SR: Západní Tatry – podzimní túra na vrch Bystrá

Bystrá – nejvyšší vrch pohoří

Bystrá se vypíná jižně od vrchu Blyšť (2 155 m n. m.) nedaleko hlavního hřebene Západních Tater, leží v odlehlé části pohoří na mohutné jižní rozsoše mezi Gáborovou, Bystrou a Kamenistou dolinou. Vrch Bystrá se tyčí do nadmořské výšky 2 248 metrů, při pohledu ze severní polské strany Tater působí opravdu velkolepě. Je nejvyšší horou v okolí, výhledy z vrcholu proto okouzlí a nadchnou každého horala. Turisticky je vrch přístupný ze slovenské i polské strany Západních Tater. Z území Slovenska můžeme vrcholu dosáhnout po několika turistických značených stezkách – buď ve směru od Podbanského přes kamenitou dolinu po modré stezce, jakož i po žluté trase přes Bystrou dolinu, nebo přechodem přes Račkovou dolinu po modré a žluté trase.

Přes Račkovou dolinu

Pro absolvování treku s délkou 21,2 km, převýšením 1 393 m a celkovým časem 8,5 h jsme si vybrali turistickou trasu, která vede Račkovou dolinou se začátkem na rozcestníku „Račkova dolina“. K výchozímu bodu se dostaneme od Pribyliny po asfaltové cestě směřující na sever, která zároveň kopíruje zelenou turistickou trasu. Nejdříve přecházíme modrou stezkou přes Úzkou dolinu, následně odbočíme vpravo na žlutou trasu vedoucí přes Račkovou dolinu. Zpočátku nás trasa vede lesem, který později opouštíme, až nakonec dosahujeme hranici lesa a kosodřeviny. Turistická stezka nás směřuje k úpatí mohutné pyramidové hory Klin (2 173 m n. m.). Míjíme dřevěnou boudu – Kolibu pod Klinem a přicházíme k rozcestníku „Pod Klinem“. Odbočíme vpravo a napojíme se na modrou stezku vedoucí malebnou Gáborovou dolinou. Zpočátku se stezka vine poměrně hustým porostem kosodřeviny, přecházíme přes křižovatku tras „rozcestník v Gáborově údolí“ a pokračujeme po modré značce. Zde již jdeme otevřenou krajinou a před námi vidíme významný mezibod naší túry – Bystré sedlo.

Na hlavním hřebeni Tater

Po strmém stoupání vcházíme v oblasti Bystrého sedla na hlavní hřeben Západních Tater, přes který vede státní hranice mezi Slovenskem a Polskem. Před námi se vynořují první pohledy na polskou stranu Tater.

Pokračujeme po hřebeni nahoru po strmé červené turistické stezce. Dosahujeme prvního vrchu hlavního tatranského hřebene – hory Blyšť (2 155 m n. m.). Naskýtají se nám neuvěřitelně krásné výhledy směrem na polské Tatry, kde nás zaujme zejména široká a rozlehlá Dolina Pyszniańska, vedlejší severní travnatý hřeben Ornak, jakož i v pozadí na hlavním hřebeni pohoří se vyjímají Czerwone Wierchy. Dobře je vidět hlavní tatranský hřeben, přes který se táhne červená turistická stezka značené hřebenové trasy – k Pyšnému sedlu.

Na vrcholu nejvyšší hory Západních Tater

Z vrchu Blyšť je to po hřebeni směrem na Bystrou velmi blízko, její vrchol už vidíme před námi. Po přibližně 20 minutách stoupání jsme konečně v cíli. Výhledy do okolí jsou výjimečné a mimořádně okouzlující, jsou zaslouženou odměnou za námahu obětovanou během výstupu. Obdivujeme pohledy do hlubokých dolin, které tento vrch obklopují téměř ze všech stran – ať už do Gáborové a Račkové doliny, jakož i do Bystré a Kamenisté doliny. Mohutně působí hřeben Otrhancův s výraznou dominantou, kterou je vrch Jakubina (2 194 m n. m.), také nás uchvátí nepřehlédnutelný masiv Klinu (2 173 m n. m.), nedaleká Nižná Bystrá (2 163 m n. m.) nebo zavalitá Velká Kamenistá (2 127 m n. m.), která leží na hlavním hřebeni Západních Tater. V dálavách směrem na východ si můžeme všimnout zubaté kontury hřebenů Vysokých Tater, na jihu nás na horizontu okouzlí podlouhlý hřeben Nízkých Tater a ve směru na západ se před námi jako obrovské vlny rozbouřeného moře rozprostírají vrchy a hřebeny Západních Tater.

GPS: 49°11'20.6"N 19°50'33.1"E

Text a foto: Radoslav Biskupič

Překlad: Stanislava Waniová