SR, Bratislava: Bikepark Koliba – kousek bajkového ráje

Cyklistiku miluji už od dětství, ale vždy jsem jaksi více inklinovala k té nenáročnější, například po hrázi či vedlejších cestách, a pokud jsem náhodou zabloudila na lesní cestičku, už jsem si myslela, že jsem horský cyklista. K opravdové horské cyklistice mě však přivedl až můj manžel, který mě přesvědčil, že za peníze, které jsme dostali jako svatební dar, si jistě musíme koupit nějaká "pořádná kola". S tím jsem samozřejmě lehce souhlasila, protože jen pár měsíců předtím nám z kočárkárny dole v paneláku ukradli naše dvoukolové oře.

Ani nevím jak, a najednou na mě doma čekalo krásné nové horské kolo (i když zde musím říci, že já vlastně vůbec nevím, jestli se tento typ kola označuje jako horský, ale v každém případě má krásná tlustá kola - dokonce 29 palců, abych se méně našlapala, je odpružené a košík si na něj předem prý nesmím namontovat, protože by to vypadalo jako pěst na oko). Naše první záběry do pedálů však nevedly do Hamuliakova, Čunova nebo jen tak po okolí jak jsem předpokládala, ale hned do lesa. Manžel mě vzal na cyklovýlet z Bratislavy přes Malé Karpaty do Marianky. Bylo to úžasné a na můj a především jeho  údiv jsem to zvládla bez větších komplikací. I když musím přiznat, že kondičku jsem za poslední roky asi někde ztratila, neboť při dojezdu jsem měla jazyk až někde na kolenou a pravidelné dýchání mi ještě hodnou chvíli nic neříkalo.

Už za pár dní jsme byli v lese opět. A za několik dalších dní zase. Myslím, že jsme kromě snowboardingu a paraglidingu našli další společnou vášeň, která nás vytrhne z kolotoče všedních dnů. I když je pravda, že pokud v cyklistických dovednostech manžela doběhnu, potrvá to ještě pár let (pokud se mi to vůbec někdy podaří, přece jen už na sobě cítím, že po 30tce nemám tolik odvahy a ani odhodlání jako v pubertě).

Bikepark Koliba

Po několika lesních cyklovýletech mě manžel vzal na jeho oblíbenou FreeRide-ovou trať zvanou Driver 8, která je součástí Bikeparku Koliba nad Bratislavou. Nejprve jsem si o ní pro jistotu alespoň něco přečetla na internetu, ať vím, do čeho jdu. Ze začátku jsem měla dost velké obavy, jestli jsem už na něco takového dostatečně připravená, ale ty se rozplynuly spolu s prvními záběry do pedálů. Musím přiznat, že mě dost uklidnil i fakt, že v Bikeparku Koliba platí jistá pravidla. Zejména to, že platí přísný zákaz používat sjezdové tratě jako turistické stezky a také, že platí zákaz tlačení kola proti směru jízdy, takže jsem se mohla opravdu plně soustředit jen na jízdu.

Trať Driver 8

Asi nejsnadnějším způsobem, jak se dostat na start tratě Driver 8, je vyvézt se ze Železné studánky na Kamzík zrekonstruovanou dvoumístnou lanovkou, která vám pohodlně odveze i vašeho dvoukolového "kámoše". Start se nachází na dřevěné rampě hned u vrcholové stanice lanovky. Ze začátku je trať Driver 8 až po dřevěný můstek společná s druhou tratí Rohatka, která je také součástí Bikeparku Koliba. Pak se však odpojuje doprava a přes můstek přes naučnou stezku pokračuje na sever, dále směřuje k přejezdu přes potok, kde končí napojením na chodník vedoucí k lanovce. Musím přiznat, že zdolání tratě dlouhé 1300 metrů s celkovým výškovým rozdílem 177 metrů mi dalo opravdu pořádně zabrat. Ale při dojezdu k dolní stanici lanovky jsem byla víc než jen šťastná. A můj manžel se těšil asi ještě víc než já. Konečně jsem se přidala k němu a společně jsme zdolali jeho oblíbená místa Bratislavy. Já jsem však měla opravdu dost a když jsem si představila ještě cestu domů, tak se mi už nikam jít opravdu nechtělo. Jeho jsem však nechala, ať se jde ještě trošku vyřádit. Bylo na něm vidět, jak si pobyt na kole v přírodě užívá.

Trať Rohatka

Nahoru se opět i s kolem vyvezl lanovkou a dolů se pustil, předpokládám, že tak jak to on miluje, šíleně rychle, po Downhill-ové trati Rohatka, která začíná opět na dřevěné rampě nahoře u lanovky a vede až k objektu známému jako Rotunda na železné Studánce. Já jsem ještě hodnou chvíli lapala po dechu dole pod lanovkou a pak se příjemnou uvolněnou jízdou (samozřejmě po rovině) vydala směrem k Rotundě.

Musím přiznat, že tento výlet byl pro mne neskutečně krásným zážitkem, a tak bych chtěla i takto veřejně vyjádřit vděčnost nejen mému milovanému manželovi za to, že mě přivedl k tomuto krásnému sportu, ale i lidem z  Občanského sdružení Svobodný Bajker, kteří se zasloužili o výstavbu, každoroční rekonstrukční práce a také legalizaci sjezdových tratí Rohatka a Driver 8. Pokud i vy patříte k přátelům horské cyklistiky, jistě vás není třeba dlouze přesvědčovat o tom, že se nevyplatí ponechat 2 % z daní státu, ale raději je darovat na dobrou věc. A tou zcela určitě je i poctivě odvedená práce bajkových nadšenců z občanského sdružení Svobodný Bajker. Vaše 2 % z daně za rok 2013 tak mohou přispět na údržbu a rozvoj tratí Bikeparku Koliba.

Více informací o darování 2 % Bikeparku Koliba se dočtete ZDE.

Text: O. Maňáková

Překlad: Stanislava Waniová

Zdroj a foto : Bikepark Koliba , Svobodný Bajker o.z.