Historie
Přibližně před 10 000 lety začali oblast obývat první domorodí obyvatelé, kteří se usadili v úrodných údolích a na pobřeží Tichého oceánu. V letech 1460 – 1485 následovala expanze Inků, kteří si celé severní Chile ovládli. Dál na jihu země sídlili Mapučové spolu s dalšími kmeny, jejichž území se Inkům nepodařilo dobýt. Roku 1520 navštívil oblast Fernando Magellan během své cesty kolem světa. Mezi dalšími, kteří ve vidině zlata pronikli na toto území byl conquistador Diego de Almagro z Peru. V dalších letech bylo území dnešního severního a části středního Chile připojeno ke španělskému místokrálovství Peru. Oblast nacházející se jižně od řeky Bío – Bío zůstala v období kolonizace Mapučům, kteří si své území zarputile bránili prot vpádu bělochů. Série konfliktů mezi Mapuči a Španěly, jež trvala od roku 1537, kdy Španělé získali přístup do Chile až do vyhlášení nezávislosti Chile roku 1818. Po jejím vyhlášení proběhla v zemi občanská válka a u vlády se vystřídalo několik diktátorů. V letech 1879 – 1883 se Chile zůčastnilo Pacifické války, když bojovalo proti Bolívii a Peru.
Po válce muselo Peru odevzdat část území a Bolívie přišla o svůj přístup k moři. Chile se stalo provincií bohatou na ledek. Roku 1883, po více než 300 letech byli Mapučové poraženi a Chile tak získalo další rozsáhlá území. V roce 1970 byl prezidentem Chile zvolen lékař a marxista Salvador Allende, avšak záhy po jeho nástupu se v zemi začala rozvíjet ekonomická krize. Neúnosnost této situace a politický chaos vyústily v roce 1973 ve vojenský puč generála Augusta Pinocheta, podporovaný USA. Tisíce stoupenců levice bylo zabito, uvězněno a nebo je vojenská junta vypověděla ze země. Pinochet zvrátil Allendovy reformy, změnil ekonomiku ve prospěch vlastníků půdy a vývozců a však nedokázal zvrátit odpor proti jeho diktatuře, která byla kritizována v Chile i zahraničí. V roce 1990 se do země navrátila demokratická vláda, kdy od Pinocheta převzal vládu nově zvolený prezident Patricio Aylwin.