SR, Košice – město se zlatým pokladem
Po pěti hodinách docela příjemné cesty jsme dorazili na místo. Po ubytování a obědě jsme si zvolili svůj první cíl. Bylo jím Východoslovenské muzeum, konkrétně legendární Košický zlatý poklad. Velmi nás lákala představa, jak vypadá nález, který je považován v evropském, dokonce i ve světovém měřítku za jeden z nejvýznamnějších.
Koupili jsme si lístek a vstoupili do podzemních částí muzea. V lehkém přítmí nás vítaly informační tabule i s popisy a fotografiemi výjimečného nálezu. Začetli jsme se...
Košický zlatý poklad byl objeven 24. srpna 1935, a to při stavebních pracích v budově č. 68 na Hlavní ulici v Košicích. Zajímavý je nejen svým rozsahem, ale také tím, že přes snahu objevitelů ukořistit si alespoň pár „zlaťáků“ se podařilo zachovat ho v celku a nepoškozený. Celý nález tvoří 2 920 zlatých mincí, dukátů a dvoudukátů, tři zlaté medaile a renesanční zlatý řetěz o délce 2,14 metru. Poklad byl uložen v tepané měděné schránce s rytinami zvířecích motivů a jeho celková hmotnost dosahuje 11,5 kilogramu.
Na základě datování nejmladších mincí (Leopolda I.) se předpokládá, že byl uložen, resp. ukryt někdy po roce 1679 v budově, kde sídlila tehdejší Spišská komora. Důvod úschovy byl prozaický. Zámožný majitel se bál jeho zabavení Imrichem Thökölym a jeho přívrženci, kteří v rámci protihabsburského povstání obsadili Košice. To se uskutečnilo v roce 1682. Od uložení po objevení byl poklad více než dobře uschován, ale než se vrátil zase do Košic, uběhlo ještě mnoho let.
Po objevení putoval poklad do Slovenského vlastivědného muzea v Bratislavě a následně do Ústřední státní pokladny v Praze. V letech 1941 až 1942 byl zpracován numizmatičkou Emanuelou Nohejlovou-Prátrovou v Národním muzeu v Praze. Osudem pokladu zamíchala i druhá světová válka, kdy o něj projevila zájem tehdejší Slovenská republika, Maďarské království i třetí říše, proto byl ukryt na neznámé místo (údajně mimo Prahu). V roce 1953 byla provedena jeho první veřejná výstava v Praze, v roce 1956 se vrátil poklad do Košic, ale jen v rámci výstavy.
Jelikož Východoslovenské muzeum nemělo vhodné prostory na jeho trvalé umístění, začala v roce 1969 výstavba mohutného a prostorného trezoru v podzemní části hlavní budovy muzea. Po jejím dokončení byla stálá expozice veřejnosti zpřístupněna v roce 1970. Zajímavostí je, že putování pokladu tímto ještě neskončilo. Od roku 2009 se Košický zlatý poklad přesouval po městech jako Bratislava, Praha, Budapešť, Krakov a Ostrava. Od r. 2013 je zpět v Košicích.
Vstoupili jsme dvěma trezorovými dveřmi do tmavé místnosti, kterou tvořily vitríny s mincemi a interaktivní obrazovky, kde bylo možné si jednotlivé mince zvětšit a něco se o nich dozvědět. Ze stropu visely průsvitné válce, ve kterých se nacházely ty nejvzácnější exponáty, včetně zlatého řetězu. Nejpočetnější skupinu mincí tvořily mince uherské a nizozemské (nizozemské provincie). Medaile pocházely z kremnické mincovny. Z nich vynikala jezdecká medaile krále Ferdinanda I. z roku 1541, jejímž autorem je významný kremnický medailér Kryštof Fuessel. Je výjimečná zlatým provedením, které je světovým unikátem. Je to jediná taková medaile na světě! Kromě zmíněných území se v pokladu nacházejí i mince z Rakouska, Českých zemí, Polska, Dánska, Anglie, Francie, Španělska atd.
Oslněni zářivým leskem zlata jsme o poznání bohatší pokračovali v prohlídce muzea. Jaké expozice jsme ještě viděli a kam jsme se pak vydali, si ale povíme příště.
GPS: 48°43'38.2"N 21°15'12.2"E (Východoslovenské muzeum)
Text a foto: Oskár Mažgút
Překlad: Stanislava Waniová
Diskuze u článku (0) |
Vložit nový příspěvek