Fotoškola: Délka expozice - práce se závěrkou

Fotoškola

Fotoškola: Délka expozice - práce se závěrkou

Publikováno: 30.6.2009

Doba expozice, tedy moment během něhož fakticky vzniká snímek, je jedním ze základních témat fotografování. Spolu s ovladáním clony patří práce se závěrkou - tedy nastavení doby expozice k tomu vůbec nejdůležitejšímu. V dnešním článku se seznámíme s teoretickými základy, avšak důraz bude kladen především na praktickou část doplněnou o příkladové fotografie.

Priorita závěrky (S)

Priorita závěrky je s clonou asi nejdůležitějším prvkem nastavitelným při focení v manuálním režimu. O co jde? Technicky se pokusím alespoň částečně přiblížit funkci mechanismu závěrky. Závěrka je samozřejmě slovo odvozené od slova zavírat, takže se jedná o čas, po kterém se závěrka fotoaparátu uzavře. Ovšem toto tvrzení je poněkud scestné, jelikož tím hlavním pohybem je otevření – zprůchodnění cesty světlu ke snímači obrazu-čipu. A pak už jen platí, že čím déle je závěrka otevřena, tím světlo dopadá déle. Za horších světelných podmínek tzn. za umělého osvětlení, večer, v noci a i když je např. zataženo, je intenzita světla natolik nízká, že snímač potřebuje dostatečně dlouhý čas, aby scénu zachytil světelně a barevně co nejvěrněji. Fotoaparáty a opět především ty kvalitnější digitální, mají možnost nastavení závěrky až do hodnoty 1/ 8000 s. (jedna osmitisícina vteřiny!), nečastěji však od cca 15 sekund do standardně 1/2000. Tyto minimální časy se dají využít v běžném prostředí pouze za ostrého světla, většinou letního slunečného dne, přičemž je toto nastavení nejlepší pro zachycení rychlejšího pohybu, sportů, automobilů, tekoucí vody a vůbec všeho, co se okolo nás neloudá. Na silném světle jsou také vysoké hodnoty citlivosti ISO zbytečné a naopak s nimi rostou přepaly. Dbejte tedy na to, aby jste si změnili hodnoty např. Z 800 (z předchozího večerního focení) na denních 100-200. Čím bude intenzita světla klesat, tím více času bude snímač potřebovat k dobře nasvícené fotce. To co jste v poledne (uvažme za hezkého počasí) dne fotili na závěrku 1/1500, to bude v podvečer na stejné hodnotě tzv. podexponované a vy budete muset snížit rychlost závěrky např. na 1/ 250 a večer už třeba jen  1/30, což je „limitní hodnota“ na v ruce udržitelné ostré snímky, nemluvě o tom, že zachycený rychlejší pohyb je v těchto hodnotách délky expozice již značně rozmazaný a nečitelný. Dostáváme se tedy do druhé strany rychlostního spektra: dlouhé časy...

V této části se asi nejvíce nabízí tématika noční fotografie, kterou si ale nechávám na samostatnou kapitolu, ale nejde pominout, že právě správná délka expozice je zde základem úspěchu. Otevírá se tím prostor pro diskuzi na téma stativ. Mé stanovisko je takové, že bez něj večer nemá cenu opouštět domov. A kdybych chtěl být důsledný, tak vlastně bez něj nevycházejte nikdy, byť by to měla být kapesní trojnožka! Asi každý zná fotky s červenými a bílými pruhy světel projíždějících a téměř nečitelných aut...a to je právě kouzlo dlouhé závěrky, tedy časů okolo 1/10 – 30 sek. Hodnoty se však liší podle uživ.typu, značky a uživatelské náročnosti fotoaparátu. Závěrka je zde otevřena skutečně dlouho, na snímač dopadá, i přes námi vnímanou tmu, relativně velké množství světla, což ještě umocníme zvýšením citlivosti ISO na  400 až 1600. Většina fotoaparátů ve střední třídě je již vybavena funkcí „noise reduction“ (redukce šumu), která softwarově eliminuje většinu vzniklých zrnitých ploch, kterých se stále nelze 100% vyvarovat. Noční fotografii se budeme podrobněji věnovat příště, nyní ale přichází řada na zjednodušený manuál k jednotlivým časovým hodnotám. Takže kdy co použít?

Universální návod na používání této priority vlastně není, ale alespoň se o tom pokusím:

Od nejdelšího času:

1 sek.- 30 sek.

Tato expoziční doba se používá výhradně v tmavých prostorách, v noci, např. foto noční krajiny, města, pohybujících se světel apod. Pakliže nemáte stativ, pokuste se nalézt jakoukoliv pevnou podložku, která vám ho bude suplovat. Focení z ruky prakticky nemá význam, leda že by jste chtěli být jakkoliv kreativní, často totiž vznikají krásné a převážně nechtěné abstrakce z mixu postav, světla, pohybu = chaosu. Chcete-li být profíkem, použijte zároveň několikavteřinovou samospoušť, jelikož samotný pohyb ruky při mačkání spouště může obraz nepatrně roztřást, čím při takto dlouhém čase dochází k jeho výslednému nehezkému rozmazání – znehodnocení, které je málokdy záměrem. Experimentujte tedy s časem, dokud výsledek nebude optimální. Pozn. na okraj: Opravný proces noise reduction může po expozici zaměstnat foťáček na několik sekund, nespěchejme tedy. Později si řekneme, jak se fotí na delší závěrky a zároveň s použitím blesku, což je také velmi kreativní téma k diskuzi. Prozatím si hlídejte, aby blesk zůstal vypnut, či zaklapnut.     

Dlouhá doba expozice tedy způsobí, že film či čip má dostatek času na to, aby zachytil co největší množství světla. Někdy se může i stát, že finální fotka bude výrazně světlejší než námi vnímaná skutečnost. Hrajme si tedy s nastavenými hodnotami, než na display nalezneme požadovaný obraz. Pozor na intenzivní světelné zdroje v popředí! Lampy, osvětlení, neony, svítící reflektory auta atd. - mohou způsobit nepěkné přepaly. Pakliže budeme přepal redukovat zvýšením rychlosti závěrky, zároveň ztratíme kresbu a dostatek světla v pozadí snímku. Pokusme se tedy těmto zářením vyhnout úplně, k čemuž někdy postačí pár kroků nalevo, napravo či dopředu :-).   

Pamatujme si tedy základní pravidlo: Při focení v noci, ve tmě apod. situacích, kdy využijeme závěrku delší než 1/5 s, je nutností stativ nebo nějaká jiná podložka, protože fyziologicky není v lidských silách udržet ve stabilním stavu fotoaparát po dobu 8-5 sek, ba ani 3 vteřiny nejsou příliš reálné.

Závěrky 1/10s – 1/100

Jsou hojně využívány u snímků v pološeru, žárovkovém osvětlení, interiérů, ale stejně tak i v jakoukoliv denní dobu kdy není příliš ostré slunce, fotíme-li v exteriéru. Často se stává, že v časech okolo 1/40-1/60 se za relativně slušného světla pokoušíme vyfotit např. cyklisty, fotbalisty a jiné relativně pomalu se pohybující objekty. Motiv snímku pak není zcela rozostřen, ale je trochu „mázlej“, i když pozadí je ostré dostatečně. To co lidské oko považuje za dobré světlo, kdy zrak ještě není unaven, nastává pro fotoaparát problém...chce delší čas, intenzita světla se každou minutou zhoršuje (např. večer po západu slunce) a buď si žádá blesk, nebo delší čas a najednou se ocitneme okolo hodnot 1/10 sek a to už je na udržení v ruce dost těžké. Nebojme se tedy použít blesk, jelikož automat a poloautomat nám bude čas sám prodlužovat, až do hodnot zcela neudržitelných, jelikož nastavuje hodnotu délky expozice závěrky podle světelného průměru celé zabírané scenérie – světlejších i tmavých míst, které se pokusí zbytečně delším časem prosvětlit. Tam kde si nastaví automat sám 1/4 sek. nastavme si zkusmo 1/15 – 1/25 a opět experimentujme! Časem získáme zkušenosti a přehled o tom, jak a kdy se náš konkrétní model foťáčku chová. Opět přichází na řadu hra s citlivosti ISO: v časech 1/ 10 – 1/ 100 se nebojte použít ISO 400, čímž se vám výrazně posune hranice pro rychlejší časy. Příklad: fotíme skupinku lidí okolo stolu, bez blesku, na ISO 200 je optimální čas 1/15 = snímek je díky pohybu okolo stolu a lidí u něj značně neostrý a i tváře jsou rozmazané. Nastavme ISO na 400 a čas se nám rázem zkrátí na hodnoty okolo 1/40 – 1/50, což již lze udržet ruce v mezích dobré ostrosti i slušné světelnosti. A právě posezení přátel u stolu či u ohně je aktuálním letním foto tématem, přičemž momentky z těchto akcí někdy nestojí za řeč...bohužel. Použití blesku je především v uzavřených a zakouřených prostorách krajně rizikové – jelikož záblesk osvítí relativně neviditelnou kouřovou clonu, která zakryje mléčným oparem vše podstatné. Zkusme si tedy pohrát s nasvícením jednotlivých postav např. od svíček, či lustru nad hlavami...

Možná jste slyšeli o chytrém přístroji jménem expozimetr. Ten využívají zejména filmaři a studioví profesionálové. Expozimetr zjednodušeně řečeno říká, jaké světelné podmínky se nacházejí v daném místě  a to s vysokou přesností napoví, jak se má nastavit technika. Takovým malým expozimetrem je de-facto každý fotoaparát, jelikož jeho režim automat také vyhodnocuje optimum – někdy však lépe, někdy hůř, ale vyhodnocuje. Použijme tedy foťák jako expozimetr: nastavme si režim „AUTO“ či „P“ a sledujme, jaké hodnoty závěrky či clony si sám navolí: řekněme že fotíme podvečerní krajinu s kráčející postavou = málo světla + pomalý pohyb. Automat by nastavil závěrku 1/25 a clonu 5.0, ISO 200. Scéna na testovacím snímku však bude sice světlá, až přesvícená, ale pohybující se postava bude lehce romazaná. Co uděláme? Přepneme se do manuálního režimu s prioritou závěrky (S nebo Tv) a pakliže se vyznáme v nastavení clony, tak plný manuál (M). A provedeme zkoušku na hodnotách 1/40-1/50, malé cloně a zkusíme zvýšit ISO na 400, přičemž i čas se bude zkracovat na 1/ 80...chce to skutečně zkoušet, zkoušet a zkoušet! Časem a s pár stovkami nafocených „manuálních“ snímků již získáme tušení, co je optimum a naše pokusy budou stále častěji vést k požadovaným výsledkům.      

 Nejrychlejší časy 1/400 - 1/1000 jsou pak ideální na zachycení jakéhokoliv dobře nasvíceného pohybu, jedná-li se o lidský běh, sport jako takový, tanec, jedoucí automobil apod. kdy chceme dosáhnout efektu nezkresleného výsledku bez „šmouh“ rozostření, apod. chybiček, které většinou nepotěší. Iso zde nechme na nejnižší hodnotě 200. Hranice 1/1000-1500 má své využití především při ostrém denním světle, v exteriérech a opravdu rychlém pohybu atd. Ale pozor, při náhlém nedostatečném osvětlení (mrak, stín) má tato závěrka tendenci k podexpozici – okamžik kdy dopadá světlo na snímač je již tak nepatrný, že další omezení jeho přísunu znamená nehezky tmavý snímek! Opět se jedná o velice specifickou radu, jelikož každý má při své práci jiný záměr a zejména zachycení kontrastů mraků na obloze si ultrarychlou závěrku doslova žádá.

Příklady fotografií:

Zde je naprosto zřejmý rozdíl v nastavení délky expozice v jednotlivých krocích. Silní reflektory, osvětlující například památky, však znamenají i rizika přepalů a tedyi tráty kresby v určitých detailech, které ve finále mohou celou scenérii rušit. Není tedy od věci zhotovit hned několik snímků, které následně porovnáme buď rovnou na display nebo na monitoru. U hodnoty citlivosti iso (zejm. při nočním focení) není vždy přinosem jít do extrémních hodnot (1600 a více), jelikož hrozí zrnitost, barevné nepřenosti a ztráta vykreslení jednotlivých detailů.

 Obě sady fotografií obsahují tutéž chybu. Na jedné straně je snímek výrazně podexponován, na druhé byl zvolený čas příliš dlouhý, takže výsledkem byl celkový přepal. Scenérie s rybníkem byla pořizována v podvečer za slunného počasí, kdy již slunce nemělo takovu intenzitu. Čas 1/1500* u levého snímku by sice obstál za poledního ostrého slunce, ale k večeru již světla rychle ubývá, ač to naše koho není schopné postřehnout. A tak je délka expozice 1/450* zcela odpovídající. U snímku vpravo může být na vině vysoká hodnota iso, delší čas (cca 1/80-100*) při nízkém číslu clony (cca 4,5) - celkově jej fotogtrafie přeexponovaná, s množstvím neopravitelných přepalů, tudíž k ničemu.  Zajímavým detailem je světlost - čitelnost a vykreslení trav v popředí snímku, které byly celou dobu ve stínu a né zcela dobře čitelné. Jednou z možných variant je použití externího (tedy silnějšího) blesku nebo několik testovacích pokusů s hledáním vyváženého nastavení délky expozice.  

* časy závěrky jsou pouze ilustrativně orientační a neodpovídají přesným hodnotám.

 Jasně patrný rozdíl mezi hodnotami cca 1/1000 a 1/10 

Zkamenělý příboj při závěrkce 1/2000

Sport a zejména ten v krytých a špatně osvětlených halách je mnohdy oříškem i pro profesionály. Nedostatek světla nedovoluje použít rychlejší časy, nezbytné pro sport dynamický a tak přichazí na řadi vyšší citlivost iso (800 >) a balancování na 1/200-250 při nejnižších clonách, aby zachycený pohyb byl maximálně ostrý...ovšem každý paprsek světla navíc je znát a tak nezbývá než doufat, jelikož použití extrerních blesku nemá dostatečný dosah :-(.

Příští část bude věnována NOČNÍMU FOCENÍ !!!

Připravil Jan Chaloupka

foto: archiv JCH, google, wikipedie.cz 

Související články:

Začínáme s manuálem