Aljaška a Aleuty
Rozkládá se společně s Aleutským obloukem (vytvořeným tamní sopečnou činností) mezi 50. a 75. rovnoběžkou severní polokoule – právě zde vrcholí nejvyšším štítem kontinentu (Mt. McKinley, 6194 m). Na pobřežním horském pásmu leží nejrozsáhlejší pevninské ledovce Severní Ameriky, jejichž splazy často dosahují až k mořské hladině. Tam, kam nesahají ledovce, panuje arktická tundra, která pokrývá svahy a roviny a na 600 000 km2 tu rostou smrkové a jedlové lesy. Krásu tamní přírody si turisté vychutnávají především v národních parcích, k těm nejznámějším lze zařadit např: NP Denali (22 830 km2), NP Kenai (2 500 km2), NP Katmai (15 000 km2) a NP Glacier Bay (12 000 km2).
Aljaška s Aleutským obloukem zaujímají plochu téměř dva miliony kilometrů čtverečních a jejich dominantním přírodním znakem je velehorský reliéf Kordiller. K nejvýznamnějším horským útvarům Aljašských Kordiller se řadí Hory svatého Eliáše, Chugach a Kenai, Wrangellovo pohoří, Aljašské a Aleutské pohoří.
Hory svatého Eliáše
V délce cca 500 km se táhnou od Cross Sound na jihu až po ústí řeky Copper na severu. Nejvyšší štít Mt. Logan (5959 m) je druhým nejvyšším vrcholem kontinentu a zároveň nejvyšší horou Kanady. O něco málo nižší St. Elias (5488 m), který se zvedá z pobřežního masívu, leží na území USA a je pro svou malebnou krásu oblíbenou turistickou destinací. V těchto horách najdeme i největší aljašský ledovec Malaspina Glacier, pokrývající plochu 2200 km2. Jeho jediným odtokem je úzký fjord v Ledové zátoce, Glacier Bay National Monument, což je asi 11 000 km2 hor, ledovců, mořských pobřeží, fjordů a zálivů.
Pohoří Chugach a Kenai
Území bohaté na přírodní parky tvoří asi 500 km dlouhý pás, končící posledním výběžkem – otrovem Kodiak. Nejvyšší horou je silně zaledněný Mt. Marcus Baker (4010 m). Další hory, dosahující v průměru 2000 – 3000 m leží v chráněných územích: Chugach State Park a Chugach National Forest.
Wrangellovo pohoří
Tyčí se zde čtyři sopečné kužely dosahující výšek kolem 5000m: nejvyšší Mt. Blackburn měří 4996 m, Mt. Sanford 4949 m (dále Mt. Wrangell 4317 m a Atna Peaks 4225 m). Poslední erupce byly zaznamenány v devatenáctém století.
Aljašské pohoří
Vyznačuje se odlišnou geologickou stavbou (stejně jako Aleutské pásmo) – je tvořeno úzkým, dlouhým řetězem hřbetů. Táhne se v délce téměř 1000 km (šířka souběžných hřbetů nepřesahuje 50 km) až k jezeru Iliamna. Průměrná nadmořská výška hřbetů se pohybuje kolem 2500 m. V centrální části se nachází pět sopečných vrcholů, nejvyšší z nich je Mt. McKinely (6194 m). Mt. Foraker dosahuje 5304 m a další tři kolem 4000 m.
Brooksovo pohoří
Představuje pokračování sibiřských pohoří jako vrásná zóna. Maximální výšky se pohybují kolem 2700 m (Mt. Michelson, 2749 m), takže na aljašské poměry jsou to hory dost nízké, ale přesto mají primát nejvyššího pohoří za polárním kruhem. Severní svahy jsou bez vegetace nebo je pokrývá chudá tundra.
Aleutské pohoří
Od pevninského Aleutského pohoří vybíhá do moře oblouk vulkanických Aleutských ostrovů dlouhý 2500 km s asi 80 velkými sopkami, z nichž je 36 aktivních. Devět sopečných kuželů leží v jedné linii na nejvyšším horském pásmu a několik dalších sopek je rozptýleno v jeho bezprostřední blízkosti. Nejzápadnějším bodem oblouku je větší ostrov Attu.
Oblast spadá do dvou klimatických pásem – arktického a subarktického. V arktickém pásu je krajina téměř bez života a patří k ní též východní ostrovy Kanady – Baffinův, Ellesmerův aj. Srážky činí pouze kolem 200 mm za rok. Je zde hojně rozšířen permafrost (trvale zmrzlá půda). Pobřežní hory mají podnebí mírnější, kontinentální naopak drsnější s extrémními teplotami, častými sněhovými srážkami a silnými větry.
Příroda
Většinu plochy na úpatí hor pokrývají lesy – tajga. V nižších polohách rostou převážně listnáče (jasany, břízy, javory, olše atd.), ve vyšších pak jehličnany (jedle, borovice). Vzhledem k drsným klimatickým podmínkám obývá 36 druhů savců a 120 druhů ptáků především nižší polohy. Žije tu například lumík, liška polární, rosomák, vlk, sob, jelen wapiti, mořská vydra, karibu, medvěd grizzly či mrož pacifický.
Obyvatelstvo
Hustota zalidnění – 1 obyvatel na 4 km2 – mluví za vše, 99% území Aljašky je neobydleno. V roce 2000 tu žilo necelých 627 000 obyvatel a to v drtivé většině při pobřeží nebo v údolí řek. Původní obyvatelé, Aleuti a Eskymáci, přišli do těchto končin před cca 35 000 lety. Postupně je však vytlačovali běloši, hlavní migrační boom tu propukl v době „zlaté horečky“, kdy sem tisíce lidí putovalo za bohatstvím. Běloši dnes tvoří cca 67% z celkové tamní populace, Indiání a původní obyvatelé necelých 16%, Hispánci 5%, Asiaté 4,5%.
Text: J. Štantejský a Světová pohoří
Foto: Magdaléna Radostová
Diskuze u článku (0) |
Vložit nový příspěvek