dokládají prvky lužické kultury a památky z římské doby. Na začátku 13. století Tataři zpustošili původní osadu. Panovník Béla IV. měl zájem na obnovení života v tomto důležitém městě a roku 1255 udělil jeho obyvatelům rozsáhlé privilegia, čímž se Banská Bystrica vyhoupla na přední příčky slovenských měst. Obyvatelé mohli volit rychtáře a faráře, mohli těžit rudu a dostali další různá práva, která následní uherští panovníci ještě rozšířili. Ovšem za tyto výsady byli povinni bojovat v řadách králova vojska na výpravách, kterých se osobně účastnil.
Díky možnosti těžit rudy, se postupně vynořily důležité těžařské rody, ke kterým patřili zejména Jungové, Königsbergerové a Petermanové. Stavěli báňské a hutní zařízení, domy a i cesty. Dokonce vybudovali kostel Panny Marie nebo kostel svaté Alžběty.
V 15. století význam Banské Bystrice stále stoupal a patřila tak k nejznámějším městům v Uhersku. Na přelomu 15. a 16. století vznikla pod taktovkou Jana a Juraje Thurzů a Jakuba Diggera z Augsburku společnost, která v Uhersku neměla obdoby. Rozvinula báňské a hutní podnikání do velkých rozměrů. Bánskobystrická měď se stala velmi vyhledávanou a nacházela odbyt na zahraničních trzích. Byla vyvážena do německých, polských, italských a holandských měst. Díky získaným penězům se stavěly budovy především na náměstí SNP. V roce 1526 bylo město obsazeno horníky s okolních osad. Toto povstání horníků a chudých se rozvíjelo zpočátku dobře, avšak po zásahu královského vojska bylo potlačeno. Mnohem horší však byla rýsující se turecká hrozba. Měšťané se v souvislosti s ní rozhodli zlepšit obranu města. Bylo zdokonaleno opevnění městského hradu a po roce 1589 byly pod vedením italského stavitele Ferrariho vystavěny vysoké hradby s několika baštami a bránami. Díky tomuto kroku se Turci na Banskou Bystrici nikdy neodvážili zaútočit.

Město bylo poznamenáno i protihabsburskými povstáními. Šlechta protihabsburského odboje od města vyžadovala hlavně obživu pro její vojáky. Roku 1620 se sedmihradský šlechtic Gabriel Netulen nechal dokonce korunovat za uherského krále. Tuto událost připomíná bethlenovský dům. Význam Banské Bystrice stoupal i v jiných oblastech a to ve školství a kultuře. Roku 1577 zde, jako jedna z prvních na Slovensku, vznikla knihtiskařská dílna a v druhé polovině se město stalo sídlem bánskobystrické diecéze.

Během revoluce 1848-49 tudy prošly slovenské dobrovolnické jednotky a po neúspěšném pokusu o získání národní autonomie zbraněmi, se nacionální osvěta začala šířit pomocí vzdělávacích institucí. Důležité poslání mělo katolické gymnázium (bylo založeno jezuity v roce 1648), na kterém působili mimo slovenských i čeští profesoři. Krom jiného i v souvislosti s tímto se v Banské Bystrici utužovala slovensko-česká vzájemnost. Dokonce se zde po několik dní zdržela i Božena Němcová. V 19. století město získalo vlastní kamenné divadlo, ve kterém často vystupovaly domácí soubory a roku 1872 bylo město spojeno se světem napojením na uherskou železniční síť. Vznikal dřevozpracující průmysl (továrna na nábytek, sirkárna) nebo potravinářský průmysl (pivovar, mlýny, výroba lihovin). Roku 1908 byla vybudována městská elektrárna.
V polovině 19. století byla Banská Bystrica centrem snah slovenské buržoazie a inteligence.

Avšak silná maďarizace rodící se proudy národního uvědomění utlumila. V letech 1899-1900 se dokonce konal proces s představiteli slovenského politického a kulturního života.
Přes relativně slibný rozvoj, trpělo město a jeho okolí nezaměstnaností. Nebylo dostatek pracovních příležitostí. Za Velké hospodářské krize nezaměstnanost dosáhla roku 1933 svého vrcholu. Nicméně období první republiky přineslo plody v podobě poslovenštění školství a vybudovalo se více odborných škol (obchodní akademie, strojírenská škola atd.).

Během druhé světové války se zde od roku 1941 vytvářely protifašistické odbojové skupinky. Roku 1944 se pod vedením Slovenské národní rady vytvořilo Vojenské ústředí, což byl orgán zajišťující podporu Slovenského národního povstání. Po jeho vypuknutí se Banská Bystrica stala jeho centrem. Ač bylo povstání neúspěšné, v březnu 1945 bylo město nakonec osvobozeno. Posléze únorovým převratem 1948 nastala éra totality, jež po půl století skončila. Za tu dobu významně narostl počet obyvatel. Poválečná Banská Bystrica měla slabých 14 000 obyvatel, dnes ji obývá kolem 82 000 lidí.

Založením univerzity Mateje Bela, dne 1. července 1992, se Banská Bystrica stala jedním z center vysokoškolského vzdělávání na Slovensku. Na univerzitě studuje přibližně 14 000 studentů.
 

Prohlídka Banské Bystrice  
 Jelikož město bylo v minulosti terčem celkem čilého stavebního ruchu, můžeme se zde dnes střetnout se stopami po gotické, renesanční, barokní, klasicistní i secesní výstavbě. Díky množství kulturních památek byla Bánská Bystrica vyhlášena městskou památkovou rezervací. 
 
Náměstí Slovenského národního povstání (SNP) – hlavní bánskobystrické náměstí bylo svědkem mnoha historických událostí, které se netýkaly jen města samotného, ale postihly i širší oblast Slovenska a později Československa. Náměstí vzniklo rozšířením cesty, která vedla ze Zvolena do Brezna. Dominantou náměstí je pomník padlým vojákům sovětské armády, jemuž vévodí téměř 15 metrů vysoký obelisk. Během SNP byl dům č. 1, vzniknuvší v 15. století, sídlem Revolučního národního výboru.
Lazovná ulica – vychází z náměstí SNP severním směrem. Ústila do cesty směřující do nedalekých hornických středisek Španej Doliny, Starých Hor a dalších. Je jednou z nejstarších ulic města, kdysi na ní stály ještě gotické domy. Byla ukončena Lazovnou bránou, jež však byla v 19. století zbourána. Ulice získala své jméno díky tomu, že už ve středověku zde byly očistné koupele. Jejich tradice má kořeny až v roce 1392, kdy patřily rodině Ernustů. Dodnes se dům č. 7 nazývá koupelovým domem.
 
Horná Strieborná ulica – odvíjí se z dolní části náměstí SNP na sever a je tudíž paralelou Lazovné ulice. K této poměrně krátké uličce se váže hornické podnikání. Byla tudy totiž vožena ruda a bydleli zde významní těžaři a měšťané. 
 
Dolná ulica – volně navazuje na zužující se náměstí SNP jihozápadním směrem. V minulosti byla zakončena jednou z městských brán, která byla označována jako Dolná (nebo Kremnická), avšak byla podobně jako Lazovná brána v 19. století asanována. Ulice byla budována od 14. století, takže se zde nachází mnoho historicky významných domů. Patří sem například pozdněgotický dům č. 1, jenž je nazýván Walterovský. Rovněž velmi starým je dům č. 8.
Jedná se o věžovitou stavbu z konce 14. století. Jeho vstupní portál ozdoben nápisem „Benedictio domini divites facit 1610“, což znamená „Požehnání Pánovo dělá (lidi) bohatými“. Dům je také označován jako Bethlenovský. Roku 1620 v něm byl totiž Gabriel Netulen, odbojný kníže ze Sedmihradska, zvolen uherským králem.

Muzea a galerie

Literárné a hudobné muzeum – bylo založeno roku 1969, patří k nejmladším a svoji specializací k ojedinělým muzeím na Slovensku. Je zaměřeno na dokumentaci literární a hudební kultury regionu Banské Bystrice a Brezna. Mezi exponáty lze nalézt staré a vzácné tiskoviny, plakáty, bulletiny, archivní dokumenty, literární a hudební rukopisy, fotografie, výtvarná díla, sbírky z oblasti divadelnictví, lidové a klasické hudební nástroje a tak dále.

Adresa: Lazovná č. 9

Tel.: +421 48 4155111; +421 48 4155023

E-mail: lhmbb@post.sk

Muzem Slovenského národného povstania – je muzeem specializovaným na vývoj slovenské společnosti mezi lety 1938-1945 s důrazem na dokumentaci protifašistického boje a SNP. Od roku 1969 sídlí v monumentální budově Památníku SNP, jež byla vybudována v jihovýchodní části historického centra a v současnosti je jednou z dominant města. Roku 1982 byl památník vyhlášen za národní kulturní památku. Muzeum do dnešního dne shromáždilo více než 66 900 exponátů a 136 100 archivních předmětů. Součástí instituce je i archiv, který je zaměřen na dokumentaci období let 1938-1945 a na činnost muzea SNP. Slouží rovněž jako knihovna odborné literatury s více než 20 000 svazky.

Adresa: Kapitulská 23

Tel.: +421 48 4123258

E-mail: muzeumsnp@isternet.sk

Stredoslovenské muzeum Banská Bystrica – nejstarší muzeum města bylo založeno už roku 1889 měšťany a jeho první expozice byla zpřístupněna až roku 1909. Dnešní historická expozice je od roku 1958 umístěna na Náměstí SNP v takzvaném Thurzovom domě. Muzeum může nabídnout i společenskovědní expozici, jež je zaměřena na historické prameny Banskobystrického kraje, zahrnující rozsáhlé období od nejstaršího pravěku, přes středověk, novověk až po počátky 20. století.

Adresa: Náměstí SNP č. 4

Tel.: +421 48 4125897; +421 48 412 58 96

E-mail: smbb@stonline.sk

Stredoslovenská galerie Banská Bystrica – roku 1955, během sedmistého výročí založení města, začali umělci, tehdy v Banské Bystrici tvořící, vyžadovat vznik kulturní instituce, která by navázala na silnou výtvarně-uměleckou tradici města a reflektovala by i aktuální kulturní potřeby. Tak na první školní den r.1956 vznikla galerie jako v pořadí třetí regionální instituce svého druhu na Slovensku. Galerie začínala s fondem 145 děl, který se rozrostl na masivních 14 000 sbírkových předmětů z oblasti výtvarného umění, především 20. století.  

Adresa: Dolná 8

Tel.: +421 48 4701615; +421 48 4701613

E-mail: ssgbb@ssgbb.sk

Užitečné kontakty a informace

Kulturní a informační středisko – Adresa: Náměstí SNP 14

Tel.: +421 48 4155085

E-mail: kis@pkobb.sk

Městská policie – Adresa: Ul. ČSA 26

Tel.: +421 48 4330804

E-mail: policia@misbb.sk

Městský úřad: Adresa: Československej armády 26

Tel.: +421 48 4330321; +421 48 4330322; +421 48 4330323

E-mail: info@banskabystrica.sk

MHD Banská Bystrica: http://web.mhdbb.sk/cp_mhdbb/index.htm

Internetová mapa Banské Bystrice: http://mapy.zoznam.sk/index.pl?zoom=9&pos_x=-417893&pos_y=-1228340&size=full〈=sk&sipka=1&name=Lazovn%E1%2C%20Bansk%E1%20Bystrica

Na náměstí SNP je k dispozici veřejná WIFI síť.

V dalším díle naší cesty se přes Zvolen, Prievidzu a Trenčín vrátíme zpět do České republiky a naším cílem bude protentokrát valašský Vsetín!

Text: Maxim Kucer

v rámci cyklu aktivní dovolená  Jana Chaloupky

Foto: Wikipedia.org