Řím - úvod

Pokud se rozhodneme blíže se seznámit s Itálií, zpravidla vždy nás budou zajímat především města jako je Miláno, Pisa, Benátky, ale především pak Řím. Řím je po právu nejen hlavním městem Itálie, ale je především hned z několika významných důvodů jednou z nejdůležitějších metropolí Evropy a světa vůbec. V srdci Říma nalezneme též Vatikán, rozprostírající se na ploše několika čtverečních kilometrů, který je možná právě pro tuto svou polohu, hned po Jeruzálemě, nejdůležitějším centrem katolické církve. Dále zde nalezneme nejucelenější a nejzachovalejší pozůstatky starověkého Říma, prvního skutečného impéria v Evropě. S jeho architektonickým dědictvím se můžeme setkat paradoxně i u McDonald's, kde je například v hermeticky uzavřeném skleněném obalu konzervován starověký pozůstatek sloupu, stojící hned vedle odpadkového koše daného rychlého občerstvení. Takovýto kulturní šok kolikrát zaskočí i otrlejšího evropského cestovatele, z domoviny zvyklého na ledasco, nikoliv nutně jen zámořského turistu. Tyto pozoruhodné a jistě zajímavé okamžiky návštěvy ctihodného města na druhé straně znepříjemňuje skutečnost, že ty samé archeologické nálezy komplikují jakoukoliv stavbu ve městě. Klasickým příkladem je metro. Přestože existují plány 7-mi linek podzemních tratí, doposavaď se podařilo zbudovat pouze 2 a to právě z důvodu hojné koncentrace archeologických naležišť. A za třetí, Řím je také poměrně velmi důležitým politickým centrem. Například zde sídlí IFAD (food and agriculture organization), jedna z částí OSN. Charakter města je tak ovlivňován návštěvníky z celého světa, kteří nutně nenavštěvují Řím pro čistě turistické záměry. Stejně tak jako Řím nebyl postaven za jediný den, tak ani bližší obeznámení s tímto městem nebude otázkou jednoho článku. Vyprávění o Římě jsem proto za tímto účelem rozdělil do 13-ti částí.

Než však přejdeme k jednotlivým 13-ti částem, rád bych se pozastavil u několika obecných charakteristik, které jsou dle mého soudu pro každého návštěvníka tohoto výjimečného města podstatné.

Zaprvé jde o kuchyni a pokud mluvím o kuchyni, samozřejmě představovat italskou kuchyni by bylo asi zbytečné, nicméně, protože jsme v Římě, rád bych se zaměřil v tomto cyklu na specifika tohoto města a to platí i o kuchyni.

Římská kuchyně pochopitelně rovněž vychází ze středomořských základů, které jsou ve srovnání se středoevropskou kuchyní značně dietní. Staví tak na jednoduchých chodech, jejichž základem jsou zpravidla těstoviny. Mezi ty nejtypičtější jídla tohoto typu patří cacio e pepe, all´amatriciana, alla gricia, nebo pomodoro. Pokud hovoříme spíše o výběru kuchyně dle masa, v klasické nabídce římských restauraci je jehněčí, hovězí a kuřecí maso, které se peče, či griluje. Dále je zde samozřejmě poměrně široká nabídka mořských plodů a značné množství vařené i syrové sezónní zeleniny, včetně brokolice, salátu a artyčoku. Zde jde typicky o přílohu, která se podává společně s masem, jako druhý chod. Řím, to není jen jídlo, nýbrž i víno. Mezi ty nejznámnější patří odrůdy z Piemontského regionu, Toskánska - ty jsou však v posledních letech poněkud zatlačeny do pozadí vínem z Lacia, které má zvláště pak v posledních letech velmi dobré ročníky. Obecně lze říci, že Řím nabízí jak kulinářsky vytříbené restaurace sledující poslední trendy v gastronomii, tak i klasickou italskou kuchyni, v níž se promítají vlivy ze všech tří hlavních italských částí, tedy ze severu, středu a jihu.

Dalším bodem neméně důležitým, nicméně praktickým, je ubytování. Pokud hodláme setrvat v Římě více jak jedno odpoledne a vězte, že by to bylo více než záhodné, protože za jeden den můžete vidět jen opravdu nepatrný zlomek z toho, co město nabízí, tak je nutné, dříve nebo později, se zaměřit i na možnosti ubytování. Z toho, co bylo doposud o Římu řečeno je jasné, že toto město nabízí širokou paletu možností, jakým způsobem lze strávit několik dní. Zde bych rád některé z nich zmínil, nicméně v případě ubytování je situace poměrně značně jiná, než-li v případě dopravy či kuchyně, protože trendy v této oblasti se poměrně rychle mění a to jak v případě cen tak především v případě lacinějších forem ubytování. Výsledkem jsou dvě hlavní kategorie: hotely, apartmány spolu s penziony a na druhé straně hostely spolu s domácí formou ubytování ve stylu bed and breakfast, které jsou většinou poskytovány v rodinách. Zatímco první skupina - hotely atd. má poměrně konzistentní nabídku, z níž bych zmínil Hotel Navona, Pension Rosetta, Albergo della Lunetta, jež lze bezproblému vyhledat na internetu, tak zároveň zastupují každý jinou cenovou hladinu. Naopak hostely se většinou vyplatí vyhledat skrze jednotlivé stránky na internetu, protože hostely jednak nabízí poměrně širší síť pokrytí než-li hotely té dané cenové kategorie a za druhé, díky orientaci na typ klientely, jsou značně flexibilní. V případě ubytování bed and breakfast, je tento typ v podstatě možné dohledat výhradně na internetu, nebo případně až na místě, každopádně rozhodně nejde o nekvalitní druh ubytovaní, i když ceny se samozřejmě liší vzdáleností od centra, kvalitou a vybavením pokoje.

A konečně poslední bod, který se v případě Říma může stát poměrně nepříjemnou, nicméně tvrdou realitou, je doprava. Skutečnost historického významu na jedné straně, přivádí do tohoto starověkého, ale i moderního města zároveň více a více návštěvníků a bohužel ta samá skutečnost značně limituje možnosti římské hromadné dopravy. Celou situaci navíc komplikuje italský temperament, s nímž se lidé, s houževnatostí sobě vlastní, která se projevuje nejen na fotbalových trávnících, ale bohužel i v ulicích měst, kde se vrhají se svými skůtry, smarty, ale i poměrně většími a silnějšími motorovými a čtyřkolovými mazlíčky do víru městské dopravy. Proto se v případě jakéhokoliv italského města, a o Římu to platí dvojnásob, vyplatí vstřebat několik základních informací před samotnou cestou.

Ve městě lze pro cestování užít autobus, metro, tramvaj, ale samozřejmě i taxi. Problém je, že druhá a třetí možnost v porovnání s českou realitou neoplývá příliš širokou sítí pokrytí. Pro většinu cest se tedy budete muset spoléhat buď na autobus či metro, což je kolikrát velmi nepříjemné, především v období léta, kdy je centrum prakticky každý den díky zácpě neprůjezdné. Lístek na veřejnou hromadnou dopravu stojí 1euro a platí 75minut i s přestupy, jen v případě metra - příměstského vlaku, jej lze užít pro jednu cestu. Taktéž lze pořídit lístek za 4euro na celý den či za 16euro na týden s tím, že lístky lze sehnat v podstatě všude. V případě metra, pokud nebudeme počítat vlak spojující letiště Fiumicino s centrem, v Římě lze užít jen dvě linky: A a B. O důvodech, proč je síť na tak poměrně velké evropské město řídká, jsem se již zmiňoval výše. První vlak vyjíždí na svou trasu v 5:30 a poslední 23:30, což je v podstatě stejné jako v Praze. Co se týče noční dopravy po půlnoci, ta je zajištěna autobusy, dále se musíte spoléhat na taxi.

Text: Filip Štrobich

Foto: Filip Štrobich, Jan Lidmaňský a Jan Tichovský