Cyklovýlet: Petržalka - Wolfsthal

Po probuzení do krásného slunečného letního dne jsme se spolu s přítelkyní rozhodli pro výlet na kole. Po důkladném zmapování různých variant cyklostezek jsme si vybrali cyklistický okruh nazývaný také Bratislava Tour. Tento okruh vede ze sídliště Petržalka přes obce Wolfstahal, Hainburg, Stopfenreuth, Engelhartstetten, Schloss Hof až po městské části Bratislavy - Děvínská Nová Ves, Děvín, Karlova Ves, Staré město a zpět do Petržalky. Sbalili jsme si potřebné věci, mezi jinými nářadí pro případ poruchy našeho dvoukolového oře, dostatek tekutin, nějakou tu energetickou tyčinku a samozřejmě přilby, které sice v Rakousku nejsou pro dospělé povinné, ale pro ochranu zdraví jsou důležité. A tak jsme vyrazili!

Cesta k hranici
Zpočátku byla cesta krkolomná, protože ne celá Petržalka má vybudované cyklostezky. Naštěstí tento stav netrval dlouho a po přesunu k tzv. Petržalskému korzu, což je promenáda pro pěší i cyklisty táhnoucí se od mostu SNP k Petržalské železniční stanici, se už jelo parádně. Díky projektu se podařilo vybudovat novou evropskou cyklotrasu, která spojuje Bratislavu s okolními příhraničními obcemi. Vedle místní části Kopčany se táhla krásná, široká a dobře značená, obousměrná cyklostezka, která nás doprovázela až k příhraniční oblasti. Hned při vstupu do této oblasti nás vítali kromě tradičních tabulí "Slovensko v Evropské unii", "Bratislava", "Petržalka" i Petržalské bunkry, které jsou pozůstatkem bývalé československé obranné linie z první republiky.

Příjemným překvapením bylo nově vybudované odpočívadlo na trojmezí cest. Zde jsme se na chvilku zastavili, abychom si určili ten správný směr naší cyklotúry. Cesta vedoucí přímo směřovala do rakouské obce Kittsee, kterou s oblibou navštěvují Bratislavané za účelem výhodných nákupů, cesta vpravo zase směřovala k hraničnímu přechodu Berg a samozřejmě cesta, kterou jsme přijeli, vedla zpět do Petržalky. Vzhledem k tomu, že náš cíl byl Hainburg, vydali jsme se vpravo, k hraničnímu přechodu. Trasa vedla po asfaltové silnici přes pole a lužní lesík, který nás příjemně osvěžoval v horkém letním dni. Přibližně v polovině cesty nás značka upozornila na zrekonstruovaný bunkr BS-8, který je přestaven na vojenské muzeum. V jeho těsné blízkosti se nachází také obnovený vojenský hřbitov z první světové války a ukázka nechvalně známého hraničního plotu, který nás v dobách socialismu odděloval od západu. Návštěvu tohoto místa vám vřele doporučujeme.

Přechod do Rakouska
Po krátkém zastavení jsme pokračovali k hraničnímu přechodu Berg. Zde si musíte dát pozor na trochu nešťastný přechod cyklostezky přes 2 proudovou silnici. Po jeho absolvování se rázem ocitnete na Rakouské straně hranic, kde vás uvítají pole a nádherně zalesněné kopce. Cyklostezka je zároveň protipovodňovou hrází. Během nedávných povodní jsme se na vlastní oči přesvědčili, že má své velké opodstatnění. Pole na pravé straně hráze nebo spíše od Dunaje byla zdevastovaná přívalovou vodou a i měsíc po povodních se zde drží voda v podobě velkého "jezera", ze kterého snad největší radost měli koupající se ptáci. Pokud si myslíte, že cesta hrází byla nudná, jste na omylu. Každou chvíli jsme měli možnost pozorovat něco jiného. Jednou to byla panoramata našeho hlavního města, později poměrně frekventovaný kruhový objezd až po louky porostlé nespočtem květů.

Zastávka v malebné obci
Po necelé tři čtvrtě hodině jsme dorazili do první Rakouské obce Wolfsthal. Zajímavostí je, že do roku 1996 tvořila se sousední obcí Berg jednu obec. Obec Wolfsthal má výborné dopravní spojení s Bratislavou díky přímé autobusové lince, ale i díky železniční stanici. Železniční stanice je zároveň koncovým bodem jednokolejného elektrifikovaného spojení s rakouskou metropolí Vídeň. Ve Wolfsthalu naleznete kostel, který je považován za poutní místo, školy i se slovenským vyučovacím jazykem, válečný památník, zrekonstruované morové sloupy a samozřejmě hezkou zástavbu rodinných domů, obklopenou malými parky a květinovými záhony. Tato vskutku barevná obec nás už na první pohled okouzlila a dodala nám nové síly na cestu do dalších míst, o kterých si povíme v pokračování našeho cyklovýletu už za týden.

Text a foto: Oskár Mažgút

Překlad: Stanislava Waniová