www.infoglobe.cz » Ukrajina, Užhorod – ráj prvorepublikové architektury

Ukrajina, Užhorod – ráj prvorepublikové architektury

Publikováno: 18.1.2018
Milovníci prvorepublikové architektury by na svých cestách neměli vynechat ukrajinský Užhorod. Najdou zde práce řady významných československých architektů, často ještě v původní podobě. Právě jakési národní umění mělo být tmelícím prvkem různých národů nově vzniklého Československa.

Podkarpatská Rus se za první republiky stala součástí Československa a Užhorod byljeden z domů ve čtvrti Malé Galago politickým i kulturním centrem země, jejíž ekonomickou, hospodářskou, technickou i kulturní zaostalost musela tehdy československá vláda překonat. Životní standard zde byl naprosto jinde. Aby se různé úrovně sjednotily, putovaly na Podkarpatskou Rus bohaté investice, stavělo se, budovalo, vzdělávalo, jela sem i řada Čechů, aby zemi „pozvedli“. Investovalo se do silnic, železnic i letectví, byla vybudována síť nemocnic i škol a díky tomu se výrazně snížila negramotnost a zlepšily se zdravotní a hygienické podmínky obyvatelstva. V Užhorodě byla vybudována sídla státních institucí a zároveň bylo nutné postavit odpovídající bydlení všem úředníkům, kteří sem přijeli. Proto byla vybudována na jednom břehu řeky Už čtvrť Malé Galago, která dost připomíná pražské Dejvice.

jeden z domů ve čtvrti Malé Galago

Na těchto úkolech pracovali čeští architekti, kteří svým uměním měli i šířit myšlenku československého státu. Pokud tedy milujete českou prvorepublikovou architekturu, budete milovat i Užhorod. Navíc tu najdete mnoho původních detailů, které už u nás dávno odvál čas. Z dochovaných pramenů je zřejmé, že novou výstavbu i urbanistické úpravy Užhorodu po roce 1918 projektovali nikoli místní, ale čeští architekti. Tím nejvýznamnějším je bezpochyby Josef Gočár, který už měl v této době své kubistické období za sebou, takže čekejte střízlivější linie. Pro Užhorod projektoval obchodní dům Baťa a hlavně budovu pošty. V této stavbě silně zdůraznil nárožní fasádu.

Gočárova pošta   řeka Už, lipová alej, v pozadí most TGM

Návrh nové úřednické čtvrti Malé Galago měl na svědomí architekt Adolf Liebscher mladší, syn malíře Adolfa Liebschera. Pro veřejné budovy Galaga Liebscher hojně užíval klasicistní modernu a v některých případech také rondokubismus (i když jeho dosti redukovanou podobu). Právě rondokubismus se všemi svými obloučky, půlkruhy či terči na fasádách měl ve své době reprezentovat nový státní (národní) sloh. Liebscher také využil regulace pravého břehu řeky Už a nechal zde vysázet lipovou alej, údajně nejdelší v Evropě.

František Krupka, budova zemského úřadu   František Šrámek, budova filiálky Československé národní banky, Puškinovo (dříve Tyršovo) náměstí

Masarykova škola

Pokud se dáte do řeči s někým ze starší generace, zjistíte, že na československé období a Masaryka se tu vzpomíná ve velmi dobrém. Odkaz první republiky se tu snaží připomínat krajanský spolek Klub T. G. Masaryka, který se zasloužil o navrácení některých názvů (Masarykova škola) nebo o odhalení Masarykovy busty. Pokud chcete nasát ještě trochu dávných československých časů, určitě se stavte také v kavárně-muzeu v ulici Ivana Olbrachta.

Olbrachtova ulice   kavárna v Olbrachtově ulici

GPS: (letiště) 48°38'12.7"N 22°16'22.4"E

Text a foto: Kateřina Holečková



Diskuze u článku (0)

Vložit nový příspěvek


Souvisejicí články

Slovensko: Michalovce I. – Pohled do historie
Publikováno: 1.12.2011
V třídílném seriálu si představíme metropoli regionu Zemplín. Začneme chronologicky, a tedy historií Michalovců, přejdeme na památky a vyprávění završíme současnými Michalovcemi.

Zakarpatská oblast – od Aše až po Jasinu máme svoji domovinu
Publikováno: 15.10.2018
Za první republiky nekončily hranice našeho území východním Slovenskem. K Československu tehdy patřila i oblast Zakarpatské Ukrajiny. Nám je území spíše známé jako Podkarpatská Rus, ale nynější oficiální název je Zakarpatská oblast. Ať už tento kout Ukrajiny nazýváme jakkoliv, jedno je jisté – milovníci přírody budou unesení.

Zakarpatská oblast – jezero nešťastných milenců
Publikováno: 22.10.2018
V oblasti Siněvirské Poljany leží jedno z nejmalebnějších míst na Zakarpatské Ukrajině, Siněvirské jezero. Svědčí o tom i další jména, která jsou jezeru dávána – Perla Zakarpatí či Mořské oko. Už podle těchto názvů lze usuzovat, že se jedná o výjimečné místo, ke kterému se navíc váže smutná legenda. Celá tato oblast spadá pod Siněvirský národní park.

Zakarpatská oblast, Koločava – po stopách zbojníka
Publikováno: 29.10.2018
Co se vám vybaví, když se řekne Zakarpatská Ukrajina? Myslím si, že odpověď většiny z vás zní: Koločava. Malinká vesnice, kterou známe z knihy Nikola Šuhaj Loupežník, leží v Siněvirském národním parku. A domluvíte se tu i česky. Československá historie sem totiž láká stále více Čechů.

SR: Michalovce II. - Historické stavby města
Publikováno: 8.12.2011
Ve druhém článku o metropoli Zemplína si povíme něco o historických budovách, které se ve městě nacházejí.

Východní Slovensko, Vihorlat I – putování divočinou
Publikováno: 6.12.2015
Vihorlat (chcete-li Vihorlatské vrchy) je pohoří vulkanického původu směrem na jih od Bukovských vrchů. Převážná část pohoří byla formována v období neogénu (mladší třetihory) a geomorfologický vývoj byl dokončen zhruba před 9 milióny let.

Východní Slovensko, Vihorlat II – putování divočinou
Publikováno: 13.12.2015
Následující ráno bylo opět ve znamení krásného a slunečného dne. Po sbalení všech věcí jsme vyrazili směrem vzhůru po žluté turistické značce, která nás dovedla na červenou magistrálu. Dále jsme pokračovali po zelené značce až do Polany. Odtud jsme stoupali po lesní neznačené cestě až k vrcholu Vihorlat, který měl být zlatým hřebem dnešního dne.

Lokace:

Česká republika
Kalendář akcí:

Partner:

Vyžaduje Adobe Flash Player

Partneři:

I díky vám jsme získali certifikát:

Dôveryhodná firma 2017

 

Průvodce:

Fotosoutěž:

Opuštěné světy

1. 11. – 31. 12. 2018
1. cena:
Výjimečná knižní publikace Mapy měst z Knižního klubu
2. cena:
1. cena redakce:
Roční licence českého fotografického programu Zoner Photo Studio X
2. cena redakce:
Roční předplatné časopisu Naše příroda
3. cena redakce:
Výpravná publikace Černá země? Mýtus a realita 1918–1938 Galerie výtvarného umění v Ostravě

Aktuální stavy řek:

Aktuální informace o stavu vody na českých řekách můžete sledovat ZDE

Aktuality:

18.11.2018
Přijďte zažít zimní festival zvyků a obyčejů Gemeru od 19. do 24. listopadu v Rožňavě. V pořadí 24. ročník se bude konat v Domě tradiční kultury Gemeru a vyvrcholí programem v divadelním sále OKC.
17.11.2018
Projekt „Česko-polská Hřebenovka – východní část“ je zaměřen na obnovení historické hřebenové trasy v česko-polském pohraničí. Trasa z velké části kopíruje hranici a v několika místech přechází do druhého státu. Na nejvyšším vrcholu Wlodzické vrchoviny (Vladzická hora, 758 m n. m.) v Polsku byla koncem října otevřena nová rozhledna, jako první z jedenácti plánovaných.
16.11.2018
Nenechte si ujít možnost přiblížit si různé jazyky světa, naučit se slovíčka, setkat se s rodilými mluvčími z různých jazykových škol, ochutnat tradiční jídla a dozvědět se mnoho o zvycích typických pro země, jejichž jazyky se budou prezentovat na jedinečném Vánočním festivalu jazyků.
Archiv aktualit

Důležité informace:

Informace a upozornění před cestovaním do zahraničí najdete ZDE.

Každý týden na facebooku nová soutěž o knižní ceny! Přidejte se a
soutěžte!

Destinace měsíce – URUGUAY:

Nejčtenější články:

Mobilní aplikace:

aplikácia Infoglobe

stiahnuť zadarmo pre Androidstiahnuť zadarmo pre iPhone

 

 

Interaktivní katalogy:

dnes:neděle 18. 11. 2018
svátek:Romana
dnes:
neděle 18.11.
4 °C
zítra:
pondělí 19.11.
3 °C