Rakousko: Alpentrip X. - Konečně v Korutanech, konečně dovolená

I když je sever Itálie nanejvýš pohodovým místem k dovolené, stále ještě existují místa, na které se lze i po týdnu cestování opravdu těšit. Při pohledu na rozvrh naší plánované trasy nás opět čekal jeden delší mezistátní přejezd. Po ranní kávě v probouzejícím se kempu, rozhýbání ztuhlých údů po nočním benátském maratonu a drobné opravě nepochopitelně vypadnuvšího zpětného zrcátka na jinak spolehlivém Mercedesu opět sedám za volant. Čeká nás zhruba 250 kilometrový úsek, jehož větší část vede po celkem pohodové dálnici A4, resp. A23, vedoucí přes Udine do příhraničního města Villach, které je jakousi křižovatkou mezi Itálií, Rakouskem a Slovinskem na jihu. Obě větší města však necháváme pro tentokrát bez povšimnutí a raději si cestu zkracujeme přes nižší horský průsmyk, k němuž vede cesta od dálničního sjezdu u vesnice Pontebba.

Tato část jižní strany Alp neblaze proslula během první světové války krvavou a více než rok trvající bitvou na řece Piavě, která svou letní kulminací během ledovcových tání několikrát znemožnila postup či ústup některé ze zúčastněných armád. Padlé dnes připomíná monumentální vojenská svatyně na vrcholu hřebenu Monte Grappa, podobně jako dodnes patrné známky bojových opevnění, zákopů a bunkrů v okolních horách.

Na italské straně nás však již nic nedrží a už se těšíme, až přímořské vedro vystřídá svěží horský vánek, ledová voda a komfort některého z rakouských kempů u jednoho z korutanských jezer.

Po krátké zastávce na italsko-rakouské hranici, označené cedulí s výmluvným nápisem Herzlich Willkommen in Kärnten, opět sjíždíme do údolí, přičemž naše volba padla na jezero Weissensee s vědomím toho, že v případě nespokojenosti či obsazenosti kempů se do 20 - 30 kilometrů nachází jezera jiná a zároveň stejně krásná.

Centrem oblasti jezera Weissensee je malá obec Techendorf, nabízející vše podstatné hezky pohromadě. Půjčovny s nabídkou příslušenství k vyžití na vodě i souši, obchůdek Spar a několik samostatných restaurací, penzionů i jeden luxusní hotel sítě Moser. Půvabný most spojující oba břehy relativně úzkého, ale zato dlouhého pruhu jezera ještě dotváří útulnost i přívětivost tohoto městečka.

To hlavní však přišlo v zápětí, tj. najít rozumné ubytování a jako již po několikáté jsme měli hned napoprvé štěstí. Camping Knaller nabízel podobně jako obec vše, co si jen lze na poklidné dovolené přát. Nové moderní zázemí, komfortní sociální zařízení, všudypřítomná čistota, vlastní pláž s dostatkem místa i slušná nabídka občerstvení. Kemp je zároveň ideálním výchozím bodem pro pěší i cykloturistiku po okolí. Ač okolní vrcholy nedosahují nijak závratných výšek, rozhodně není třeba je podceňovat. Dokonalý informační systém, mapy a podrobné rozpisy všech tras s horizontálním profilem jednotlivých úseků snad až trochu ubírají na dobrodružnosti takovýchto výletů. Stačí si opět vzpomenout na včerejší benátské bloudění a jen stěží si lze představit, že to bylo pouhých 15 hodin nazpět, co jsme proklínali autora info tabulí v jednom z nejnavštěvovanějších měst Evropy. V Korutanech je vše tak nějak prostě a přirozeně dokonalé, ale možná je to jen vyústění skoro již týdenního putování a vidina toho, že na pár dní konečně někde zakotvíte, vyspíte se a začnete relaxovat, aniž by vás druhý den čekalo 200 kilometrů italské autostrády.

Je večer. Nejdelší procházka má nanejvýš pár desítek metrů do míst, odkud je nejlépe vidět západ slunce mezi dvěma horami na obzoru. Z nedaleké zahrádky u roubené pivnice je slyšet cinkání sklenic vynikajícího pšeničného Weizenbiera a vy máte chuť na voňavý Schnitzel, který je po těch několika pizzách jediným možným balzámem na ančovičkami a artyčoky zjizvené trávení.

Teď se s vámi na pár dní rozloučíme, neb nám začíná zasloužená dovolená. Cestou z Korutan se opět ozveme. Tak zase v neděli, "Grüß Gott"!               

Text: Jan Chaloupka

Foto: Tereza Překlasová