Zámek Moravský Krumlov

Moravský Krumlov je malé venkovské městečko s přibližně 6 tisíci obyvateli. Leží necelých 40 km jihozápadně od Brna směrem na Znojmo. Název Krumlov historici odvozují od německého slova krumm, což znamená křivý, zahnutý. Archeologická naleziště potvrzují osídlení na návrší nad záhyby řeky Rokytná už v dávné minulosti. Hradiště z velkomoravských dob nahradil ve 13. století středověký hrad, jenž pozdější majitelé v 16. století přebudovali na luxusní zámek ve stylu italské renesance. Vystřídalo se tu hned několik šlechtických rodů pánů z Obřan, Kravař, Lipé. Snad nejvýraznější stopu zanechali Lichtenštejnové, po nichž zůstala v městě i rodinná hrobka. Posledním majitelem zámku byl do druhé světové války rod Kinských.

O tom, že v minulosti byl zámek uznávaným sídlem, svědčí zápisy o návštěvách panovníků, jako byli Přemysl Otakar II. a Jiří z Poděbrad; luxus na zámku si chválil i zimní král Fridrich Falcký. Žel, stejně tak si toto městečko v neblahém slova smyslu oblíbila i vojska, ať už husitská, švédská a v 19. století nejdříve napoleonská, později rakouská a pruská, jež s sebou navíc přinesla epidemii cholery. Ještě na samotném konci druhé světové války v květnu 1945 většinu městečka poškodilo rozsáhlé bombardování Sovětskou armádou (na základě Mnichovského diktátu Mährisch Kromau s většinovým podílem německého obyvatelstva připadl Třetí říši, co vyvolalo odchod židovského a českého obyvatelstva). Přestože městečko se z válečných ran zotavilo, nedá se to říci o dnešní podobě zámku. Po válce ho znárodnili a sloužil jako sídlo úředníků, kasárna i školské zařízení. Změnu k lepšímu zatím nepřinesl ani vývoj po roce 1989, romantická stavba s věžičkou viditelně chátrá dál.

Slovanská epopej Alfonse Muchy

Osudovou příležitost zámek dostal začátkem 50. let, kdy sem převezli na restaurování unikátní kolekci dvaceti velkorozměrných pláten s výjevy z historie a legend slovanských národů, jež v letech 1910–1928 s finanční podporou amerického průmyslníka Charlese Cranea vytvořil uznávaný malíř a rodák ze sousedních Ivančic Alfons Mucha (24. 7. 1860 – 14. 7. 1939). Světovou slávu moravský malíř získal jako jedna z hlavních osobností uměleckého směru secese (z německého sezession = odštěpení, i když v německém prostředí se pro něj vžil název Jugendstil, ve francouzském L’Art Nouveau). Umělecký svět Paříže šokoval do té doby neznámý umělec invenčními dekorativními plakáty se známou herečkou Sarah Bernhardt pro divadlo Théatre de la rennaissance. Prohlídka monumentálního umění během světové výstavy v Paříži Muchu inspirovala k vytvoření velkorozměrných obrazů, na nichž zachytil nejslavnější kapitoly z dějin slovanských národů.

Plátna Mucha vytvořil po svém návratu do vlasti, když si na tento účel pronajal část zámku Zbiroh a výsledné obrazy daroval městu Praha. Poprvé byly vystaveny v roce 1928 v pražském Veletržním paláci, po německé okupaci v roce 1939 však byly ukryty na neznámém místě a znovu se objevily až po válce. Vyžadovaly si však zásah restaurátorů, proto je převezli na opuštěný zámek v Moravském Krumlově nedaleko malířova rodiště, dokud se pro ně nenajde stálý prostor na vystavení. Původně dočasné provizorium však trvá dodnes a od roku 1963 obrazy zpřístupnili veřejnosti. Expozice je kromě pondělků otevřena od dubna do října.

Kromě unikátních maleb rozmístěných v Rytířském sále a bývalé zámecké kapli se v prostorách zámku nacházejí ještě dvě malé expozice věnované osobnostem středověkého lékaře Paracelsa (1493–1541), jenž krátce léčil rodinu zdejšího pána, a doktora Mořice Odstrčila, vlastence a zakladatele zdejší české školy. Otázkou proto zůstává, co bude s opuštěným zámkem dál, když se naplní závěť A. Muchy a v Praze najdou adekvátní prostory na stálou instalaci.

Další pamětihodnosti v městě a okolí

Ze zajímavostí města stojí za zmínku charakteristická čtyřvěžová barokní poutní kaple na vrchu Floriánek, v historickém centru města potom středověký Knížecí dům s Galerií a muzeem, farní kostel Všech svatých a kostel sv. Bartoloměje s bývalým klášterem, zbytky středověkých hradeb, starý židovský hřbitov s památníky několika rabínů a další památky. Milovníky přírody potěší rozsáhlý zámecký park, jímž prochází 15 km dlouhá naučná stezka, turisté se tam dozvědí mnoho zajímavého o okolní Národní přírodní rezervaci Krumlovsko-rokytecké slepence s množstvím chráněné flóry a fauny, ale i o historii regionu. Naučná trasa výletníky přivede například k Mariánské studánce nebo k 11 metrů vysokému vodopádu. Nedaleko města u obce Olbramovice se nachází minimuzeum vojenského opevnění z první republiky (veřejnosti přístupné zpravidla první víkend v měsíci.

Text: Jiří Výborný

Foto: autor a Město Moravský Krumlov