Švédsko: Severské metropole II – Göteborg – prohlídka města

Pokračujeme dál a už nás vítá socha Poseidona, která zdobí konec hlavního göteborského bulváru Kungsportsavenyn, známějšího pod jednoduchým názvem Avenyn. Budoucí kulturní centrum města bylo slavnostně otevřeno roku 1923 během průmyslové výstavy. S jeho výstavbou se začalo roku 1921 a stavělo se podle architektů Sigfrida Ericsona a Arvida Bjerkeho.

Konec jižní části bulváru zdobí budova Muzea umění, kde si můžete prohlédnout sbírky severského umění z 19. století, jehož vrcholem je galerie Fürstenberg. Budova muzea je postavena ze žlutých cihel v klasickém stylu severské architektury (podle architekta Ericsona).

Nejlepší záběry celého bulváru získáte, když vystoupáte vzhůru po kamenném schodišti muzea. Ulici máte před sebou jako na dlani. Také pořídíte záběry dalších významných budov po levé a pravé straně, konkrétně Městského divadla, Městské knihovny a Concert Hall.

Poslední jmenovaná budova pochází z roku 1935. Vnější vzhled je klasický, koncertní sál je obložený javorem a pojme až 1 300 posluchačů. Sídlí a vystupuje zde symfonický orchestr, který byl založen už roku 1905 – Národní orchestr Švédska.

Ale zpět k Poseidonovi, jehož socha se stala jedním ze symbolů města. Je dílem švédského sochaře Carla Millese, jehož nejlepší díla byly právě fontány. Narodil se v městě Uppsala, studoval v Paříži umění, žil v Jižní Americe a později se usadil ve Švédsku.

Další cíl naší prohlídky města je dělnická čtvrť Haga. Staré dřevěné domky s kamenným přízemím a množství malebných krámků, to vše vás přenese o spoustu let zpátky. Velmi názorně zde můžete pozorovat proměnu, kterou prošlo město za uplynulá léta... Už z dálky cítíme vůni místní speciality – skořicové šneky obří velikosti nás lákají k ochutnávce. Což ale vzdáváme, protože téměř 150 Kč za sladkou pochoutku nedáme.

Proplétáme se uličkami starého města, až se přiblížíme ke kanálu, který protkává celé centrum. Podél vody přicházíme k velké rybí tržnici – Feskekörku. Dříve na stejném místě býval rybí trh (klasicky venku). Muži lovili ryby a mořské plody, ženy je pak prodávaly. Jenže jim byla zima, a tak někdo dostal skvělý nápad a celé místo zastřešil. Tedy toto vypráví místní obyvatelé, skutečností je, že architekt Victor von Gegerfelt se při stavbě nechal inspirovat dřevěnými norskými kostely i kamennými gotickými chrámy. Kolem poloviny devatenáctého století díky tomu vytvořil na tehdejší poměry futuristický experiment, který funguje dodnes.

Vstupujeme dovnitř, kde mě čeká úžasná pastva pro oči. Takové množství čerstvých ryb jsem vážně už dlouho neviděla. Vlastně nejen ryb, vybírat můžete ze všech mořských pochoutek, včetně krabů, krevet, mušlí, chobotnic, různých druhů kaviáru, no prostě paráda! Kaviár tu vážně není nedostatkové zboží, což dokládá i nabídka sousedního marketu, kde je specialitě věnovaný celý regál. Ceny mají velké rozpětí – od 60 až po 200 švédských korun za krabičku.

Počasí se umoudřilo, a tak rovnou kupujeme vstupenky na loď a vydáváme se na projížďku po kanálech. Cestou se dostaneme i do přístavu a vlastně na chvíli na volné moře. Projížďka je velmi příjemná. Loď řídí mladé děvče a druhá mladá slečna má výklad v několika jazycích. Kanál kopíruje řadu zajímavých míst, která ještě odpoledne navštívíme – např. náměstí Gustav Adolfs Torg se sochou krále Gustava Adolfa II. a hned vedle kostel jeho dcery Kristiny.

Během plavby podplouváme množství mostů, převážná většina z nich je velmi nízká a především při vysoké hladině vody se všichni musí hodně přikrčit, aby se podařilo proplout bez úhony. Vjíždíme do přístavu, kde míjíme muzeum lodí Maritiman.

Město je plné zajímavostí, a tak budeme příští sobotu v prohlídce pokračovat.

GPS: 57°42'14.6"N 11°58'07.0"E

Text: Magdaléna Radostová

Foto: Magdaléna Radostová, Wikimedia Commons: Torstenww, Berlin, Harri Blomberg