Turkmenistán - vzhůru do Střední Asie IV.

Epocha Velikého Turkmenbašiho

Saparmurat Niyazov se stal prvním doživotním a nejvíce zapamatovatelným turkmenským prezidentem. V průběhu 16 let každodenně neúnavně dokazoval svému národu, že je hlavou všech Turkmenů a chtěl, aby si tento fakt každý občan zapamatoval. Vytvořil takový výrazný kult osobnosti, který snad ve světě doposud neexistoval. Tento člověk vyhlásil absolutní neutralitu a tímto uzavřel stát před okolním světem, proto prakticky až do nedávné doby nebyly dostupné žádné informace o životě v Turkmenistánu. Teprve po jeho smrti vyšlo najevo, co všechno „vytvořil“ během svého neoabsolutismu.

Niyazov byl jediným autorem veškerých „reforem“ a inovací prováděných ve státě, veškera jeho přání byla pro ostatní zákonem.

Některá fakta vládnutí Niyazova
V říjnu 1993 dle rozhodnutí parlamentu Niyazov obdržel titul „Turkmenbaši“, což znamená „hlava všech Turkmenů na světě“, nebo „otec všech Turkmenů“. 

V letech 1994-1995 se řešila otázka změny zřízení v Turkmenistánu a vyhlášení Niyazova šachem. Ale naštěstí tato idea neměla podporu všech náčelníků různých turkmenských klanů a sousedních států.

Na počest Turkmenbašiho bylo pojmenováno velké množství ulic, škol, závodů a zemědělských družstev, včetně bývalého města Krasnovodsk a nejvyšší hory. Po celém území je rozmístěno více než 14 tisíc jeho soch, přičemž několik z nich je ze zlata.  Jeho zobrazení a portréty jsou rozmístěny dokonce v mešitách.

V roce 2001 Niyazov napsal knihu „Ruchnama“, která následně stala kodexem života všech Turkmenů. Znalost této knihy bylo podmínkou pobytu v Turkmenistánu.

Po smrti Niyazova byly jeho výtvory zakázány a zabaveny a obyvatelé Turkmenistánu jsou dnes povinni kupovat knihu nového prezidenta s názvem „K novým výšinám pokroku“.

Během vládnutí Niyazova byla uzavřena turkmenská Akademie věd, od roku 1998 nebyla udělená ani jedná kandidátská či doktorská vědecká hodnost.  

Výstavba a nové architektonické památky - během vládnutí Turkmenbaši v Ašchabadu byl postaven obrovský palác, v němž se konají sňatky, „Bagt košgi“ („Palác štěstí“), který má jméno Gurbansoltan-edže (matky Turkmenbašiho); rovněž byla postavena tak zvána Archa neutrality, na jejmž vrcholu se nachází zlatá socha Niyazova, umístěna tak aby vždy byla obrácena obličejem k slunci.

Nedaleko od mauzolea rodiny Niyazových byla na rozkaz Turkmenbašiho postavena největší mešita ve Střední Asii „Turkmenbaši Ruchy“, která stala 100 milionu dolarů. Také bylo postaveno velké množství paláců a fontán. V centru města pak po stranách náměstí Nezávislosti stojí dva obrovské paláce – Palác Prezidenta a Palác duchovnosti Turkmenbaši. V Ašchabadu se také nachází Palác tisku, jehož hodnota činí 17 milionu dolarů. Veškeré státní monumenty se staví výlučně z bílého mramoru.

Niyazov zašel tak daleko, že dokonce změnil kalendářní názvy měsíců a dnů týdne, například leden se jmenoval „turkmenbaši“, září – „ruchnama“, kniha Niyazova, pondělí – „bašgjun“ – hlavní den, středa – „chošgjun“, příznivý den, atd.

V prosinci 2006 Niyazov zemřel a na jeho místo nastoupil současný prezident Gurbanguly Berdymuchammedov.

Text: Maxim Kucer

Foto:

http://archive.travel.ru/turkmenistan/geo/

http://www.advantour.com/rus/turkmenistan/religion.htm

http://www.centralasia-travel.com/ru/countries/turkmenistan/history/?PHPSESSID=e49b62d814098633668988c12e86f3d3

zpět