www.infoglobe.cz » Vietnam: na návštěvě u asijských tygrů – VIDEO
Vietnam: na návštěvě u asijských tygrů – VIDEO
Publikováno: 26.11.2021
Někdo ho miluje, někdo se zaříká, že se už nikdy nevrátí. Nic mezi tím neexistuje. Já rozhodně patřím do první skupiny – už od prvního dne, co jsem přiletěl do hektického Saigonu a odbočil do jedné z postranních uliček. V následujících několika týdnech nás proto čeká seriál, kde si představíme jednotlivá zajímavá místa. Na začátek si ale pojďme trochu přiblížit důležitá fakta o zemi.
Původně jsem ve Vietnamu chtěl strávit jen něco přes tři týdny v lednu, nakonec jsem se ale vrátil na téměř celý březen a projel tak zemi postupně od jihu až na úplný sever. Začal jsem tu jezdit na motorce a potkal jsem spoustu místních i cizinců, kteří zde žijí. Opět jsem si ověřil, jak odlišně země působí v „turistických” lokalitách a třeba jen o ulici vedle, kam běžný návštěvník zabloudí jen náhodou. O malých vesničkách skrytých v horách pak nemluvě. Mezi davem turistů, kteří poprvé přiletěli do Asie, nemůžete čekat nic jiného, než že z vás místní budou chtít „vyždímat” co nejvíc. Však co si budeme povídat, v Evropě to funguje stejně.
Stejně tak je ve Vietnamu obrovský rozdíl, jestli přijedete na jih, nebo na sever. Fakticky je to sice pořád jedna a ta samá země, ale ve skutečnosti mezi severem a jihem panuje velká rivalita a obě části se jak kulturně, tak ekonomicky výrazně liší. Nechci zacházet do podrobností o vietnamské válce, ale je důležité vědět, že jih se k severu nikdy připojit nechtěl. Situace byla trochu podobná srpnu 1968 v ČR, jen tady se do vývoje krom Rusů značně míchali i Američané.
Proč do Vietnamu jet?
Důvodů je nespočet – v první řadě určitě příroda a hory, panenské pláže a světově proslulé jídlo. Místa jako Ha Long Bay, Sapa, Da Lat nebo Nha Trang najdete na seznamu snad každého cestovatele, který se do země chystá. A kdo by neznal slavnou hovězí nudlovou polévku Pho Bo, jarní závitky a bagety Bahn Mi?
Vietnam ale mile překvapí i bohatou a rozmanitou kulturou, až neuvěřitelně pohostinnými lidmi a svojí syrovou opravdovostí. Stačí jen odbočit z hlavní cesty a nechat se vést nosem – tam, kde je dobré jídlo, potkáte i spoustu místních. Vietnamci se totiž svým gurmánským požitkářstvím mohou směle měřit s Francouzi.
Kdy vyrazit?
Tady pozor – spousta lidí Vietnam mylně považuje za tropický ráj na úrovni Thajska. Přitom úplně na severu výjimečně i sněží a celé horní dvě třetiny země mohou v období od listopadu do března překvapit vlezlou zimou. Takže v zimě se do Vietnamu nejezdí! Ideální je jaro, případně období od září do začátku listopadu.
Jak se do země dostat?
I když sem z Evropy létá s pouhým jedním přestupem několik společností jako Emirates, Quatar Airways a Etihad Airways, je ve většině případů mnohem výhodnější doletět s klasickou aerolinkou jen do Bangkoku nebo Hongkongu a odtud využít nabídku jedné z mnoha nízkonákladových společností do Ho Či Minova Města, případně do Hanoje.
Odtud už do vnitrozemí jezdí pohodlné noční vlaky a lehátkové autobusy, případně do většiny velkých měst létají pravidelné linky společností Jetstar Pacific a VietJet Air, které jsou občas pohádkově levné.
Kde bydlet?
Vietnam nabízí dostatek hotelů ve všech cenových kategoriích a minimálně na jihu jsou i ty nejlevnější pěkně čisté a často v ceně kolem 10 dolarů na noc dostanete i snídani. Za komfort si samozřejmě připlatíte, ceny ale pořád budou o něco nižší než v Evropě. Ve Vietnamu je zvykem si před potvrzením rezervace pokoj prohlédnout a smlouvat o ceně – proto je krom čistě turistických míst jako Nha Trang výrazně výhodnější řešit bydlení až po příjezdu.
Jak je to s jídlem?
Hodně lidí se v Asii bojí jíst na ulici a raději míří do dražších restaurací. Nebojte se. Vietnamský „street food“ je výborný. Jakmile někam chodí jíst místní, bude jídlo na 100 % v pořádku. Předražené turistické restaurace naopak bývají nejčastější příčinou střevních potíží – jídlo v nich totiž není čerstvé.
Určitě vyzkoušejte Pho Bo, jakékoliv rolování – tedy formu jarních závitků, bagety Bahn Mi, hanojské vepřové Bun Cha, středovietnamské nudle s krevetami Mi Quang a samozřejmě vynikající „seafood“ všeho druhu.
Vyrazte do Vietnamu bez předsudků a nechte se překvapit! My vám v následujících dílech seriálu ukážeme několik tipů, kam se podívat, ale stejně je na každém, co chce v dané zemi zažít. Ve Vietnamu to platí trojnásob!
Exotická dovolená Vietnam se specialisty z CK Go2. Poznejte bohatou kulturu a relaxujte na liduprázdných plážích Vietnamu.
Da Nang (město téměř přesně uprostřed Vietnamu) bohužel skoro nikdo nezná. Běžný turista jím maximálně projede taxíkem z letiště do oblíbeného Hoi Anu... Strávil jsem v Da Nangu tři týdny a zařadil se k mým nejoblíbenějším místům v JV Asii (hned po Chiang Mai). A starou silnici ve směru na Hue označil dokonce i Jeremy Clarkson v pořadu Top Gear za „opuštěný střípek dokonalosti”. Nelze než s ním souhlasit.
Už v minulém roce jsme vám přinesli video z horského „svatebního” městečka Da Lat ve Vietnamu. Náš redaktor se do něj ale vrátil znovu, aby projel jednu z nejlepších silnic na vietnamské motovýlety a mohl se s vámi podělit o zážitek.
Největší vietnamský ostrov se jmenuje Phu Quoc. Leží ve vodách Thajského zálivu, jen pár kilometrů od Kambodži. Thajský záliv nabízí překrásné ostrovy a tenhle není výjimkou. Ostrov je dlouhý (od severu k jihu) necelých 50 km, na severu je široký a směrem k jihu se zužuje do špičky. Většina plochy je stále porostlá zelení, ale v budoucnu tomu tak nebude. Ostrov se pyšní opravdu nádhernými písčitými plážemi s palmami, které má rád snad každý z nás.
Na to, jak cesty autobusem nemám rád, bych si tu mezi Nha Trangem a Da Latem klidně hned zopakoval. Dvousettisícové město Da Lat – nejoblíbenější místo vietnamských líbánek – totiž leží ve výšce kolem 1 500 m n. m. v Centrální vysočině. Silnice z pobřeží tak nabízí nespočet nádherných výhledů. A ještě mnohem lepší než autobus je cesta na motorce…
Neustálé troubení, babičky tlačící kola s květinami, Vietnamci na maličkých židličkách, jídlo, motorky, propletená změť drátů, motorky, francouzské kavárny, motorky s jídlem, motorky se židličkami, motorka vezoucí kus motorky... Vítejte v Hanoji! Neuvěřitelně bláznivém městě, které si buď zamilujete, nebo ho budete navždy nenávidět.
Po téměř hodinovém čekání na vízum konečně vyrážím z letiště vstříc hlavnímu městu země, na kterou jsem se opravdu hodně těšil. Sice se rovnou nechávám trapně taxikářem obrat o tři stovky, ale co už, to se prostě občas stane. Ruku na srdce, v Praze to dělají také. Už z letadla jsem viděl, jak ulicemi proudí doslova miliony motorek. Tady „dole” mi doprava přijde naprosto šílená. Ale ve srovnání se zhruba stejně velkým Bangkokem tu jsou minimální zácpy, a to zatím nemají ani metro, ani nadzemku. Politika extrémních daní pro auta očividně funguje.
Navečer přilétáme na letiště v Ho Či Minově Městě (dříve známé jako Saigon). Už se stíháme pouze ubytovat, zavítat na rychlou večeři v rušných ulicích tohoto největšího vietnamského města a spát. Následujícího dne nás totiž čeká velmi zajímavý výlet s válečnou tematikou – jedeme se podívat do Cu Chi tunelů.
Po náročné cestě nočním vlakem přijíždíme brzy ráno do města Da Nang, kde se však moc nezdržujeme. Nejdříve míříme do snad nejkrásnějšího vietnamského města – do lampionového Hoi An, ze kterého vyrážíme na výlet do zdejších Mramorových hor (The Marble Mountains, vietnamsky pak Ngũ Hành Sơn).
Při návštěvě jižního Vietnamu určitě podnikněte výlet k deltě mohutné řeky Mekong. Řeka pramení v Číně a teče skrz pět států, právě zde však ústí do moře. Tato oblast láká turisty především na plavby lodí, plovoucí market, ale také na svérázný život na březích řeky. Její hnědá voda nevypadá úplně vábně, ale místní ji i tak využívají k běžným činnostem – k mytí, praní atd. V řece nejsou nebezpečná zvířata, proto se v ní dá i koupat.
Přemýšlíte, která destinace je pro vás tou pravou? Kde vás čeká něco zajímavého a nevšedního? Kde je krásná krajina, výborná kuchyně, příjemní obyvatelé? Pro mě je volba jasná. Mým favoritem je Vietnam a já se pokusím v několika následujících článcích vás přesvědčit, že i pro vás je to správná volba.
Po příletu a prvním seznámení s Vietnamem vyrážíme na prohlídku Hanoje. Průvodce nás nejdříve vezme na náměstí Ba Dinh, které je známé především Ho Či Minovým mauzoleem.
Návštěvu jezera jsme si představovali jako takový relax po docela náročném dni. Skutečnost byla vážně odlišná a ten první zážitek si pamatuji dodnes. S dcerou a synem jsme prokličkovali místní dopravou a nebylo to vážně snadné. Řeka motorek nebyla k zastavení. Naivně jsme si mysleli, že třeba někdo přibrzdí, zastaví... Nečekejte, prostě dojděte na konec chodníku a statečně vyrazte tou nejkratší cestou na druhou stranu.
První den v Asii utekl velmi rychle, večer se přesouváme do útulného rodinného hotelu. Prostředí je přátelské, poradí vám s úsměvem na tváři, doporučí stravování, výlety, pomohou s dopravou nebo vám třeba koupí ovoce, po kterém toužíte. Alespoň zpočátku, než se rozkoukáte, pomoc jistě oceníte.
Jednodenní výlet do národního parku Bach Ma vzdáleného přibližně 40 kilometrů od Hue byl jeden z našich nejlepších dní strávených ve Vietnamu. Park byl založen roku 1991 a jeho jméno znamená bílý kůň. Rozkládá se na ploše 220 kilometrů čtverečních.
Nha Trang je prakticky nejznámějším turistickým střediskem ve Vietnamu, ne ani tak kvůli nějakým pamětihodnostem, toto pobřežní město provincie Khanh Hoa proslulo především díky své sedm kilometrů dlouhé písečné pláži s přilehlými ostrůvky. Město má přibližně 392 tisíc obyvatel a tento počet neustále roste.
Dnes nás čeká náš poslední úžasný výlet ve Vietnamu, původně jsme zamýšleli návštěvu národního parku Ba Vi, ale z časových důvodů jsme museli náš program změnit, protože na tento park je potřeba si vyhradit alespoň dva dny. Nechali jsme si tedy poradit v hotelu a naplánovali výlet na místo, které ani nebylo uvedeno v našem knižním průvodci, ač je turisticky (i pro místní) velmi populární. Dnes tedy vyrážíme navštívit největší vietnamskou pagodu Bai Dinh a poté si pramicí projet nádherný komplex Trang An.
Saigon (Ho Či Minovo Město) je často nazýván ekonomickým srdcem Vietnamu, ale tímto tvrzením bychom mu mohli nevědomky ukřivdit. Jeho historie samozřejmě není zdaleka tak bohatá jako historie dnešního hlavního města – Hanoje (Hà Nội), ale rozhodně má své neodolatelné kouzlo.
Do Hanoje (vietnamsky Hà Nội) jsme se dostali opět vlakem. Na nádraží už nás čekali kamarádi a se vší pohostinností nás odvezli na motorkách k sobě. Hanoj byla založena na začátku 11. století pod jménem Thăng Long čili Město vzlétajícího draka. Podle legendy zde totiž prý tehdejší císař spatřil vzlétat draka a rozhodl se na tom místě založit město.
Po prvotním seznámení se s Hanojí jsme měli v plánu řadu dalších míst, která zkrátka nelze v hlavním městě Vietnamu minout. Hned prvním z nich bylo Ho Či Minovo mauzoleum (Lăng Chủ tịch Hồ Chí Minh).
Řekne-li se v Praze „Sapa“, snad každý si představí známou tržnici na Praze 4. Pokud jste ovšem už pátrali, jak Sapa ke svému jménu přišla, jistě jste zjistili, že oblast jménem Sa Pa je tajuplným místem na severozápadě Vietnamu (při hranicích s Čínou).
V oblasti Sa Pa v severozápadním Vietnamu je zdaleka nejpohodlnějším dopravním prostředkem motorka. Nemusíte se strachovat, že vám ujede autobus, že nepřijede taxík nebo že vás doveze řidič, který jezdí načerno, úplně někam jinam. A tak jsme si i my půjčili v Sa Pě motorku za pár korun na den a naplánovali výlet.
Vždycky jsem se chtěl podívat na pořádnou poušť s písečnými dunami, jenže ani v Evropě, ani v JV Asii, kde trávím většinu času, žádnou nemáme. Takže když jsem poprvé viděl fotky z vietnamského Mui Ne, okamžitě mi bylo jasné, že tam musím vyrazit. Dobře, není to sice úplně poušť, ale písečné duny jsou tam pořádné.
Blížil se konec mého pobytu ve Vietnamu a zbývalo ještě jedno místo, které jsem zkrátka musela navštívit – kaodaistický chrám. Kaodaismus (vietnamsky Đạo Cao Đài) je poměrně mladé synkretické náboženství, které založil jihovietnamský úředník ve 20. letech 20. století.
Pokaždé, když začínám mít pocit, že už o tamtom či onom konečně trochu vím, stane se něco, co mě přesvědčí, že se mám ještě co učit. Strávila jsem rok v Číně studiem a cestováním. Trochu namyšleně jsem začínala mít pocit, že už mě Asie nemůže nějak zásadně překvapit. Ještě štěstí, že jsem nenasedla na letadlo zpátky do Čech, ale na letadlo do Vietnamu.
Druhý den jsme se do Hoi Anu (Hội An) vydali nejen za světla, ale především za sucha. Sluníčko nás po ránu příjemně hřálo. Pěšky jsme došli až do historického centra a chystali se konečně na pořádnou prohlídku (ačkoliv i ta noční v dešti měla přece jenom něco do sebe).
Ačkoliv by nadpis článku mohl znít urážlivě, ani v nejmenším jsme neměli v plánu císařské hrobky v okolí města Hue zneuctít jako v nějakém akčním filmu. Půjčená motorka ovšem velmi jednoduše vyřešila náš problém. Hrobky jsou totiž v okolí Hue roztroušeny v poměrně velkém okruhu a než se spoléhat na jakoukoli místní veřejnou i neveřejnou dopravu, je lepší zaplatit pár korun a motorku si zkrátka vypůjčit.
Ať vám Velikonoce přinesou hodně radosti, zdraví, klidu i splněných cestovatelských tužeb. Běžte se ve dnech volna projít do přírody a načerpejte novou energii.
Klub slovenských turistů, Fakulta informatiky РEVŠ a OZ Karpaty Vás zvou na 38. ročník mezinárodního setkání expedičních turistů a netradičních cestovatelů EXPEDICE 2024.
Novoroční číslo časopisu Krásy Slovenska přináší zajímavý rozhovor s geografem z Geografického ústavu Slovenské akademie věd - RNDr. Jánem Hanušinem, CSc., pozve vás napříč Kubínskou holí na Oravské Maguře a představí tajemné Javorníky.