Varšava
Varšava nově vznikla pod rukama svého národa, který po druhé světové válce vložil do obnovy svého hlavního města nespočet hodin práce. Za to, že je její nová podoba tak věrná originálu, vděčí Varšava i italskému malíři Canalettovi. Ten byl sice v té době již po smrti, ovšem jeho 57 pohledů na město posloužilo jako stavební nákres. Úsilí Poláků bylo odměněno tím, že celé znovuobnovené historické centrum města bylo v roce 1980 zapsáno na seznam UNESCO. Dnešní Varšava je poněkud hektická, ale moderní. Místní lidé vzhlíží k Západu. „Ex orient lux, ex occident luxus“, tak zní pořekadlo humoristy Stanislava Jerzyho Lecy. Zmíněné konstatování platí i pro architekturu. Množství architektů z Itálie, Francie a Německa, kteří ve městě působili po vyhlášení Varšavy královskou metropolí v roce 1596, vytvořilo spolu s polskými stavebními mistry rezidenční město, jehož cílem byl pokrok.
Hlavní náměstí na Starém městě vždy představovalo centrum Varšavy. Právě na tomto náměstí, které lemují krásné měšťanské domy, se dnes scházejí lidé v kavárnách, nechávají se zde portrétovat a nebo se odsud vydávají na prohlídku města v jednom z kočárů. Na Zámeckém náměstí pak obdivují Zikmundův sloup a světský pomník, ten tomuto městu s mnoha sochami Panny Marie dodáva poněkud kosmopolitnější ráz. Také královský zámek s překrásnými mramorovými sály přispěl k pokroku, když v něm roku 1791 byla stvrzena polská ústava, druhá demokratická ústava na světě. K návštěvě lákají také univerzita a opera, především ale palác Ostrogského, v němž se nachází Chopinovo muzeum. Srdce skladatele, který zemřel v Paříži, bylo roku 1850 převezeno do Varšavy a nyní je zazděné v jednom sloupu kostela sv. Kříže.
Největší polský skladatel Fryderyk Chopin se narodil ve 35 km vzdálené vesnici Zelazowa a před svou emigrací žil dlouhou dobu ve Varšavě. Zde také, v parku Lazienski, najdeme jeho pomník. Tato dvorní zahrada s rybníkem, divadlem a palácem je jedním z mnoha parků, v nichž si člověk může vychutnávat všechny letní radovánky. Dalšími takovými parky jsou například Saská zahrada nebo okolí zámku Belveder. Tichým místem je památník postavený Židům, kteří přišli o život během povstávní v místním ghettu.
Téměř jedna třetina obyvatel Varšavy byla před druhou světovou válkou židovská. Ve čtvrti Praga se pak návštěvníkovi ukáže zcela jiná Varšava. Toto předměstí žilo kdysi ve stínu historického středu města. Protože nebylo za války zcela poničeno, představuje dnes křehkou idylu, ale je také dynamickou městskou čtvrtí. Nachází se zde největší městská tržnice a jsou tu i restaurace, kde se servírují ty nejlepší pokrmy polské kuchyně. Z Pragy se také návštěvníkům nabízí nejkrásnější výhled na historické centrum města. Nakonec se ale člověk vrátí po mostě přes Vislu zpět do rušné Varšavy s jejími elegantními nákupními třídami, noblesními hotely a s uměleckou scénou, která láká návštěvníky svými netradičními galeriemi. Na třídu Nowy Swiat se díky znovuotevření Café Blikle vrátila legenda, v níž si na vynikajícím kaprovi pochutnávala i Elizabeth Taylor. Ale do Blikle se nechodí jen kvůli kaprovi. Tato kavárna je také symbolem toho, že si Varšava váží své historie, a přesto vášnivě miluje vše nové.
Text: Denisa Arvajová, Toulky světem
Foto: picasaweb.com - shmuel, wikipedia.com - Janusz Jurzyk, sfu, Goto, DocentX
Diskuze u článku (0) |
Vložit nový příspěvek