Černá Hora: úchvatná dovolená na horách i u moře

Z tohoto důvodu jsou asi nejlepšími měsíci k návštěvě květen, červen, září a říjen. Z Prahy do Černé Hory jezdí přímý lůžkový vlak (podle mého názoru za dobrou cenu), proto je tato země pro Čechy snadným cílem.

Černou Horu tvoří tenký pruh jaderského pobřeží, úrodná nížina kolem hlavního města Podgorica a okolí Skadarského jezera a vrcholky překrásných hor. Ty jsou součástí Dinárského pohoří, 645 km nepřerušovaného horského pásma, které se táhne od slovinských Julských Alp až k makedonskému masivu Korab. Jsou tvořené sedimentárními horninami, jako je dolomit a vápenec. Nejvyšší vrcholky přesahují nadmořskou výšku 2500 m - Zla Kolata (2534 m), Dobra Kolata (2528 m), Rosni vrh (2524 m), Bobotov kuk (2523 m). Nejvyšší černohorskou horou je tedy Zla Kolata (přímo na albánských hranicích), ale často se uvádí za nejvyšší vrchol Bobotov kuk. 

Na území Černé Hory bylo zřízeno pět národních parků, čtyři hornaté a jeden nížinný: Lovćen, Biogradska Gora, Skadarské jezero, Durmitor a Prokletije. Krása Durmitorského pohoří, poklidná atmosféra Biogradske Gory a drsnost pohoří Prokletije budou tématy následujících článků, zaměřených pouze na hornaté parky.

Černá Hora má také bohatou říční síť. Řeka Tara, Piva a Morača si vyryly překrásné hluboké kaňony, ani ne tak díky své dravosti, ale díky kysličníku uhličitému, který voda obsahuje a který reaguje s tvrdým vápencem. Kaňon řeky Tary je nejhlubším v Evropě - je hluboký okolo 1 000 m (v nejhlubším místě až 1 300 m) a po kaňonu Colorada v USA je druhý nejhlubší na světě.

Další velmi navštěvovaná část Černé Hory je zajisté Boka Kotorská. Tento nádherně vytvarovaný záliv vznikl zatopením dvou údolí. Často se chybně označuje za fjord, kterým však dává vznik ledovcová činnost, která zde nebyla. Z ledovcové činnosti se vytvarovalo pouze údolí Plav a ledovcová jezera, nacházející se na území Durmitorského národního parku. Vřele doporučuji vydat se před západem slunce z Cetinje přes národní park Lovćen západně na okraj pohoří, kde začínají neuvěřitelné klesající serpentýny nabízející dech beroucí výhledy na Boku Kotorskou.

Text/foto: Martina Brožková