Vranov nad Topľou

Současnost

Velká část města se rozkládá na rovině při březích řeky Topľa. Z průmyslu zde dominuje hlavně dřevařský a textilní. Významnou pamětihodností je římsko-katolický neogotický kostel Narození Panny Marie z roku 1580. K dalším památkám patří řecko-katolický chrám Nejsvětější Eucharistie, evangelický chrám Ducha Svatého, Židovský hřbitov a římskokatolický kostel sv. Anny z 20. století. Nedaleko města se tyčí hrad Čičva, hrad Jasenov a Viniansky hrad. Oblíbeným místem rekreace jsou přehradní nádrže Slanské vrchy a Domaša při jejichž březích se nacházejí rekreační střediska a také zákoutí pro rybolov, turistiku a rovněž cykloturistiku. Ze západní strany ohraničují region Vranov hřebeny Slanských vrchů, kde najdeme mnoho přírodních a technických zajímavostí.

Ve městě a v celém regionu zůstaly zachovány bohaté lidové tradice. Místní folklor s temperamentními písněmi a tanci je známý a velmi oblíbený. Zárukou zachování folklóru do budoucnosti je jeho obliba u mladých lidí, kteří ho šíří dále do světa. Město se může pochlubit bohatým hudebním životem. Na každoročních folklorních slavnostech jsou k vidění místní i zahraniční soubory. Velmi oblíbený je ve městě sborový zpěv, jež si můžeme poslechnout na Vranovských sborových slavnostech. Město leží nedaleko hranic s Polskem, Ukrajinou, Maďarskem.

Historie

Území Vranova nad Topľou je bohatým archeologickým nalezištěm, jelikož člověk tuto oblast obýval už od starší doby kamenné. Od 11. do 13. století patřilo území Vranova a jeho okolí uherským králům. Ve středověku osada ležela na trase obchodní stezky z Prešova, což přispělo k rozvoji obchodu a řemesel. Ve 14. století se osada proměnila v město, kterému bylo povoleno vybírat daně a konat trhy. V 16. století zde postavili školu a na zdejším hradě, který se nedochoval, se vdávala patnáctiletá Alžběta Báthoryová. V 19. století se odsud lidé byli nuceni stěhovat za lepšími podmínkami do sousedních krajů a nebo i zahraničí. V roce 1903 sem přijel první vlak, o několik málo let později zde začala fungovat elektřina a telefonní spojení. Po vzniku Československa patřil Vranov k méně průmyslově rozvinutým městům, většina obyvatel se stále živila zemědělstvím. Situace se změnila až po druhé světová válce, kdy zde přibyla panelová sídliště a průmyslové závody, kde našlo mnoho lidí práci.

Text: Denisa Arvajová, vranov.sk, wikipedie.cz

Foto: wikipedie.sk, panoramio.com - tonyhaton, efkave, Duco17

zpět