Řím IV. - Palatinum a zbytek Fora

Romulus a Remus

Nejen název, ale už i první mytologické zmínky o historii starověkého Říma přisuzují tomuto místu značnou důležitost. Podle legendy zde byla původně jeskyně, ve které měla své doupě vlčice. Ta později našla a udržela naživu dvojčata Romula a Remula. Později tyto bratry nalezl ovčák a děti se svou ženou vychoval. Ti pak následně pomstili smrt své otce tak, že usmrtili svého vlastního strýce. Původ města se odvozuje od Romula, který stejně jako Remus budoval na břehu řeky Tiber své město. Spory vyvolané koexistencí dvou měst přerostly v bratrovražedný spor, v němž Romulus zabil svého bratra. To asi vše k mýtickému vzniku Říma a roli, v níž Palatinum hrálo.

Palatinum

Dnes, pokud se na tomto místě postavíme čelem k Foru, naskytne se nám neobvyklý pohled na bujně kvetoucí vegetaci, mezi níž můžeme spatřit pozůstatky doby zašlé slávy tohoto místa. Palatinum bylo centrem Říma ve dvou na sobě nezávislých dekádách. A to během období království a násleně v období císařství. V době republiky sloužilo návrší jako domov patrícijů. Jedním z prvních významných obyvatel Palatina byl například Quintus Hortensius, významný římský řečník. Jeho dům později získal císař Augustus a nechal jej upravit pro své vlastní účely, jež samozřejmě odpovídaly jeho postavení. Augustus tak tedy započal tradici budování císařských paláců. Jeho dalším následníkem byl Tibérius, Caligula, Fláviovci a konečně Septimus Severus.

Palatinum bylo nejen ve smyslu referujícím k mytickému počátku založení Říma, ale i jeho roli v průběhu císařství určitou kolébkou města, Palatinum bylo residenčním sídlem vůdců, od samotného Cesara až po Septima Severa, s vyjimkou císaře Nera. Ten si zbudoval svůj Domus Aurea, palác v němž ovšem nikdy nebydlel.

Díky práci archeologů, mohou návštěvníci vnímat význam tohoto místa skrze pozůstatky staveb které zde byly odkryty. Díky této skutečnosti se nám nabízí nepřekonatelný pohled na panorama Říma spolu se zbytky Palatina a také na Circus Maximus, ležící pod samotným Palatinem, rozumějme zbytky. Kromě nich však na Palatinu nalezneme nejen pozůstatky památek sahající do období starověkého Říma, ale i třeba do období italské renesance atd.

Augustiánský komplex

Pokud se na Palatinu chceme pozastavit u některých jednotlivých objektů, musíme začít u Clivus Palatinus, což je cesta vedoucí vzhůru k Palatinu. Schodiště vedoucí napravo k nádherné vile Farnese s casínem ze 16.století a zahradami přiléhající k vile, kde jsou stále k vidění oblouky Domu Tiberiana. Přilehlý dům Livia je typickým příkladem domu patrícijů z pozdního období republiky. Společně s Augustovým domem a chrámem boha slunce Apollóna, utvářely tyto budovy Augustiánský komplex první zde na Palatinu. Zdi s nástěnýmy malbami v Pomperiánském stylu jsou i přes svůj stav ojedinělým pozůstatkem své doby v současném Římě. Na pravé straně můžeme poté spatřit palác Fláviů od Rabiriuse, který byl vybudován pro císaře Domiciána. Tato stavba zahrnovala baziliku a mnoho jiných budov, uprostřed s nádvořím spolu se sloupořadím. Z této stavby se toho však bohužel mnoho nedochovalo.

K Palatinu dále patří Domiciánův stadión se 160 metry na délku a 48 metry na šířku. Tento stadion je obklopen pozůstatky sloupořadí, soch a fontán. Je zde patrný i pozůstatek dlouhé císařské lodžie. V nedaleké blízkosti se rozléhají pozůstatky velkolepých lázní Septima Severia. Na okraji lázní jsou pozůstatky Septimovy impozantní budovy, jejíž zbytky byly zničeny papežem Sixtem V.

Circus Maximus

Nejrozsáhlejší stavba Palatina se paradoxně nalézá až pod Palatinem samotným. Jde o stadion elipsoidního tvaru, nazývaný Circus Maximus. Ten skoro celý zaplňuje prostor mezi Palatinem a Aventinskými kopci. Oheň, který zde byl po staletí v dobách starověkého Říma uchováván, stále plane v obětní míse. Nedávné pokusy upravit holý a pustý svah v Cirku nebyly úspěsně dokončeny. V časech císaře Augusta byl Circus Maximus schopen pojmout až 150 000 diváků a s přístavbou, jež byla učiněna za císaře Trajána číslo dosáhlo téměř neuvěřitelné hodnoty, až 250 000. Jednou z nejtradičnějších a nejpopulárnějších římských zábav, které se zde pořádaly byly dostihy vozů.

Street art

Ještě předtím, než se chronologicky vrátíme v podstatě na začátek našeho putování, naší další zastávkou bude totiž opět Capitolský kopec. Tentokrát však bude účelem jeho návštěvy Capitolské muzeum. Rád bych se zde pozastavil u současných forem umění, jež můžeme v Římě nalézt. Jde o pouliční formu, tzv. street art. Street art známe v dnešní době i z našich ulic, ač může mít jedinec na tento projev, notoricky známý především skrze grafity, jakýkoliv názor, v ulicích Říma toto "umění" naopak nabírá sil a poněkud odlišnou formu, než na jakou jsme zvyklí. Samozřejmě jsme i zde svědky klasických grafitů, ale mnohem častěji, především v turistických částech, může spatřit mladé umělce kopírující motivy, a to ať už z římské nebo italské umělecké školy. Tedy od starověku přes renesanci a baroko, až po proudy poměrně nové. Na druhou stranu nejde vždy jen o klasický komerční obsah směřující především k turistům, ale i o čistě mladé studující umělce, kteří využívají jedinečných příležitostí a ploch jež jim Řím poskytuje. Pro ukázku jsem zařadil několik fotografií jedno z obdobně laděných uměleckých motivů.

Text: Filip Štrobich

Foto: Filip Štrobich, Jan Lidmaňský a Jan Tichovský