Cyklovýlet: Wolfsthal - Hainburg

Po krátké zastávce na odpočinek a plní elánu jsme se vydali dále po cyklotrase nazývané také Bratislava Tour. Cyklostezka byla celý čas asfaltová a vedla přes pšenicí a ovsem zasetá pole, z nichž se vynořovaly známé "Hainburgské kopce" i s dominantami, jako Hainburský hrad, starší hrad u Dunaje nazýván Röthelstein, nebo znovupostavené keltské oppidium (opevnění) na vrcholu vápencové skály. Po pravé straně nás ještě upoutal mohutný lom, kde se těžil kámen a štěrk. Asi po 10 minutách jsme se dostali na silnici, vedle níž vedla jednokolejná železnice. Ani jsme se nenadáli a vešli jsme do historií bohatého městečka Hainburg (Hainburg an der Donau).

  
Středověký Hainburg
Cyklostezka nás zavedla přímo do srdce městečka k informačním tabulím, které nás informovaly o různých variantách cest, jakož i o výškových převýšeních, nebo o historických zastávkách, kde jsou pamětihodnosti, které bychom neměli vynechat. Spolu s přítelkyní jsme se rozhodli, že si Hainburg - městečko na Dunaji prohlédneme lépe. Na první pohled nás upoutala architektura. Střídala se zde zástavba obytných domů se středověkými stavbami, převážně branami. Hlavní ulice byla plná obchodů, restaurací a specializovaných butiků. Nad městem se tyčila zrekonstruovaná zřícenina Hainburgského hradu z 11. století. Nábřeží zas dominovala řeka Dunaj, železniční protipovodňové opevnění a vstup do Národního parku Dunajské luhy (Donau - Auen), kde se nachází unikátní společenství podunajských lužních lesů, s vystupujícími vápencovými skalami a jeskyněmi. Necelé 2 km od Hainburgu se v ústraní nachází již zmíněná zřícenina hradu Röthelstein. První písemné zmínky o hradu pocházejí již z roku 1180. Nasycení historickými informacemi jsme se zastavili ještě v místních potravinách, kde byly ceny potravin srovnatelné s těmi našimi. Po nákupu občerstvení jsme si na chvíli odpočinuli u středověkého opevnění a vychutnávali si atmosféru města obklopeného kopci a přírodou.

Zajímavé monumenty
Po načerpání potřebných sil jsme pokračovali v naší plánované cestě. A co čert nechtěl, zvolili jsme nesprávný směr a stále více se vzdalovali od oficiální cyklostezky. Naštěstí jsme si to včas všimli a vrátili se zpět k informačním tabulím, odkud jsme po nábřeží Dunaje pokračovali dál. Tentokrát byla asfaltová cesta pokryta nánosy bláta z nedávných povodní. Z domů podél silnice ještě i dnes lidé vynášeli množství vodou zničených předmětů. Na konci obce jsme s lítostí prohlíželi následkem povodní zdevastovaná pole. Ne nadarmo se říká "voda je dobrý sluha, ale zlý pán". Navzdory všemu, co voda napáchala, příroda zde byla nádherná. Opět nabídla nevídané pohledy na krajinu. Našim nejbližším záchytným bodem byl až neuvěřitelně dlouhý most,  táhnoucí se přes Dunaj a přes nekončící lužní lesy. Zanedlouho jsme se pod tuto vskutku elegantní konstrukci mostu dostali a hned při jejím ústí nás uvítali rozcestníky, lom a neskutečně krásný románský kostel s přilehlým hřbitovem. Teprve později jsme se dozvěděli, že se jednalo o kostel nad sousedním městečkem Bad Deutsch Altenburg, které je od Hainburgu vzdáleno 2 km.

Jelikož z naší strany cesty se táhl plot, rozhodli jsme se tento na pohled velmi zajímavý kostel nenavštívit a raději pokračovat dál na most. Jak naše cyklotúra pokračovala se dozvíte již za týden, ale už teď vám prozradím, že bude mít císařský nádech.

Text a foto: Oskár Mažgút

Překlad: Stanislava Waniová