Nuselský most
Historie plánu přemostění Nuselského údolí sahají až do roku 1893, další zmínky o stavbě jsou z období první republiky, v té době však nebyl reálný důvod k propojení pankrácké pláně s druhým břehem, kde se již nacházela rozsáhlá zástavba Karlova. Myšlenka mostu začala být znovu aktuální v době výstavby pankráckého sídliště na začátku 60.let. Původně měl most sloužit, resp. jeho tubus, k provozu linky podpovrchové tramvaje, která se začala stavět stejně jako most v roce 1965.
O projektu podpovrchové tramvajové linky se dočtete v článku o historii pražského metra, který jsme publikovali nedávno na našich stránkách. V roce 1970 již proběhla památná zatěžkávací zkouška, kdy na most přijelo celkem 66 tanků typu T55 (hmotnost 37t). Další zkoušky nosnosti proběhly v roce 1974. Samotný most, který dostal název po prvním dělnickém prezidentovi Československa Klementu Gottwaldovi, byl dokončen v roce 1973. Samotná stavba vznikla podle návrhu trojice architektů z Projektového ústavu dopravních a inženýrských staveb Vojtěcha Michálka, Stanislava Hubičky a Svatopluka Kobra. Základ stavby tvoří přepjatý beton a speciální zpevňující rošt o hmotnosti 822 tun, který byl dodatečně zakotven z důvodu nasazení těžkých sovětských souprav metra Ečs, které svou hmotností (nápravovým tlakem) převyšovaly původně plánované tramvaje T3, resp. lehké české vozy metra R1 (s tlakem náprav cca 10t) o více než 6 tun. Na takovéto zatížení nebyl most původně konstruován, objevily se i obavy, zda je provoz na, lépe řečeno uvnitř mostu, bezpečný.
Z těchto důvodů byla také trasa C, která mostem prochází, první trasou, na které byly staré sovětské soupravy Ečs i 81–71 nahrazeny novými soupravami Siemens M1. Bezpečnost stavby však byla prokázána a 9. května 1974 konečně začaly tubusem Gottwaldova mostu pravidelně projíždět soupravy metra linky C mezi I.P.Pavlova a stanicí zakotvenou přímo v konstrukci mostu – Vyšehradem. Význam pro osobní a autodopravu však nebyl takový, jako ho známe dnes, tehdy ještě neexistovalo připojení severojižní magistrály na pankrácké straně. Pro dálkovou dopravu začal mít význam teprve 30. dubna 1973.
Od roku 1990 pak nese most současný název, tedy Nuselský. V roce 1997 byl ocelový rošt opraven a později kompletně obměněn z důvodu únavových trhlin v konstrukci, které narušovaly její integritu i bezpečnost celé stavby. Do budoucna se však počítá s několikaletou opravou, která značně omezí dopravu ve městě. Tato oprava však vyžaduje nejprve výstavbu trasy metra D vedoucí přes Novodvorskou do Písnice. Ta umožní přerušení linky C, aniž by zároveň došlo k totálnímu kolapsu spojení na Jižní město a Brno.
Most je dnes součástí severojižní magistrály. Větší část mostu patří do obvodu a městské části Praha 2, část jižně od přemostěné železniční trati do obvodu a městské části Praha 4. Most také překračuje park Folimanka s basketbalovou halou USK, potok Botič a ulice Jaromírovu (s provozem tramvají) a Sekaninovu (podél Botiče).
Technická specifika stavby:
Nuselský most je 485 metrů dlouhý a 26,5 m široký. Má železobetonovou rámovou konstrukci a čtyři pilíře. Dvě pole mostu mají rozpětí 68,5 m a tři 115,5 m. Klene se průměrně 42,5 m nad Nuselským údolím. Vnitřní tubus pro metro má lichoběžníkový tvar a výšku téměř 6,5 m. Tloušťka jeho stěn je od 30 do 110 cm. Most je jedním z největších v celém Česku. V roce 2000 byl vyhlášen stavbou století.
Začátkem 90. let 20. století bylo na okrajích mostovky, podél chodníků, vybudováno 2,7 m vysoké zábradlí, které má odrazovat sebevrahy od skoků. Celkem si zde skokem do údolí vzalo život 200 až 300 lidí. Boj s tímto zbytečným ukončením života stále probíhá, bohužel svou kolmou cestu směrem dolů volí bohužel stále mnoho převážně mladých lidí.
zpracoval Jan Chaloupka foto: metroweb.cz, archiv a ronnie.cz
Diskuze u článku (0) |