Indie – expedice Tygr: poslední safari
Publikováno: 11.5.2019
Odpolední safari je zhruba ve své polovině. Možná už jsem zmínila, co všechno nyní vím, že bych mohla nafotit líp, z jiných úhlů, z jiných pohledů. Až vlastně na místě mi dochází, že vlastně nikdy nemůžete vědět, jestli tygra opravdu uvidíte. Vždy záleží na profesionální práci řidiče a průvodce a velké dávce štěstí!
Arrowhead skoro celé odpoledne odpočívá nedaleko loveckého paláce, v pozdním odpoledni se rozhodne jít k němu blíž. Nejdříve uhasí žízeň a poté zvolna odchází k většímu jezeru. Čas naší návštěvy pomalu končí, slunce zapadá a my odjíždíme zpět ke vstupní bráně. Musíme objet celé obrovské jezero. Stavíme na protějším břehu. Nepořídit snímky okolní krajiny při takovém světle vlastně ani nejde.
A v tom to přijde, náš řidič Papu a průvodce Nafees něco zahlédnou a dostanou báječný nápad! Tygřice totiž mění svůj směr a vrací se zpátky k paláci. Asi jsem nezmínila, že občas sedává přímo v oknech chrámu. Byl by to rozhodně výjimečný snímek! Následuje zběsilá jízda zpátky k paláci. Jenže bohužel bez varování!
Na krku mám dva fotoaparáty. Jejich cena je nemalá, takže vůbec neřeším sebe, ale to, aby se jim nic nestalo, abych je nerozbila. Mám docela problém se udržet v džípu, stabilita není nic moc a najednou auto vlítne do velké jámy. Ten skok mne katapultuje do vzduchu a obrovskou silou dopadám na dřevěné opěradlo. Na chvíli mám úplně temno před očima. Problém ihned zaznamenávají kluci a upozorňují na něj naše místní přátele. Musíme se tedy vrátit zpět. Cestou ještě pozorujeme sovy orlí a pak ještě u hotelu malé sůvičky, jak se koupají ve fontánce.
I přes bolest jsem absolvovala další safari. Čekalo mě ještě množství zážitků a nádherné záběry, a tak jsem si to moc nepřipouštěla. Asi nejhorší byl návrat do Dillí, který trval cca 9 hodin. I přes tuto komplikaci to byl nepopsatelný zážitek, na který budu dlouho vzpomínat. Naše expedice byla velmi vydařená. Měli jsme stoprocentní úspěšnost, na každém safari alespoň jeden tygr, dohromady jsme fotili 15 jedinců. Jisté je jedno, rozhodně jsem zde nebyla naposledy a určitě se do národního parku Ranthambore brzo vrátím, už teď se těším na další setkání s přáteli a pozorování divokých zvířat.
GPS: 26°01'02.6"N 76°30'12.0"E
Text a foto: Magdaléna Radostová
Souvisejicí články
Publikováno: 1.7.2013
Než jsem letěla do Indie, měla jsem jen mlhavé představy o tom, co mě čeká. Svou Indii jsem si malovala jako z Bollywoodského filmu. Líbila se mi krásná barevná sárí, cinkající náramky, velké náušnice, a hlavně písničky z Bollywoodských filmů.
Publikováno: 9.3.2019
Asi bych měla jít spát, když musím už ve 3.30 vstávat, ale co s tím, když nejsem unavená. Vše už je sbaleno, jen ještě přemýšlím, zda vzít pláštěnku, nebo ne, když hlásí slunečno 44 °C. Nakonec jsem ji z kufru vyndala. Vám ale doporučuji si ji vzít, je praktická, když vás přepadne průtrž mračen.
Publikováno: 16.3.2019
Jídlo se tu podává jako bufet. Asi nejvíce mi z místní kuchyně chutnají placky čapátí nebo naan, ty bych mohla jíst bez omezení. A také mám ráda jehněčí maso, které zde připravují opravdu velmi dobře. Velkým lákadlem jsou různé dezerty, jsou hodně dobré, ale také hodně sladké, no prostě kalorická bomba. Raději si dám exotické ovoce.
Publikováno: 20.4.2019
Už se těším, co pěkného dnes nafotím. Tak tedy rychlá sprcha, zubní hygiena, popadnout veškerou techniku a hurá na recepci. Náš džíp už je tu a s ním i celá posádka.
Publikováno: 30.3.2019
Budíček ve 4.45 h, a to je vážně nejpozdější možný čas. Krátce po páté totiž už odcházíme na recepci. Snídaně nyní nehrozí, já bych stejně do sebe tak brzo nic nedostala. Můžete si však dát čaj, kávu anebo masalu.
Publikováno: 23.3.2019
Přírodní rezervace je obrovská, rozprostírá se na ploše více než 392 kilometrů čtverečních, veřejnosti je přístupná jen část, která je rozdělena do několika sekcí. Při objednávání safari musíte specifikovat, kterou zónu hodláte navštívit. Přejíždění z jedné zóny do druhé je zakázáno, výjimku tvoří pouze celodenní safari. Cena za něj je však obrovská.
Publikováno: 6.4.2019
Tentokrát navštívíme zónu číslo 6. Nafees dopoledne zjistil, že je velká šance sledovat samici T8 Ladli a její koťata. Tedy už jsou to dorostenci... Máma nejspíš skolila sambara, a tak mají hostinu. I když kdo ví, tito dorostenci jsou schopni si potravu ulovit už samostatně a jsou to pěkní jedlíci. Tygr dokáže během jednoho dne spořádat i 30 kg masa.
Publikováno: 4.5.2019
Dnes dopoledne ještě jednou zkoušíme zónu 4 s mláďaty, ale tentokrát tak úspěšní nejsme. Koťata zde nejsou, vidíme jen jednoho tygra v dálce na stráni. Samozřejmě návštěva tohoto parku není jen o tygrech, vidíme i spoustu jiných exotických tvorů, dnes například ledňáčky a místní veverky.
Publikováno: 13.4.2019
Dnes se vrátíme do nejhezčí zóny, k jezerům Talao. Je okolo šesté hodiny ranní, celkem pomalu projíždíme parkem, když najednou rychle brzdíme. Neskutečné, přímo před námi po silnici kráčí královna vyprahlých jezer, tygřice Arrowhead.
Publikováno: 27.4.2019
Vzhledem k úspěšnému dopolednímu sledování mláďat i odpoledne volíme zónu 4. Když dojedeme na místo, koťata můžeme tušit v houští. Sem tam se některé zvedne a kousek popojde. Vůbec nechápu, jak náš průvodce dokáže předvídat, co ty divoké kočky udělají v následujícím okamžiku.
Publikováno: 8.7.2013
Co nejvíce sužuje duši člověka jsou všudypřítomní žebrající lidé a hlavně děti, které jsou špinavé a mnohé z nich jsou nemocné a záměrně znetvořené. Běhají za vámi, prosí, ukazují, že mají hlad...
Publikováno: 15.7.2013
Silvestra a Nový rok jsme pojali zcela netradičně na velbloudu v poušti Thár v Rádžastánu, v blízkosti hranice s Pákistánem. Za zvuků bubínků jsme tancovali kolem ohně s ostatními turisty z celého světa, jedli indické pokrmy s chutí kari, chili a písku.
Souvisejicí fotogalerie
Třetí fotogalerie z Indie obsahuje fotky z oblasti Darjeelingu a himálajská panoramata z indicko-...
V další fotogalerii z Indie si můžete prohlédnout monumentální stavbu Tádž Mahal a dále fotografi...
Fotografie některých historických památek v Dilí, místního muzea železnice, života lidí v rušných...