Uruguay, národní park Santa Teresa a stará pevnost

Pevnost Fortaleza de Santa Teresa pochází z roku 1762, kdy Portugalci předvídali konflikt se Španěly a začali budovat tento opevněný bod, tehdy nazvaný Castillos Chicos. Zdi pevnosti byly dvojité a propojené sloupy. Prostor mezi zdmi byl vyplněn zeminou a sutinami, čímž se vytvořily cesty podél hradeb a zároveň zdi odolaly vibracím při palbě z nepřátelských děl. Po roce 1825 zůstala pevnost dlouho opuštěná a zapomenutá, dokud ji neobjevil historik Horacio Arredondo, který začal s její obnovou v roce 1928.

Interiér budovy s obytným prostorem pro asi 300 mužů se zachoval ve stejném stavu jako v osmnáctém století. Uvnitř pevnosti můžete vidět starou kapli, kovárnu, sklad střelného prachu a budovu velitelství. V té se nachází také muzeum se zbraněmi, modely a rekonstrukce nemocnice a kuchyně vojáků, které jsou zrestaurovány tak, jak vypadaly v tehdejší koloniální době.

Rekonstrukce pevnosti ve 20. století zahrnovala i rekonstrukci okolního prostředí, na východ od pevnosti Santa Teresa je stejnojmenný národní park. Na ploše přibližně 3000 hektarů, z čehož je 1400 ha pokrytých lesem, se ukrývá spousta exotických rostlin a stromů.

V parku se nachází více než 60 kilometrů turistických stezek. Kromě procházky se vydáváme navštívit záchrannou stanici zvířat Refugio Silvestre. Vstup je zdarma a je to v podstatě taková malá zoo, kde si můžete prohlédnout voliéry s ptáky, savci i plazy, procházet se po lávkách mezi mokřady a pozorovat třeba kapybary, prasátka pekari nebo vydry.

Park nabízí nekonečné množství cest a za návštěvu stojí i zdejší pláže o délce 12 km, které se rozprostírají od Cerro Verde až po Punta del Diablo: Playa Grande, Playa del Barco, Playa de las Achiras a Playa de la Moza, která nabízí jedny z nejlepších vln pro surfování v Uruguayi. A pokud si vyberete správný čas pro návštěvu, můžete zde z pobřeží pozorovat i velryby, které tudy migrují.

Když pojedete mimo sezonu, pláže budou opuštěné a voda studená. Během sezony zde bývá plno, protože kemp Santa Teresa má kapacitu až 10 000 lidí. Jsou zde místa se zavedenou elektrikou a vodou. Přestože vstup do parku je zdarma, ti, kteří chtějí zůstat přes noc, se musejí zaregistrovat jako táborníci a zaplatit odpovídající cenu. Kromě stanování je zde možnost i ubytování v chatkách nebo hostelu, je však nutná rezervace předem.

My jsme se do parku dostali stopem a plánovali jsme si užít přírody a spaní ve stanu na klidném místě. Počasí bylo zrovna nevyzpytatelné a střídal se déšť a vedra. I když je Santa Teresa národní park, na nás spíš působil jako místo určené pro kempování. Ráno nás budil křik papoušků, kteří si zde staví obrovská hnízda.

Santa Teresa je pro nás posledním místem v Uruguayi, odsud to máme jen kousek k hranicím s Brazílií. Není třeba čekat na autobus, lidé jsou zde ochotní, takže se brzy ocitáme v pohraničním městě Chuy, kde se loučíme se španělským jazykem. Teď už nás čeká jen složitá brazilská portugalština a poslední tři týdny cestování.

GPS: 33°58'18.8"S 53°32'56.0"W

Text a foto: Tomáš Novák