SR, Svätý Anton – nejen myslivecká obec

Dějiny obce se začaly psát v roce 1266. Pojmenování má po svatém Antonínu Poustevníkovi, kterému zde byl zasvěcen původní kostel. Časem se sice název měnil nebo spíše modifikoval, ale roku 1996 se obec vrátila k původnímu názvu Svätý Anton. Městečko vždy patřilo mezi ty bohatší, což dokumentuje přítomnost cihelny, hutních zařízení či více mlýnů. Do současnosti se však těchto staveb zachovalo jen málo nebo spíše bychom mohli říci, že změnily účel původního využití. Obec spadala pod panství hradu Čabraď, později Sitno, až nakonec se o její rozvoj postarala rodina Koháriových. Díky zmíněné rodině byla vybudována snad největší turistická atrakce městečka – zámeček. Psal se rok 1744. Krátce nato se stal Svätý Anton zeměpanským městečkem. Posledními urozenými vlastníky byl rod Coburgů (až do r. 1944).

Tamní obyvatelstvo se živilo prací v dolech a lesích, ale i vyřezáváním a malováním betlémů. Mohli bychom pokračovat ještě několika fakty z minulosti, ale raději se vydejme za památkami. Ještě než navštívíte samotný zámeček, navštivte i kapli Nanebevzetí Panny Marie z roku 1722 s krásnými nástěnnými malbami či rozsáhlý barokní a anglický park, kde natrefíte na jezírka, vodopády, můstky a v neposlední řadě na nevšední přírodní zákoutí. Za návštěvu určitě stojí i římskokatolický pozdně barokní kostel sv. Antonína, obranná bašta proti Turkům, morový sloup i historická sýpka. Zajímavá je i Jurajova štola se vzácným výskytem živočišstva.

Ale vraťme se zpět k zámku. Jedná se o barokně-klasicistní stavbu, která je právem zapsána do seznamu národních kulturních památek. Stojí na místě staršího hradu. Postupnými přístavbami vznikla budova čtyřkřídlého půdorysu s ústředním nádvořím. Prvky italského a rakouského umění či přítomnost honosných pokojů dodávají zámečku na kráse.

Od roku 1954 se zámeček stal sídlem lesnického, dřevařského a mysliveckého muzea, které disponuje pozoruhodnými sbírkami, které nemají na Slovensku obdoby. Uvidíte lovecké zbraně, trofeje, nástroje, dobový nábytek a mnoho dalších unikátních věcí. Skutečným skvostem je Zlatý salon, kde je umístěn nábytek, který věnovala Marie Terezie jako součást svatebního daru své dceři Marii Antoinettě.

Celoročně veřejnosti otevřený zámeček nabízí údajně i symboliku kalendářního roku, jelikož má čtyři brány, dvanáct komínů, padesát pokojů a tři sta šedesát pět oken. Během několika přestaveb však došlo k redukci vybraných stavebních prvků.

Nejvíc si asi kouzlo obce i samotného zámečku vychutnáte během loveckých slavností – Dnů svatého Huberta, kdy se lámou rekordy v těch nejbizarnějších disciplínách. Soutěží se v házení flinty do žita, o nejdelší i nejkrásnější vousy, o lovecký šperk roku či nůž atd. Vyvrcholením akce je velkolepý průvod.

Svätý Anton patří mezi dynamické obce, které nabízejí nejen množství památek, ale i společenské, kulturní a sportovní vyžití. Proto pokud budete mít cestu do jedné z turisticky nejvyhledávanějších oblastí Slovenska, určitě návštěvu tohoto městečka nevynechejte.
 
GPS: 48°25'17.4"N 18°56'33.8"E

Text: Oskár Mažgút

Foto: Roman Tvarožka

Překlad: Stanislava Waniová