Cestování

 Pro vstup do Egypta je vyžadován cestovní pas s platností nejméně tři měsíce po ukončení platnosti uděleného víza. EAR rozlišuje turistická víza (jeden vstup, vícenásobné - max. na 3 měsíce), vstupní víza a tranzitní víza. Vízum získá žadatel na egyptské ambasádě v Praze na základě potvrzení turistické kanceláře nebo pozvání do EAR. Poplatek za udělení víza je v Praze 700 Kč. K žádosti o vízum předkládáte vyplněný formulář a dvě fotografie. Občané ČR mohou získat za poplatek vízum i na mezinárodním letišti v Káhiře. Tato možnost pro české občany může být komplikována leteckými společnostmi, které pro vstup na palubu letadla vyžadují prokázat se příslušným vízem.

 Do Egypta je striktní zákaz dovozu potravin, alkoholu, pornografie, zbraní a všech druhů drog.

 V současné době platí, že většina arabských zemí v výjimkou Egypta a Jordánu nepovoluje vstup do země nikomu, kdo má v pase důkaz o návštěvě Izraele. Pokud se tedy chystáte na cestu po Středním východě, naplánujte si cestu tak, aby jste Izrael navštívili až po Sýrii, Libanonu a podobných zemích.

 Aktuální informace o vízové problematice je možné získat na Velvyslanectví Egyptské arabské republiky v Praze (viz výše), příp. na internetové adrese Ministerstva zahraničí EAR - www.mfa.gov.eg v oddíle The Consular Section, jehož součástí jsou základní informace o egyptské konzulární službě a vízové problematice. Součástí této stránky je též formulář žádosti o egyptské vízum.

Vízum získá žadatel na Velvyslanectví Egyptské arabské republiky v Praze:
Pelléova 14 160 00 Praha 6 - Bubeneč
tel. 224 311 506
fax: 224 311 157

email: embassyegypt@centrum.cz

Železniční doprava

 Železniční doprava patří k nejstarším na kontinentě s celkovou délkou tratí téměř 10.000 km, spojující téměř 75 % všech měst a vesnic napříč zemí. Aby splňovala požadavky na moderní kontejnerovou přepravu, je zapotřebí její kompletní obnovy. Denně je přpravováno po železnici 1.4 mil. lidí a zaměstnáno je v tomto oboru 30.000 pracovníků. Obnova zastaralé a nevyhovující sítě se stala zvláště v roce 2006 aktuálním politickým problémem vlády. Ta začala v roce 1992 nákupem nových lokomotiv, vagónů a 3 expresních vlaků. Během let 1990-1995 bylo proinvestováno 7,5 mld.LE. Díky státním subvencím (až 40 %) zůstává železniční doprava stále velmi levnou. Budování nových železničních spojů je součástí nových projektů, které mají spojit např. Hurgadu, Safagu a Luxor. Druhá linka povede mezi El.Sadat City a Káhirou a třetí dráha propojí Mersa Allam s Asuánem. Každoročně se přepraví stovky miliónů cestujících. Vozový park zahrnuje zhruba 700 lokomotiv, z čehož je 400 provozuschopných a zbytek čeká na generálku..

Vzhledem ke skutečnosti, že je železniční doprava v Egyptě dotována a dotační prostředky vlády jsou značně omezené, nedostává se egyptské železnici přece jen takové péče, jakou by zasluhovala. Řada zařízení a vybavení zejména v oblasti přepravy osob zůstává za požadovaným standardem a nedostatky se projevují i v zajištění bezpečnosti osobní přepravy. Po velkém železničním neštěstí na trati mezi Káhirou a Luxorem na jaře 2002 přijala egyptská vláda řadu rozhodnutí týkajících se další modernizace železniční dopravy, především přepravy cestujících. V září 2006 došlo k sérii železničních neštěstí, přičemž při nejhorším z nich zahynulo 58 cestujících. Vláda na tuto situaci reagovala uvolněním LE 8,5 mld, které by chtěla zajistit a proinvestovat urychleně během následujících 2 až 5 let. Vláda odsouhlasila vyčlenění okamžitých 860 mil. USD na rozvoj železniční infrastruktury a do konce roku dalších 600 mil USD ve formě půjček. V září 2007 vláda rozhodla o výstavbě třech úplně nových tratí, které by měly spojovat Káhiru, Alexandrii, Borg El-Arab a město Sadat. Jedná se o další investici v hodnotě LE 4,8 mld., která umožní vytvoření 11.000 pracovních příležitostí a povede k celkovému rozvoji v těchto oblastech.

Metro

 Systém metra v Káhiře je považován za jeden z nejdůležitějších projektů, který kdy byl v Egyptě uskutečněn. První linka je v Káhiře v provozu již od roku 1987. V roce 1999 byla dokončena další etapa druhé linky, a tak dohromady obě linky přepraví kolem 2 mil. cestujících denně. Dále má být budována třetí linka, spojující oblast letiště s hustě obydlenou částí města (Imbaba) o délce 27 km.  Po komplexní výstavbě je plánovaná přepravní kapacita 2,5 mil. osob denně. Bohužel započetí výstavby 3. linky je stále odkládáno.Výstavba by měla v roce 2007 akcelerovat, jelikož došlo k podepsání smlouvy mezi Francií a EAR, kdy francouzská strana uvolní finanční prostředky ve výši UER 500 mil. pro 1. fázi výstavby a profitovat by měly v tendrových řízeních francouzské firmy. Ve stádiu zvažování realizace projektu je i výstavba částečně podzemní dráhy v Alexandrii o délce 45 km, spojující Abou Kir na východě a El Agami na západě. V důsledku nedostatku potřebných financí však zůstává tento projekt nadále jen ve stádiu zvažování.

Silniční doprava

 Celková silniční síť zahrnuje 44 tis. km, z toho však pouze 17 tis. km meziměstských silnic je relativně v dobrém provedení.  Ve výstavbě je okruh kolem Káhiry v délce 113 km (Ring Road), jehož zprovozněná část již dnes významně usnadňuje spojení mezi jednotlivými částmi Káhiry. Silniční doprava zajišťuje 90% domácí přepravy. V zemi jsou zhruba 3,5 mil.  úředně evidovaných vozidel (z toho 1,45 mil. soukromých). Mezi hlavní zájem vlády patří zvýšení bezpečnosti silničního provozu, neboť podle statistik patří Egypt mezi země s největším poměrem nehod se smrtelným zraněním na počet ujetých kilometrů. Hlavním důvodem je špatný technický stav vozidel a nedodržování pravidel silničního provozu. Jsou zvažovány a částečně realizovány dálniční projekty, jako pobřežní dálnice kolem Středozemního moře spojující Egypt s Libyí a dále přes Gibraltar s Evropou, další propojení na Sinaj přemostěním Suezského kanálu, přes jižní Sinaj do Saudské Arábie, dálnice na Sinaji umožňují propojení Suezu s Tabou dále do Izraele a Jordánska atd. V minulém období bylo rovněž provedeno několik železničních a říčních přemostění v Asuánu, Asiutu a dalších městech. V říjnu 2001 byla dokončena  stavba mostu přes Suezský průplav, jehož celková délka činí 9,5 km, který se tak stal významným spojem mezi kontinentem a poloostrovem Sinaj. Přes Nil vede celkem 14 mostů.

Letecká doprava

 EgyptAir oznámila zisk za rok 2005 ve výši USD 75 mil a tedy 40 % nárůst oproti předcházejícímu roku. Vláda v únoru 2006 vyhlásila svůj úmysl nabídnout co nejdříve 20% akcií společnosti veřejnosti a zároveň financovala nákup 12 nových letadel v hodnotě USD 700-870 mil. Cílem je rozšířit dnešní letecký park ze 40 na 64 letadel do roku 2010. V létě 2007 by měl být otevřen 3. terminál, což by dovolovalo přepravit ročně 20 mil pasažérů. Káhira je důležitým terminálem Blízkého východu a většina leteckých společností zde má svá zastoupení. V EAR je celkem 19 letišť a další se zvažují vybudovat především v přímořských rekreačních oblastech. V důsledku progresivního rozvoje letecké dopravy budou postupně rozšiřována stávající letiště v menších městech a vybudován nový káhirský terminál. Letecký park se postupně modernizuje a zvětšuje nákupem Boeingů 777, Airbusů A340, A340s a A321s. Novinkou je též průlom soukromé společnosti Coral Blue do státem vlastněného monopolu. Tato společnost by měla operovat s 10 letadly Airbus 320. EgyptAir potvrdil i v roce 2006 své navyšující zisky a skončil hospodaření s přebytkem LE 475 mil.

Lodní doprava

 Říční doprava v celkové délce přibližně 3.100 km zahrnuje Nil a síť kanálů v deltě. Je jím přepravováno 4% domácí přepravy. Ze 14 námořních přístavů je nejdůležitější Alexandrie (ročně 22 mil. tun), Port Said, Suez, nově dobudovaný kontejnerový přístav Dakahleia  a přístav na Sochně. Na Sinaji byl vybudován nový přístav v hodnotě 200 mil. L.E., který by měl po dostavbě patřit mezi 15 největších světových přístavů. Celková kapacita námořních přístavů v Egyptě je v současnosti 52,2 mil. tun, přičemž přes ně prochází 90 % egyptského zahraničního obchodu. Během roku 1999 byly podepsány 2 významné smlouvy na soukromé provozování přístavů.  První s americkou společností Stevedoing Services na nový přístav v Sochně, u jižního vstupu do Suezského kanálu, druhý s holandsko-dánským konsorciem s koncesí na 30 let pro nový kontejnerový terminál v East Port Said.

zpět